| Minie1 | 
 |
(15.3.2013 7:51:30)
Ptám se hlavně matek malých dětí, klidně i na MD.
Možná měla otázka znít, jestli kromě základního pohlídání dětí máte v domácnosti nějaké úlevy kvůli studium.
Myšleno: maminka se musí učit, tak někdo jiný udělá to a to.
Nebo pak doháníte spoustu věcí s jazykem na vestě?
U nás muž provede základní pohlídání dětí, udělá jim jídlo, ale jinak se snažím fungovat normálně, i by mi bylo blbé vyžadovat nějaké ohledy. Takže domácnost, zařizování - výsledek je, že studium je další úvazek a já věčně ve stresu, protože pořád doháním nějaké resty. Pak k tomu výčitky, že bych se měla víc věnovat dětem, pak zase naopak, jak moc mi toho ještě chybí do školy.
Když jsem o víkendu ve škole, tak manžel třeba dětem uvaří,vyvenčí je, ale prostě i tak zbyde spousta věcí k udělání. Takže já neustále lítám ze směny do směny. A to ještě zatím nemám zaměstnání, to si po pravdě nedovedu představit k dětem, domácnosti, studiu ještě práci. Vím, že někdo je možná nadčlověk a zvládne i tohle, ale to bych musela mít víc energie než mám a spát dlouhodobě pět hodin denně.
Tak - jak to máte vy? Pomoc rodiny jen v ohlídání dětí, dostanou najíst apod. ale taky před sebou hrnete resty a lítáte jak hadr na holi? Tohle mi leze na nervy asi nejvíc a pořád si říkám, jestli za ty nervy to studium stojí, protože jestli tu školu pak využiju, to je taky v dnešní době otázka.
Ale nechci ani žádné zvláštní ohledy vyžadovat, přišlo by mi to nefér, nějak vnitřně si říkám, že v jiných rodinách by bylo kolem studia tolik kraválu, že by žena ani nestudovala.
Ještě jedna věc - když jsem ze školy ve stresu, doma ho ventilovat nemůžu, to je oheň na střeše, muž to bere tak, že mám být šťastná, že mi to umožňuje, hlídá děti, obstará je /kdyby nebyly malé děti, které jsou třeba hlídat, tak by mu do studia pochopitelně nic nebylo, byla by to jen moje věc/.
Asi jsem si chtěla tak nějak postěžovat, připadám si jako vyšťavený citrón. Říkám si, že studovat je lepší bezdětná nebo s velkými dětmi, na druhou stranu si říkám, že jestli to nedám teď, tak už nikdy.
|
| N. | •
|
(15.3.2013 8:01:51)
Prvni rok studia to bylo tezsi, manzel ani nepohlidal, ani hlidani nezaridil(hlidala tchyne, ale zaridit jsem si to musela sama). Dalsi rok uz aspon odvazel deti ke tchyni sam a sam se s ni domlouval. Ted, treti rok studia, zustava casto s detmi doma sam(zmenil praci, takze uz nemusi byt v rpaci od nevidim do nevidim , vikendy jen obcas).
Ale nic pred sebou nehrnu, varim jen kdyz jsem doma(jak se stravuje zbytek rodina, kdyz tam nejsem, neresim...hlady neumrou). Uklizim prubezne kdyz jsem doma, za ty dva dny kdy jsem ve skole se moc neporadku nenadela, ani predtim jsem neuklizela denne).
Veci do skoly delam po vecerech, nebo kdyz dam i mladsi dite do skolky(soukrome na par dni v mesici).
|
|
| Valoria |
|
(15.3.2013 8:07:36)
tak ja nejake ulevy od parnera mam, nehodlam byt vystavena jako citron
|
|
| foxina | 
|
(15.3.2013 8:07:40)
jsem na mateřské, tak je to trochu jednodušší, i když mladší mi čas na studium určitě neposkytne před zkouškovým oznámím rodině že se budu muset učit, a že teda nebude doma vše jak ze škatulky. přítel to chápe a dětem je to šumák pak mi moc pomáhá moje mami, která si zhruba na týden kluky vezme k sobě abych mohla šprtat a psát práce. Jak to bude příští rok až nastoupím do práce to zatím netuším
|
| foxina |
|
(15.3.2013 8:11:12)
jo a dodám, že bývalý manžel, ač sám dříve dálkově studoval, tak mi sdělil, když jsem mu naznačila svůj úmysl pokračovat ve studiích, že ať nepočítám s tím, že mi bude doma pomáhat. Takže to že přítel pomáhá jak se dá, toho si nesmírně vážím!
|
|
|
| adelaide k. | 
|
(15.3.2013 8:08:31)
Fidorko, celkem to jde, když nejsem doma tak zvládají všechno, i zadané úkoly, občas něco nestihnou, ale to se proste dodělá až je čas.
Pokud se učím, bere deti pryč, když to nejde a jsou doma, tak ke mně nikoho nepouští
Nicméně testy se stejne trochu nahromadí (těžko čekat že sám zvládne co normálně děláme ve dvou ), tak je holt par dni trochu chaos
|
| adelaide k. |
|
(15.3.2013 8:09:34)
Testy - resty
|
|
|
| Míša+1 :-) | 
|
(15.3.2013 8:09:36)
Tak mi malou pohlídala vždy babička ten den (jednou týdně),co jsem šla do školy.Bylo to od odpoledne do večera.Manžel byl od rána do večera nebo pozdního odpoledne v práci.Učila jsem se,když byla malá ve školce a tak nějak za pochodu.S domácností mi nikdo nepomáhal.Já byla tedy dost ve stresu,protože dcera je AS a pořád mi říkala "maminko ,neuč se"...bylo to takové na hraně.Seminárky jsem psala tak,že se vedle mě válelo dítě,hučelo do mě a já ťukala na PC.
Jinak mě to hrozně bavilo,ve škole jsem se odreagovala,našla si kamarádku-bylo to vytržení ze stereotypu.Ten stres tam však byl taky,prostě jsem poctivec a chtěla jsem mít vše perfektní.Druzí si třeba psali vesele taháky..ne všichni..
Při zkouškovém mi nejvíc pomohla babi v hlídání a manžel mě zas podporoval psychicky. A dodnes si pamatuju na obrovský koš prádla žehlení a nebyla jsem sama.Holky ze třídy mluvily taky o zanedbané domácnosti.
Jinak všem studujícím držím je to náročné.
|
|
| 18.9Evka+313 | 
|
(15.3.2013 8:13:07)
- když jsem ještě neměla mimi, tak hlídal partner starší 2 děti ty víkendy, kdy byla škola
loni se nám narodilo mimi, tak jsem přerušila (už fakt skoro na konci) a teď už na školu nemám čas, tj. potřebuji se naučit na jednu zkoušku, co jsem vloni nezvládla a dopsat půlku bakalářky a pak možná státnice... ale plácám se v tom... učím se jen když vozím malého v kočárku a to je takové naprd, protože mě u toho mrznou ruce, a v rukavicích se nedají otáčet stránky a jak malej usne tak hajdy domů, aby nespal v tom mrazu dlouho
myslím, že to letos zase nezvládnu:-(
|
|
| Černá kronika | 
|
(15.3.2013 8:15:59)
Tak každopádně každý studium je záhul, pokud člověk není mladý a nechodí do školy denně a není bez jiných povinností. Někdo má pro dálkový studium podmínky lepší, někdo horší. Se mnou chodily do školy ženský, co dělaly převážně ve zdravotnictví nebo sociálních službách, tím pádem pracovaly v nepřetržitým provozu a často jely do školy rovnou z noční. Hodně z nich mělo už odrostlý děti, pár mělo malý děti a jedné se tam během studia narodilo miminko. Jezdili jsme takhle 5 let skoro každý týden na celý den a opravdu jsem především ty pracující obdivovala, protože ty s malými dětmi měli většinou možnost hlídání a pomoci, fungovaly jim babičky a manžel, tu podporu měly.
Moje ségra si dělá už čtvrtým rokem VŠ, má dvě děti, jedno je na prvním a druhé na druhém stupni ZŠ, ségra dělá na půl úvazku a hodně jí pomáhá moje mamka,občas zafunguje ségry manžel.
|
|
| Denyna | 
|
(15.3.2013 8:22:54)
Tak to já zvláštní ohledy vyžaduju, i když ani moc nemusím, muži to dojde, a vůbec mi to není blbý. Nejsem nadčlověk a nechci být vyšťavená. I když, když nad tím tak přemýšlím, tak se stejně učím ppo večerech, když dětí spí, tak ohledně školy ani moc spolupráce nevyžaduju. \o běžný provoz domácnosti a děti se dělíme běžně.
|
|
| Raduza | 
|
(15.3.2013 8:23:05)
Když se na to dívám zpětně, tak mi to tak hrozné nepřipadá ). Ale bylo. Domácnost byla značně zanedbaná. Začala jsem studovat s jedním dítětem na MD, pak dva roky školy a 2 roky se dvěma dětma. Denní studium. Moje mamka přijela v průběhu semestr na ten den, když jsem byla ve škole. Když jsem chodila do práce, snažila jsem se mít školu odpoledne, abych si nemusela brát dovolenou, i když ani tomu jsem se nevyhnula. Takže tři odpoledne v týdnu v háji až do večera. Dnes nechápu jak jsem to mohla přežít, ale i to mi přišlo méně náročné než potom s ročním dítětem a školačkou. Ke konci jsem ráno v sobotu odešla, samozřejmě navařila, večer přišla a uklidila. Učila jsem se v knihovně. Manžel se samozřejmě taky staral jen o děti, a to na začátku studia prohlásil ať si to udělám jak chci, když jsem chtěla do školy. To, že manžel hlídá jen děti není pro něho, že hlídá jen děti, je to pro něho, že dělá 99% věcí v domácnosti, protože všechno ostatní se dělá samo. Namazání chleba k večeři je nadstavba  . Dnes vůbec nechápu, kdy jsem se učila. Ke konci pořád. Všechno jsem tahala sebou ven, četla jsem při chůzi, na hřišti, prostě všude. Když jsem psala diplomku, psala jsem si poznámky tužkou. Co jsem nejvíc zanedbávala, byla domácnost. A i když manžel vystudoval stejnou školu, tak mi nepomohl a neporadil vůbec s ničím. Naštěstí měl člověk spoustu spolužáků, protože to bylo denní studium. To bylo fajn. Hrozně moc mi pomáhalo na MD to, že jsem na jeden den vypadla, mohla myslet na něco jiného. To si uvědomuji zpětně, že to bylo velké plus. Neboj, zvládneš to, ženská zvládne všechno. Držím palce 
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)