Fialka + 1 |
|
(7.3.2013 17:56:53) S tím mám trochu problém. Strašně moc ji nechci rozmazlit a mít z ní fracka, co bude mít vše, nač ukáže. Na stranu druhou si na ní asi trochu kompenzuju své dětství a strašně moc nechci, aby jí něco scházelo. Je těžké najít vyváženost a zlatý střed.
|
Alraune |
|
(7.3.2013 18:01:40) Myslím, že moje matka mnohem víc rozmazlovala své dvě děti, než já své jedno :)
|
|
MÍŠA&FÍK |
|
(7.3.2013 18:04:36) Fialko, děti buď rozmazlíš, nebo nerozmazlíš - jejich počet v tom, myslím, nehraje roli.
Já synovi "nedaruju" nic....myslím, že jsem drsná až dost, ale vím, že bych taková byla i kdybych měla 5 dětí.
To v tobě buď je, nebo není, to s počtem dětí nesouvisí.
|
Alena | •
|
(7.3.2013 19:09:42) Presne tak, znam trojdetnou rodinu, kdy deti jsou fakt slusny rozmazlenci.
|
daba+holčička |
|
(7.3.2013 19:11:45) Já mám rozmazleného jedináčka a jsem na to hrdá, proč bych po ní kurňa měla navrch ještě šlapat víc než ostatní, jen aby nebyla... Teda tatínek by se mohl občas trochu krotit, stále jí ještě do školky nosí, už má 20 kilo Ale obávám se, že bych měla rozmazlenej libovolnej počet dětí
|
Alena | •
|
(7.3.2013 19:24:47) Tak ja nevim jak to mas ty, ale tyhle deti nepritomnosti hranic ve vychove tak trochu terorizuji okoli, tim padem nemaji moc kamaradu, coz je skoda.
|
MÍŠA&FÍK |
|
(7.3.2013 19:31:36) Aleno, u nás jsou mantinely, to bys koukala, jsem matka drsoňka....
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(7.3.2013 18:06:46) Hm, to je taky taková divná fráze... že jedináček je rozmazlenej proto, že má všechno, na co si ukáže. Na druhé straně - víc dětí logicky víc stojí a některý věci se při více dětech nedají dělat vůbec. To je věc priorit.
|
MÍŠA&FÍK |
|
(7.3.2013 18:22:47) Monty, co třeba se nedá dělat při více dětech ?
|
Monty |
|
(7.3.2013 18:28:24) Míšo, tak při víc dětech se nedá - za normálních podmínek - investovat tolik do jejich zájmů. Když chceš být spravedlivá, tak nejde jednomu dávat víc a druhýmu míň, takže ve finále jsou nespokojený obě dvě nebo všechny tři, čtyři... atd.
|
stará Marie |
|
(7.3.2013 18:34:03) "Míšo, tak při víc dětech se nedá - za normálních podmínek - investovat tolik do jejich zájmů. Když chceš být spravedlivá, tak nejde jednomu dávat víc a druhýmu míň, takže ve finále jsou nespokojený obě dvě nebo všechny tři, čtyři... atd. "
- to by každý, kdo nemá příjmy určité úrovně, mohl tvrdit, že dítě nemůže mít ani jedno, protože by mohl do jeho zájmů investovat jen malou částku, takže by ve finále bylo nespokojené...
|
Monty |
|
(7.3.2013 18:37:10) Marie, tak asi každý ví, jaké má nebo nemá příjmy a co si může nebo nemůže dovolit. Pokud vím, že to na dvě děti je málo, tak s tím musím počítat předem.
|
stará Marie |
|
(7.3.2013 18:46:25) Dle mého jsou finance (nad nějaké minimum nutné pro uživení) naprosto nesmyslný argument. Přeci dneska těžko odhadnu, jestli za 12 let až dítě bude potřebovat několik desítek tisíc ročně na své zájmy budu mít stále ty příjmy, co mám dnes (a které by to umožňovaly), a naopak. Pokud peníze nebudou, nebudou drahé zájmy. Ani pro jedno dítě, ani pro dvě tři čtyři. Když peníze budou, tak fajn. Děti si vzájemně (pokud jsou normální) nepočítají, kolik se vydalo na jejich zájmy, a jitě to mohou bát různé částky, pokud jak sama níže píšeš jedno dělá to a druhé ono.
|
|
|
MÍŠA&FÍK |
|
(7.3.2013 19:00:15) Marie, byli jsme kdysi se synem na dovolené s kamarádkou, co má děti 3. Rozhodně nestrádají, ale ty děti byly vůči sobě jak finanční stráž. Ony si počítaly snad i skleničky šťávy - kolik které vypilo.
Když jsme koupili v místním supermarketu nějaké Kinder hnusky, které tam (v Itálii) prodávali jen v balení po 4, nedokázili si s tím poradit.
To, že jedno balení mohli dát mámě je nenapadlo.
Když to viděl můj tehdy školkový syn, vzal si od nich tu jejich jednu plonkovou tyčinku a dal jim ty své 3 zbylé - že prý tak to bude spravedlivé.....no, pro mojí peněženku moc né, ale nechápala jsem, kde se mu to v té hlavě vzalo.....byly mu necelé 4 roky.
|
stará Marie |
|
(7.3.2013 20:00:31) To je ovšem tím, že jsou divný (děti jak finanční stráž), nikoli tím, že jsou tři. A tvůj čtyřleťák to vyřešil skvěle
|
MÍŠA&FÍK |
|
(7.3.2013 20:04:16) Marie, já myslím, že to trochu bylo tím, že jsou 3 - podle mě měly potřebu si hájit to "svoje"...ať už území...tyčinku...limošku......dělili na milimetry všechno.
Ale podotýkám, že měli všeho dost, stačilo říct a máma by jim koupila tyčinky další, neměli potřebu chovat se jak vlci.
A přesto to dělali.
|
štěpánkaa |
|
(7.3.2013 20:07:08) tak jistě, kdyby takové dítě bylo jedno - nemělo by se s kým dělit. na druhou stranu, většina dětí to takto asi nedělá, ani když jsou 2,3,... ne? jedna dvojčata (holky) vzpomínala jak ke svačině byla např. 2 jablka - jedno dostal starší brách a druhé napůl dvojčata. nebo pytlík bonbónů - jeden brách, druhý dvojčata napůl. až v pubertě jim došlo, že jsou to trochu divné počty
|
stará Marie |
|
(7.3.2013 20:13:03) Ano, Štěpánko, tak nějak jsem to myslela. Historka dobrá
|
|
|
stará Marie |
|
(7.3.2013 20:11:19) Jo, máš pravdu, je možný, že to trochu tím počtem bylo. Vlastně znám rodinu se 3mi dětmi, kde se prostřední chová dosti hamižně, v důsledku čehož nutí i nejmladší, aby si hájilo své. Nejstarší na to dlabe a je radši bez čokolády (je již jaksi nad věcí). Takže stačí jedna nešŤastná povaha ze tří dětí a může donutit další dvě k pitomému chování. Jedno hrabivé nikoho dalšího nezkazí to je fakt...
|
|
Ursus+3 |
|
(7.3.2013 20:28:52) naše děti jsou taky 3 a jako finanční stráž se nechovají - už chápou, že dostávají vvrchovatě podle toho, jak kdo potřebuje a nemusí to být vždycky stejně (třeba nejstaršímu koupím nové rukavice, nejmladší nic, protože má dvoje po sourozencích). Lízátko u doktorky dneska přenechali staršáci nejmladší s tím, že oni si to vynahradí třeba jindy, že teď jim to nevadí, že nemají. Věk dětí je 8, 5 a 2,5.
to fakt není počtem, ale myslím, že i hodně o přístupu v rodině a taky - zejména - dost o povaze jednotlivců. A může se stát, že někde je kombinace povah masakr a pak to na rodiče klade obrovské nároky na usměrnění.
|
MÍŠA&FÍK |
|
(7.3.2013 20:44:51) Ursus, věřím Ti, vím, že tohle byl hodně extrémní případ, znám hromady úplně běžně se chovajících sourozenců, stejně tak, jako znám plno "normálních" jedináčků.
Vlastně ani nevím, jestli znám nějakého fakt echt rozmazleného - podle těch pověr.......možná jednu holčičku.....ale i v jejím případě si myslím, že je rozmazlená jen trochu, že jsou určutě někde daleko hoší exempláře.
|
|
|
|
Magdaléééna |
|
(7.3.2013 20:58:57) Já jsem ze čtyř dětí, zpětně vidím, že naši asi neměli moc peněz, i tu práci tomu museli přizpůsobit, ale nikdy jsem v dětství neměla pocit nějakého nedostatku. Naši si nikdy nestěžovali, Když jsem se na to ptala nedávno mé maminky, tak říkala, že nás prostě chtěli Ale jí opravdu přijde, že dnešní matky řeší hlouposti. Ty možnosti dnes jsou super, ale moji rodiče (oba) prali na čtyři děti v ještě klasické pračce. Moje maminka dnes vzpomíná, jak bydlela se 3 malýma dětma v bytě, kde rok netekla voda (nestíhali plnit plány) a ona ji tahala v kýblech s těhotenským břichem.. ale naši si fakt nikdy nestěžovali.. a já taky ne, přeju mé dceři také takové dětství Jo, žádné peníze nám darem nedali, ale kladli důraz třeba vzdělání.
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(7.3.2013 18:38:53) Divá Báro, to ale zase předpokládá, že mají všechny děti stejné zájmy. Což nemusí vždycky vyjít. Ano, když všichni lyžují, tak je to v pohodě, ale když jedno dítě lyžuje, druhý se potápí a třetí jezdí na koni, už to taková idyla nebude.
|
MÍŠA&FÍK |
|
(7.3.2013 18:47:31) Monty, tak samozřejmě, peníze jsou a byly vždycky až na prvním místě.......teď tady jsem ale nějak předpokládala, že mluvíme spíš o pocitech, než o financích, proto jsem se ptala, co nejde dělat s vícero dětmi.
U mě osobně to rozhodnutí zůstat jen u jednoho nebylo hnáno financemi, ale právě jen těmi pocity - i když je fakt, že mám co dělat i s jedním.....a mít 3...4......to si nějak nedovedu v naší situaci představit - finančně.
|
Monty |
|
(7.3.2013 18:51:20) Míšo, ale ono nejde jen o ty finance - nevím, třeba na to mám zkreslený pohled, ale pro mne by třeba byl problém věnovat se dvěma dětem ZÁROVEŇ. Nejsem typ, co zvládá několik věcí zároveň. Když něco dělám, potřebuju se na to soustředit. A když se soustředím na hovor s jedním dítětem, bude mne vytrhovat to druhé a naopak. Tohle se možná dá řešit, když jsou dva rodiče na dvě děti, ale když někde vidím jednoho rodiče na dvě nebo tři děti, tak si pokaždý uvědomím, že bych to prostě nedávala.
|
Monty |
|
(7.3.2013 19:14:25) Divá Báro, na to nejsem typ... já bych měla dítě leda kdyby to chtěl ten chlap. Sama bych to nechtěla, nic mne na tom neláká. Neumím být "matka". Nemám to v sobě. Syn mi v životě neřekl "maminko", prý mu to přijde divný a blbý.
|
|
|
Lassiesevrací |
|
(7.3.2013 19:18:00) Jo, takhle to funguje u nás. Někdy zase potřebuješ víc členů, třeba na Černýho Petra. Tahat to dokola ve dvou je dost pruda Tchýně pro naše děti chodí pořád, když má synovce. Jednak aby on si to víc užil a pak, aby stihla něco udělat, protože sám se tam nudí. To samé prázdniny. Na hory, na chatu k řece. Je to pro babi a dědu větší záhul, ale raději vezmou děti tři, než jen jedno.
|
|
|
|
|
|