pokud cítíš, že tvoje míra je naplněná, nechoď dál. Každý tu míru máme jinde a je velké umění ji naplnit akorát - aby to nepřeteklo a aby to nebylo poloprázdné.

Moje míra jsou 4 děti - počítala jsem se čtvrtým tak za 3-5 let, ale stalo se a přijde už letos. Mezi dětma budu mít mezery 3, 2 a 3 roky. Po porodu jdu na sterilizaci, protože jsem si na 200% jistá, že další dítě už opravdu nechci, nezvládnu, nedám - a zároveň si potřebuju užít milování s mužem beze strachu, že otěhotním (a není to zdaleka ten "pohodový" strach jako za mlada - tehdy bych dítě ustála spíš, než teď páté... teď je to čiročirá hrůza a byla bych spíš ochotná doživotně abstinovat, než otěhotnět :-D).

Takže pokud cítíš, že tvoje míra se naplnila jedním dítětem, nedělej si násilí - dítě bude spokojené, pokud ty budeš spokojená a budeš to v sobě mít vyřešené. Ostatně je to dost v diskusi vidět - sourozenec chybí tam, kde by se po dítěti ještě zatoužilo a kde to nějak spíš nešlo, než že by to bylo z rozhodnutí a naplnění vlastní míry.

A ještě jedna důležitá věc - je dobré, když tu míru s mužem cítíte stejně, respektive, když jsou s daným počtem oba dva partneři spokojení. Jakmile tam jeden touží ještě po dalším dítěti, může to vztah hodně poškodit a otrávit.