Margot: přesně! Manžel je schopný vytvářet něco podobného jako dcera, takže mezi nimi trpím.

Mně opravdu nejde o vzorný pořádek. Sama se částečně živím kreativní prací, takže můj pracovní stůl podle toho vypadá. Ale od toho je pracovna, která se zavře a nepořádek neobtěžuje ostatní.
Dcera také (i po mém vzoru) neustále něco lepí, tvoří, vyšívá, takže pro to mám veliké pochopení, ale trvám na tom, že tyhle věci nemají omezovat ostatní. Když už si to neuklidí (protože samozřejmě zítra bude pokračovat a nestojí za to to uklízet), tak budiž, ale bude to v pokojíčku. A ne že zbytek rodiny před obědem nejdřív půl hodiny musí á uklízet jídelní stůl, aby vůbec měl šanci se najíst.

Nejhorší je, když kvůli tomu svému nepořádku, přesněji kvůli tomu, že nedává věci na své místo, pořád něco hledá a samozřejmě v zoufalství, že to nemůže najít a zítra to potřebuje do školy, nemůže nepřijít za mnou, a už jsem do toho zapojená