Mám největší dilema svého života, jestli zůstat v provozním manželství nebo se rozvést. Do manžela jsem se zamilovala už někdy na střední, ale trvalo ještě pár let, než jsme byli oficiálně spolu. Máme 3 děti a společný dům.

Manžel nikdy nebyl moc rodinný typ, děti miluje, ale jinak se jim moc nevěnuje, maximálně provozně když nejsem doma - vyzvedne ze školy, dá jim najíst a uloží je ke spánku. Hraní, sporty apod. s nimi nikdy nedělal, vše bylo na mě, občas se nějaké rodinné aktivity zúčastnil, když jsem naléhala. Raději ale tráví čas u televize nebo sportem a zábavou s kamarády.

Náš partnerský život byl v prvních letech v pořádku, ale teď už asi 3 roky nula, největší projev náklonnosti mezi námi v těch posledních letech byla max pusa na rozloučenou, jinak nic, spí v jiném pokoji celou tu dobu. Nějak mě to už semlelo a mám chuť z toho vystoupit a rozvést se. Nicméně myslím na děti, na barák, širší rodina si myslí, že je mezi námi vše v pořádku (hádky u nás jsou, ale nikdo o nich neví kromě nás a dětí), takže ti se budou hromadně hroutit a odsuzovat mě, když je vlastně podle nich všechno v pořádku a nikdy jsem si nestěžovala. Několikrát už jsme měli krizi, vždycky to skončilo jeho slibem, že začne trochu žít i rodinou, ale nikdy se nic nestalo.

Teď máme nejvážnější krizové období, on ví o tom, že už to chci vážně definitivně rozseknout - a najednou se změnil, snaží se věnovat i dětem, mně vykládá o tom, jak mu na mě záleží a že by chtěl, aby to mezi námi zase fungovalo. Hrozně se teď v těch posledních týdnech změnil, z frajera se změnil v depresivního zkroušence. Problém je v tom, že když jsem o tu jeho změnu po všechny roky stála, tak nikdy nic nezměnil. Vesele trávil život s kamarády namísto s námi. Teď už pohár přetekl, mně to začalo být všechno jedno, už o něj nestojím a neumím si představit, že bychom po několika letech najednou fungovali jako pár - a v tento moment on dělá všechno pro to, aby celou situaci zachránil a dělá naprosto vše, co jsem po něm po všechny roky chtěla. Co s tím děkuji za každou radu, připadám si, že jsem v patové situaci