| Mapat | 
 |
(2.7.2013 10:25:42)
Jdu si pro radu, protože už jsem zoufalá. Sedmiletou dceru vedu od mala k pořádku, ale v podstatě by se dalo říct, že to nezanechává žádné stopy. Spíš se to s lety zhoršuje, protože u menšího dítěte by se dalo ledacos svést na to, že "... je ještě malá...", teď už to nejde.
Já nejsem nějaký extra puntičkář na pořádek, ale co dělá ona, je pro mne nepochopitelné. Vysvlečené oblečení nechá poházené po pohovce. Když jí něco spadne ze stolu či židle, nikdy to nezvedne, je schopná to nechat uprostřed místnosti a třeba celé odpoledne překračovat. Mám pocit, že ty věci snad nevidí. Tisíckrát už slyšela, co má a nemá dělat. Ví, kam co patří, umí věci poskládat, uložit, od mala je k tomu vedená. Jenže je nevidí a nechce vidět. Nepomáhají odměny, zákazy, motivace, osobní příklad, společný úklid, sliby, tresty, nic. Myslím, že už jsem vyzkoušela snad všechno.
Když řeknu, že půjdem tam a tam, až bude mít uklizeno, tak zpanikaří, že to nestihne, nezvládne, neudělá a místo toho, aby si trochu pohnula, tak ji to úplně paralyzuje, sedí uprostřed místnosti a brečí, že to nedá. Když uklízí, tak si jednak s každou věcí začne hrát, takže roztahá ještě víc věcí než předtím, anebo přenáší věci z místa na místo a neukládá je tam, kam patří. Výhružky typu: "nepůjdeš spát dokud nebudou uklizené hračky" nefungovaly nikdy, seděla nad tím tak dlouho, až už prostě musela jít do postele, protože ráno brzo vstávala do školky. Oblečení si není schopná skládat na hromádku, ale různě ho pohazuje, takže ho druhý den nemůže najít a vytáhne další. Mnohokrát jsme uklízely spolu, aby viděla, co kam dávat, jak postupovat, aby byl úklid rychlý, efektivní, aby měla pak víc času na hraní a hlavně všechno našla Bez efektu. Už opravdu nevím.
Je u nás kvůli tomu spousta hádek a napětí a už toho mám plné zuby.
Ráda bych, aby aspoň nějaké základy měla naučené. Nemusí být všechno pünktlich, ale kdo bude chtít být s takovým bordelářem? Proč by měl zbytek rodiny překračovat její věci nebo si musel nejdřív odklidit sedačku, když si na ni chce sednout. Už teď má problémy ve škole, každou chvíli něco nemá, hledá, zapomene, nosí kvůli tomu poznámky, které obrečí, ale zlepšení stejně žádné.
Je vůbec šance, že když se s ní budu rozčilovat další rok, dva, tři, pět, že se to zlepší? Nebo mám rezignovat, ušetřit si nervy a nechat ji být? Binec bude stejný, ale nebudou pořád nějaké hádky a naštvání? Je šance, že jí to v nějakém věku samo naskočí?
Spíš se obávám, že se to s pubertou ještě zhorší, to se pak asi odstěhuju do sklepa
|
| CPO |
|
(2.7.2013 10:31:05)
Nechat ji být. Binec bude stejný, ale nebudou pořád nějaké hádky a naštvání.
|
| CPO |
|
(2.7.2013 10:43:12)
Propagátorům různých seznamů a výchovných zlepšení vzkazuji, že kdo co dělat NECHCE, tak to dělat NEBUDE, i kdyby to měl vychovatel ošetřeno jakkoli. Tak možná s pistolí na spánku, pod fyzickými tresty, to ano, ale k tomu se solidní rodič neuchyluje.
Myslím, že jsou "uklízecí" a "neuklízecí" typy. Sama jsem ten druhý, a proto vím, že nemá smysl očekávat od dítěte, že zrovna bude ten "žádaný". Protože já jsem sice doma jako dítě měla ten "vzorný pořádek", protože prostě jsem měla tu "pistoli na spánku", ale moje pravá povaha se odhalila ve vlastní domácnosti 
|
| š. | •
|
(2.7.2013 10:52:17)
Přesně Creo.. 
|
|
| Senedra | 
|
(2.7.2013 11:02:01)
Creo, ale ostatní členové rodiny mají zase právo žít v aspoň trochu slušném prostředí.. a to už nemluvím o vytváření nějakých kulturních návyků.
Já jednou za čas s téměř osmiletou dcerou projdu její stůl a skříňku s hračkami, poradím jí, kam co dát, případně něco vyhážeme. Jinak neustále připomínám, napomínám, odvolávám od hraní, ... Je nastaveno pár pravidel - oblečení nemuchlat, z aktovky po příchodu domů vyndat pití a boxík na svačinu, aktovku odnést do pokojíku, večer před spaním žádné hračky na podlaze - a když tohle není splněné, tak odvolám klidně i od Večerníčka - v klidu, bez křiku, ale nekompromisně. Snažím se věci kolem úklidu neřešit s křikem, ale prostě na nastavených pravidlech trvám. Jinak podotýkám, rozhodně nejsem profesionální uklízečka a našemu domovu by se dalo pár věcí vytknout, ale máme nastavenou určitou laťku (ne)pořádku a tu odmítám snižovat i se dvěmi dětmi.
|
| OČKO :) | 
|
(2.7.2013 11:04:21)
jo a tohle taky vedeme až na tu laťku, tu jsem drobet snížila... Nažehleno a vysáto každý den budu mít v důchodu :)
|
| Senedra |
|
(2.7.2013 11:11:55)
Očko, a kdo říká, že denně mám vysáto :D
Teď zrovna běhají děti po schodech nahoru a dolů a nosí do patra roztříděné oblečení, které jsem včera vyžehlila a v kuchyni mě čeká plná myčka čistého nádobí, až jí uklidím, naskládám špinavé dovnitř a do toho ještě uvařím oběd. O našem zádveří, ve kterém se asi usídlila nějaká stonožka, kolik je v něm párů bot, se ani nezmiňuji.
|
|
|
| CPO |
|
(2.7.2013 11:17:24)
"Creo, ale ostatní členové rodiny mají zase právo žít v aspoň trochu slušném prostředí"
Právo...
No, u nás doma (u rodičů) se toto "právo" vynucovalo násilím, a veškerý volný čas (mimo školu a práci) jsme trávili úklidem, aby bylo (v neurotickém doma) všechno jako ze škatulky. Never more takové "správné dětství". Doma (u nás) to řešíme tak, že jednou denně večer "prohrneme" to nejhorší, jednou týdně uklidíme (spolu, jinak to vůbec nefunguje jinak než "Potěmkinem") to méně nejhorší, ale showroom doma průběžně rozhodně nemáme (úplnej bordel teda taky ne, samozřejmě). Dobrovolně se toho docílit nedá, a násilím nechci. Ve SVÉ domácnosti ať si jednou dítě dělá, co chce.
|
|
| CPO |
|
(2.7.2013 11:21:42)
"ale prostě na nastavených pravidlech trvám"
Senedro, prvních 11let jsem den co den trvala na "odmalička nastavených pravidlech". Bylo to úplně k ničemu (ve smyslu: vysvětlím, PROČ nesmí zůstat ve flašce pití ve školním batohu do 2. dne, doplním, co strašného se stane, když se to bude zítra opakovat...načež se to "zítra" 365dní v roce OPAKUJE, bez ohledu na to, "co strašného se stane" za trest ), akorát jsem z toho měla nervy. Takže jsem to vzdala a mám aspoň klid 
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(2.7.2013 11:22:29)
Sterilní pořádek nevyžaduju, vyžaduju ohleduplnost k ostatním členům rodiny, kteří si po příchodu domů nemají kam sednout. A to má dcera vlastní pokoj jen pro sebe.
|
|
| Len | 
|
(2.7.2013 12:57:40)
Jo, tak tohle dela moje maminka uz 33 let a furt houby platny Nekdy jsem rada, ze jsem tak daleko, jinak bych se z toho asi zblaznila Jsem chaotik a tim zustanu, nejsem schopna toho, co pises, systematicky udrzovat poradek. Systematicky nedelam nic, vim, ze si nasi asi casto rvali vlasy z hlavy, protoze oni jsou oba poradni a systematicti, ale predelat osobnost jaksi nelze.
|
| Žžena |
|
(2.7.2013 14:06:31)
Len,
já si nemyslím, že by člověk byl buď systematik, nebo chaotik a hotovo. Říkáš o sobě, že jsi chaotik, ale to je blbost, protože je hodně oblastí ve Tvém životě, ve kterých chaos prostě nemáš. Já mám taky doma bordel, ale za chaotika se nepovažuju, protože naopak na jiný věci systém mám. Takže bych se spíš zamýšlela nad tím, proč to třeba někde jde a jinde nejde.
|
| Hilly. |
|
(2.7.2013 16:42:03)
To je taky hodně o systému hodnot. Takoví ti "sběrači" jsou vlastně neustále v tenzi, jsou oběťmi udržování pořádku. "Trousiči" prostě vypnou a bordel řeší až jim začíná přerůstat přes hlavu...a to už je pro ně potom celkem nepříjemné
|
|
|
|
|
| Nikaia+08+10 |
|
(2.7.2013 13:12:33)
Přesně. Domnívám se, že se lidé dají rozdělit na "trousiče" a "sběrače". Jeden přejde pokojem a je za ním bordel. Druhý přejde pokojem a bordelu ubyde. A to přestože ani jeden z nich nic zvláštního v tu chvíli neudělal.
|
|
|
|
| Ivka3 |
|
(2.7.2013 10:33:28)
Mám to samé, ale s klukem. je mu 12 a žádné zlepšení. Jak říkáš, nevidí, vidět nechce? Nejhorší je to ve škole, protože takový bordel, jaký má v tašce je neskutečný a dokáže to udělat během jednoho dne. Co s tím, nevím.
|
|
| susu | •
|
(2.7.2013 10:33:52)
Já mám doma desetiletou nepořádnici a s řešením jsem pořád neúspěšná. Když zahromuju, tak teda s kecama(nebo rovnou hádkou) uklidí. Sama od sebe ani náhodou. A bordel, který je schopná vytvořit je neuvěřitelný.
|
| susu | •
|
(2.7.2013 10:37:01)
Jojo, jak jsme si tak ještě jednou přečetla tvůj přísppěvek ano, všechno znám a taky to tak dělá má dcera.
Jen můžu doufat, že z toho vyroste, protože u nás doma to fakt (většinou)nevidí.
|
|
|
| Žžena |
|
(2.7.2013 10:35:54)
Zkoušelas nějak stanovit denní režim? Pohrát si s tím, kdy co bude dělat, dát jí třeba seznam na ledničku, její nástěnku v pokojíčku nebo někam, kde na to uvidí a kde se jí to bude samo během dne připomínat?
|
| Mapat |
|
(2.7.2013 11:00:12)
Žžena: ano, byly seznamy, systémy, bez šance.
Ale jsem ráda, že jsem se tu vypsala. Když čtu ty reakce, je mi mnohem líp, že v tom nejsem sama
|
|
|
| Laura | •
|
(2.7.2013 10:37:50)
Tak to si taky rada prectu...
Ma dcera je stejny pripad i zhruba stejny vek (ted v lete ji bude sedm). Zajimalo by mne, zda je sance, ze se to s vekem zlepsi. Bojim se, ze ne :-(
Plus ona je navic strasna ""kramarka"". Ma milion tasticek a sacku (bere si i sacky na pecivo v obchode, kdyz se otocim) a v nich hromadi bez ladu a skladu vse - kaminky, drobne figurky, papirky od bonbonu, kvetiny utrzene na prochazce, obleceni na panenky, vystrizky z letaku,.... A samozrejme, ze je zle, kdyz ji pozadam, aby si to probrala a aspon trochu zredukovala.
|
| susu | •
|
(2.7.2013 10:39:32)
Nápodobně. Igeliťáky si teda nebere, ale spíš krabičky doma.
|
|
| 1kulička | 
|
(2.7.2013 11:30:06)
jojo, a ještě i broučky, ploštice mi chtěla doma nasadit. Ve výtvarné činnosti se dopracovala k oškubávání pokojových květin a patlání barev na listy. Druhá dcera, která uklízí ráda, ale taky má nápady za milion, nedávno uštípla špičku nůžek na nehty, protože "chtěla vidět, jak to táta udělal" (uštípla to druhými nůžkami, takže máme zničené 3 nůžky na nehty) - ehm, vyhodila jsem, aniž bych manžela informovala, protože by byl mooooc ošklivý, a ona má fakt křehkou psýché.
Manžel na ně umí pustit hrůzu, ale není o nic úspěšnějsí...bordýlek produkujeme, když tatínek spí...
|
|
|
|
) neustále něco lepí, tvoří, vyšívá, takže pro to mám veliké pochopení, ale trvám na tom, že tyhle věci nemají omezovat ostatní. Když už si to neuklidí (protože samozřejmě zítra bude pokračovat a nestojí za to to uklízet
), tak budiž, ale bude to v pokojíčku. A ne že zbytek rodiny před obědem nejdřív půl hodiny musí á uklízet jídelní stůl, aby vůbec měl šanci se najíst. 
V její náručí
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)