| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 | 
 |
(16.3.2012 10:22:41)
Možná trochu ulítlý dotaz, ale - jedna žena mi opravdu hodně ublížila, vloudila se do mé přízně a zneužila toho, jak jsem se ve velké bolesti před ní odhalila, a způsobila mi bolest ještě větší... a využívá a zneužívá svého aktuálního životního postavení dál....
Nedokážu tuhle osobu vnímat ani trochu pozitivně. Může mi "ublížit", že si přeju, čekám, doufám, že se jí to všechno vrátí (pokud možno i s úroky)?
Občas tady zahlídnu, že to, co já vyšlu negativního, se mi vrátí... dá se na to takhle pohlížet i v tomto případě? Sama nic nepodnikám, jen prostě čekám, že jí to život vrátí, ale nemůžu necítit radost a zadostiučinění, když vidím, že ne všechno jí vychází tak, jak si asi představovala. Jak to tedy je?
|
| Alternativní kvočna | 
|
(16.3.2012 10:27:28)
jojo, je to tak... cokoli vyšleš, tak se ti vrátí... vždy, jen v trochu jiném časovém úseku a v jiné časové posloupnosti...
co nechat dotyčnou osobu jejímu vlastnímu světu a žít si svůj vlastní život? být taková, jaká jsi? před nikým se neospravedlňovat, nelitovat, nepomlouvat, nehanět? zkrátka pracovat jen na sobě samé...
|
| Hilly. |
|
(16.3.2012 11:08:00)
Holky, co to tu plácáte? Někdo vám ublíží a vy mu jako fakt přejete vše dobré? No to mi nepovídejte. To zvládne jen pár vyvolených a Ježíš Kristus. Je úplně normální, že pokud vás někdo podvede, vědomě vám ublíží, že, byť jen podvědomě, toužíte po odvetě. Takže zakladatelce bylo ublíženo, nikomu neubližuje, nesnaží se mstít a měla by se ještě nenávidět za to, že se s tím nezvládla rychle srovnat a dotyčnou osobu nenávidí a nic hezkého jí nepřeje?
Možná opravdu může vypadat, že se vše "vrací", ale ono to bude spíš tím, že málokdo zvládne tímto životem proplout bez menších či větších úspěchů, či smutných událostí.
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(16.3.2012 11:09:24)
Hilly,
proč vše dobré?
Mně když někdo ublíží, přestane mne zajímat. Nepřeji mu ani nic špatného, ani dobrého, je mi zkrátka úplně ukradený. 
|
| Prostě Anna | 
|
(16.3.2012 11:12:13)
To by určitě šlo, kdyby se od ní mohla odstřihnout, to ale tady nejde.
|
|
| Hilly. |
|
(16.3.2012 11:14:56)
Monty, to mi nevykládej, že se prostě nenase.eš. Já mám určitě v první fázi agresivní sklony a to jsem velmi mírumilovný člověk. Být neandrtálec, tak dotyčného ubiji kyjem
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:20:31)
Hilly,
ani ne.
Nejdřív se snažím pochopit, proč to dotyčný udělal, a pokud zjistím, že je to nad mé chápání a zřejmě bude chyba na jeho straně hřiště, protože je prostě takový... proč bych se mu chtěla mstít? Myslím si, že lidé, kteří vysílají do světa špatné věci jsou daleko nešťastnější než ti, co to nedělají. A proč se mstít slabšímu?
Víš jak to je - jsi-li silný, neubližuj. Dáš-li milost, budeš ještě silnější.
|
| Inaaa | 
|
(16.3.2012 11:39:45)
Dáš-li milost, budeš ještě silnější.
Jako Klaus?
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(16.3.2012 15:06:58)
Hilly, já se teda naseru, ale pak to zpracuju a prostě to "pustím". Neudělám přece tomu druhýmu radost tím, že se budu ještě užírat
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(16.3.2012 14:24:50)
Monty,
mám to přesně stejně.
A myslím, že to není "hodné blbectví", je to naopak velice efektivní, protože se tím člověkem už nezabýváš a neubírá ti to energii.
Hilly - to víš, že v první fázi se taky nase.u. Tohle chce odstup.
Ale ano, myslím si, že když někdo někomu přeje něco zlého, tak si škodí, protože si tou zlobou zatemňuje mozek.
|
|
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:13:33)
Hilly, vzdyt tu nikdo nepise, aby mu prala vse spatne. jenom to, ze dokud bude prat neco negativniho, tak si ublizuje jenom sama sobe. Ja urcite nejsem, ze by mi nekdo ublizil a ja bych v minute zapomela.. Ale muzu se vedeme snazit, se od toho odpoutat..
|
| Hilly. |
|
(16.3.2012 11:17:44)
HaM, tak to jo, nenávist hrozně stravuje a kazí radost ze života.
|
| Jachtarka | 
|
(16.3.2012 11:39:03)
Já mám člověka, který mi ubližuje. Vědomě a dlouhodobě. Není to nikdo blízký, ale prostě využívá svoji moc. Odpoutat se nelze, resp. lze, ale stálo by mě to asi 200 000,- a ty já nemám.
Nepřeji mu např. aby onemocněl, opustila ho žena nebo tak něco  . Jen bych cítila hodně velké zadostiučinění, kdyby se jeho sviňárny obrátily proti němu a dojel na ně. To je taky špatně?
|
| Hilly. |
|
(16.3.2012 14:01:49)
No jednou se mi tu líbilo přirovnání jedné maminky, že jedné "potvoře" nepřeje nic zlého, ale jen to, aby tím soukolím božích mlýnů dostala pořádně na prdel. Tak nějak to vůči některým lidem cítím i já.
|
|
|
|
| Jenda00 | 
|
(16.3.2012 11:19:04)
Monty, tak to jsi dobrá. Já sama za sebe nevím, jestli bych se od toho dokázala odprostit (třeba s mámou mě to provází celej život), možná v takovém případě o jakém píše Di .... až možná za několik let, nevím. A možná v prvních chvílích bych se neudržela a přála i něco zlého. Vztek by časem asi přešel, ale srovnání smíření umím ledatak asi je poradit druhým, na sebe si to neumím představit. Tedy nikdy se mi to nestalo to o čem se tu píše tak nevím, ale myslím si že by mě to trvalo. Ovšem a to vím na tuty nikdy bych do toho nezatahovala děti a neštvala je proti tomu druhému.Neříkám že to Di dělá. Jen vím, že takováhle věc by mě byla na hony vzdálená. Zbytek by byl asi těžký .
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:22:06)
Jendo,
to není žádná moje zásluha, prostě jsem se narodila jako hodný blbec.
|
| Méďa + kluk03 a holka07 | 
|
(16.3.2012 12:15:30)
Je to tvoje zásluha, že jsi se narodila taková jaká jsi 
|
|
|
|
|
| Alternativní kvočna |
|
(16.3.2012 11:16:36)
tak pomsta je fakt blbá... nač se plácat v hnusných myšlenkách, konstruovat pomstu, rádoby se těšit z hnusu jiných, když můžu svoji energii použít na něco jiného, lepšího, pozitivní, co mi radost opravdu udělá...
žít si svůj život a věnovat se sám sobě je to nejlepší, co můžeš udělat... nelitovat se... hledat si svoji radost - ale pozor!!! ne tomu druhému navzdory, proboha!!! ale pro sebe přece...
nepotřebuješ nikomu nic dokazovat, ti co tě mají rádi, tě mají rádi takovou, jaká jsi a nepotřebuješ se před nimi ospravedlňovat...
myšlenky na pomstu - znamená to, že ten dotyčný tě má pořád ve své moci a že tě ovládá...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:27:31)
Věrko,
přesně tak. Nenávist je odvrácená strana lásky. Odi et amo. Jsou to dvě strany jedné mince.
Navíc, já ani nevím, jak konkrétně by mi mohl kdo ublížit, abych ho začala nenávidět a přát mu něco zlého. Fakt si to vůbec neumím představit. Mně je lidí, kteří se chovají hnusně spíš líto, protože si myslím, že musí být hrozně nešťastný. Potřeba vysílat zlo mi přijde tak nějak zvrácená a člověk, který se chová krutě a hnusně mi připadá jako chudák. A potřeba kopat do chudáka je naprosto mimo moje chápání.
|
| Alternativní kvočna |
|
(16.3.2012 11:32:46)
Monty, dost se učím pracovat na tom, jak tuhle lítost ztratit... jak prostě jen respektovat, že je to jenom jeho volba... že on se tak rozhodl, že takový chce být... a že já nemám právo ani povinost na tom nic měnit...
Mimochodem, když jsem kdykoli někomu pomohla jen proto, že mi ho bylo líto, zachoval se ten dotyčný jako pěkný hajzl... resp. on mi akorát uštědřil pěknou lekci - lítost je pitomý důvod, proč někomu pomoci
|
| Lei | 
|
(16.3.2012 14:36:54)
Věrko, prosím Tě, a jak na to? Jak se zbavit věčného litování ostatních místo koncentrování se na vlastní život. Od úplných prkotin typu - no jo, ona mě pozvala na oslavu narozenin své dcery, zavolala mi to večer předtím, asi mě vůbec zvát nechtěla, ale lidi jí možná odřekli, mně se tam moc nechce (ale ne, že bych se zas musela extra nutit), ale půjdu, jak by k tomu dcerka přišla, nemít na oslavě hosty - po závažnější záležitosti, kdy lituju lidi, kteří si fakt sami ten život posejřili, a já jakoby vystupuju vůči nim ohleduplně, abych je neranila - vždyť oni se v tom tak plácají - a popírám sama sebe (v drobnostech třeba, ale přesto). Je na to nějaké "cvičení" ? Cvičila bych každý den . Jo, nejspíš mi poradíš začít prostě říkat ne...
|
| Kudla2 |
|
(16.3.2012 15:16:42)
Lei,
jestli můžu, tak v první řadě zkus přestat přemýšlet nad motivací toho člověka (to je to "asi mě vůbec zvát nechtěla, ale lidi jí možná odřekli") a zamysli se hlavně nad vlastní motivací.
Pokud se rozhodneš nepřijít, tak na tom, že za uvedených okolností řekneš "ne, bohužel nemůžu přijít" přece není nic neohleduplného, představ si, že někomu voláš takto (těsně před akcí) Ty a on už má jiný program - zranilo by Tě, kdyby ho kvůli tomu hned nezrušil?
|
| Lei |
|
(16.3.2012 19:10:01)
Kudlo, díky za reakci. Máš pravdu. Tohle je takový příklad, ze kterého si až tak nedělám vrásky, protože mě to až tak nevysává, ale samozřejmě princip zůstává - a asi na takových příkladech se člověk musí odrazit. Mě nějak vždycky napadne, jestli na tom stojí či padá svět, jenže to je úvaha špatná, protože ten stojí opravdu jen na tom nejzásadnějším (zdraví, njaké standardní zabezpečení, například). Alespoň pro mě. Horší to mám s tím zásadnějším, tj. s druhou půlkou příspěvku. A protože se jedná o blízkou osobu, nechci nic ventilovat třeba po netu. Psycholog? Tyjo, ani bych nevěděla, kde začít . Prostě je tu někdo, kdo se zacyklil a má pocit, že dělá pro druhé, co může, a nikdo to neoceňuje a zlí jsou ti druzí. A tak zahořkl a ztratil elán a má pocit, že žil nadarmo...a já bych s ním někdy nejradši zatřásla, aby se probral, protože šlo o jeho rozhodnutí, která mohl kdykoliv změnit - ale tak se nějak bojím, aby se z toho už úpln nezhroutil...protože má fakt takové myšlenky selhání...jenže na druhou stranu někteří tvrdí, že je to od něj manipulativní jednání...a já nevím. No - s tím se mi nedá na dálku pomoct - jen asi odborníkovi toto vyjevit.
|
|
|
|
|
|
|
| Bianca + 1 | 
|
(16.3.2012 15:12:45)
Hilly, absolutní souhlas. 
|
|
|
|
| Jenda00 |
|
(16.3.2012 10:30:43)
Di, jestli je to ta co já myslím, tak by to už přece mělo být lepší ne ? Je to už nějakou dobu a můžeš si třeba říct že ona má jeho a ty jsi šťastná jinde. Já nevím, zdá se mi (a možná třeba špatně), že ty asi nejsi v tom novém vztahu moc spokojená a proto tohle takhle ještě bolí. U Vás to bylo ještě o něco zamotanější s těmi partnery, tak třeba proto. Ale jinak ano, myslím si že to zlé a negativní se vrací. Ne třeba nějakým strašným skutkem, ale třeba právě tímhle co cítíš ty. Neklidem, nespokojeností atd atd .Ale přejde to.
|
| Jenda00 |
|
(16.3.2012 10:32:45)
Jo a to se mi líbilo, někde si tu psala, a možná do tohodle tématu to vůbec nepatří, jen se mi to líbilo .Je to tedy už déle ...bylo to nějak o tom, že o víkendu má ona kolik že těch dětí ? No bylo jich dost, napsala jsi to tenkrát hezky a legračně. To jen tak mimo mísu.
|
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 10:46:47)
Jendo, ono je to o hodně složitější a hlubší, než se dá popsat.
Myslím, že jsem vcelku srovnaná, ale tím, jak jsou rodiny propojené přes stále dost malé děti - jak moje, tak přítele, ji mám dost "za zadkem" (a ona to ví a bohužel využívá) a to, jak negativně ji vnímám, se za ty 3 roky nezměnilo, když ji někde vidím, okamžitě se mi dělá fyzicky nevolno 
Svoje pocity se snažím ovládat tak, abych nic (nebo aspoň nic moc) negativního nevysílala, ale odpustit a přát jí "vše dobré" opravdu nezvládám.... 
|
| *Niki* | 
|
(16.3.2012 10:50:02)
Diano, tak "přát vše dobré" je třeba až další krok, tím se nemusíš nechat odradit hned na začátku.
Možná bude třeba stačit, nepřát jí nic špatného. Nebo nemyslet na ni vůbec, fakt ji ze svých myšlenek propustit.
Nejde to tak jednoduše, jak se to napíše, ale jde.
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 10:58:37)
Niki, presne tak nejde se dostat do stavu "prat ji vse dobre" staci stav, ze ji nebudes prat vubec, ze ti proste bude jedno.. Chapu, ze to vzdy nejde a zacatky jsou tezky. Ale muzes se o to snazit..
Idealni stav je ..ublizila si mi, ale kaslu na tebe..
|
| Jenda00 |
|
(16.3.2012 11:06:02)
Jo a jak psala Pawla ...já odpouštět taky moc neumím, jakože jo snažím se, ale vím, že takový případ o jakém zde mluvíme by mi šel taky těžko. Ale joooo radit to mi jde, to zas jo.
Ale holky tu psali hezky,prostě ne přát jí jen dobré, prostě nepřát vůbec nic, to by časem jít mohlo.
|
| Hilly. |
|
(16.3.2012 11:12:21)
Nejlepší by bylo vypustit nějakým způsobem svou agresi a potom se snažit pracovat na tom, aby ti dotyčná osoba byla lhostejná, protože jinak ti vlastně pořád úspěšně ubližuje. Já to teda moc neumím, opravdu vždy na dotyčnou osobu nadávám, spílám jí, klidně se i vybrečím, nestydím se za to, no a potom to přejde do fáze, že je mi fuk. Prostě to je normální proces.
|
| Alternativní kvočna |
|
(16.3.2012 11:26:37)
Hilly, v poslední době se začínám bít o své hranice dost nekompromisně...
což ovšem neznamená, že bych kvůli tomu měla protivníka nenávidět, byť je to sebevětší hajzl...
on ať si je klidně hajzlem, když jím být chce, je to jeho rozhodnutí... já ho přece za něj měnit nebudu jen kvůli tomu, že bych chtěla, aby on byl jiný...
|
|
|
|
|
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 10:55:43)
Diano, vsechny negativni pocity, jsou jenom tvoje. Vem si ze ji je to pravdepodbne srdecne jedno, cim vic se negativnimi pocity zaobiras, tim vic ji nechav nad sebou vyhrat, a nechavas ji at ona ti ublizuje, odcerpavas si enrigii na to co bys mohla udelat pro sebe.. tim si ublizujes.
Mne to pomohlo, kdykoliv mne prepadly negativni myslenky si rict:"Zas ho nechavam, at nade mnou vyhraje.. Ja ti ukazu, ze budu stastna a nencham si svuj zivot od tebe ovladat."
|
| Alternativní kvočna |
|
(16.3.2012 11:08:49)
to není dobré řešení...
být šťastná jen někomu navzdory - to znamená, že ten dotyčný má nad tebou moc zloby
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:11:27)
Verko, ze zacatku to pomuze tu negativni enrgii presunout do neceho konstruktivniho. Casem uz ty negativni myslenku, premuze radost z neceho noveho..
|
| Alternativní kvočna |
|
(16.3.2012 11:19:24)
jasně že jo, ale přece ne kvůli tomu, abych dotyčnému ukázala, jak on mě vlastně nezajímá...
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:26:12)
Smarja Jesterko, to je bojove heslo do zacatku.. Kdy mne nenavist zzira 24 hod. denne a misto skakani z okna volim boj/zivot, ze zacatku pro ti nemu pak za sebe..
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:30:03)
Verko jesterko, to bude tim, ze jsi jisto jiste dokonala..
|
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:33:32)
Monty, tak jste tu doknaly dve.. Bez negativnich emoci.
|
| Alternativní kvočna |
|
(16.3.2012 11:36:01)
těžko říct, které emoce jsou negativní...
život je plný paradoxů
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:36:33)
HM,
ale já mám negativní emoce, jenom nemám potřebu je nikam vysílat nebo se v nich patlat. Mně taky občas někdo štve nebo je mi vyloženě nepříjemnej, ale nikdo mne přece nenutí se někým takovým stýkat. Když mne naštve nějaký debilní úředník nebo neochotná prodavačka, tak negativní emoce trvají tak asi pět minut, než dořeknu něco hodně ironického a dozní myšlenka na to, jaký je to pitomec - tím to končí, nenesu si to dál.
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:39:55)
Mnoty, tady se bavime o lidech, kteri ti opravdu hodne ublizili, a jeste se s nima musis, stykat kvuli detem treba..
Ne o uredncich atd...
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:42:27)
HM,
aha. A jak ublížili? Možná mám jiný představy o tom, co to je ublížit někomu.
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:44:31)
Monty, To ma kazdy jiny predstavy co znamena hodne ublizit. Nevim, ce se stalo konkretne zakladatelce..
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:48:54)
HM,
no, já je mám velmi konkrétní - pro mne je "hodně ublížit" třeba ublížit mému dítěti. Na úrovni, která spadá pod trestní zákoník.
|
|
|
|
| Alternativní kvočna |
|
(16.3.2012 11:45:01)
H&M já mám ve svém nejbližším okolí někoho, kdo mi velmi velmi ublížil a vídám se s ním... teď už bez emocí, trvalo to dlouho... a přiznám, že nikdy jsem mu nepřála nic zlého, fakt nikdy... snad v moment, kdy se to stalo, ale jinak ne... k jakému životu se ten dotyčný dopracoval, je pouze jeho věc... zadostiučinění necítím, taky proč?
Myslím, že Monty to má podobné...
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:54:38)
Verko, a kde ja pisi, ze mu preji neco zleho. Ja to mam taky podobne, jako jenom se k tomu musim dopracovat. Ze mi nekdo ublizi a okmzite, mne prestane zajimat to teda fakt nemam, da mi to dost prace, ale taky si v sobe, zadny negace nehyckam.
Monty tvrdi, ze ji nekdo ublizi a ona na to hned zapomene.. Vzhledem k tomu, ze tu na sebe to povedela dost, tak ona to spis neguje.. A ty potlaceny emoce se ji vraci jak bumerang, coz taky neni dobry..
Ja myslim, ze prozit si i tu negativni emoci, vztek je svym zpusobem zdravy, ale samozrejme te to nesmi pohltit..
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:41:44)
To je jako v tom příběhu o dvou mniších, kteří potkají před úzkým mostem přes rozbouřenou řeku ženu, která se bojí přejít na druhou stranu. Jeden z mnichů ji vezme do náručí a přenese na druhou stranu. Pak jdou oba mlčky dál. Asi po hodině řekne jeden mnich druhému: Bratře, proč jsi přenesl tu ženu? Víš přece, že naše víra nám zakazuje dotýkat se žen!
A druhý mnich odpoví: Víš, bratře, já tu ženu před hodinou pustil na zem, ale ty ji s sebou neseš pořád...
|
|
| Nana*81 | 
|
(16.3.2012 11:56:00)
Mnoty, debilní prodqavačka není věc, kvůli které by se zakládala diskuze, to optravdu za pět minut přejde. Já myslím že Diana mluví o takových případech, kdy Ti někdo ublíží hluboce a osudově a z Tvého neštěstí má prospěch. Nenávist je pak přirozená reakce, která ochraňuje před dalším možným poškozováním ze strany té druhé osoby. Ano, ta emoce je stravující, ale musím se podělit, že velmi stravující pro mne byla i ta doporučovaná (i tebou ) varianta - vypustit tu osobu z mysli a negativní emoce si odpustit, zapomenout. Pro mě zapomenout na určité věci znamená smířit se s křivdou. zrovna Ty Monty si umíš představit (viz Tvá matka) jak poškozující může někdo blízký být. Pokud zůstávám v opozici, vyjadřuji tím, že se nesmiřuji s tím, co dotyčný provedl. proto mám pro odpor hraničící s nenávistí pochopení - je to za á normální, za bé ochranná reakce.
A vzbuzovat v sobě ještě pocit viny, že jsem naštvaná, že mě někdo ponížil/ublížil - to se tak právě agresorům hodí, furt ti vštěpovat, že to že jsi naštvaná, je vlastně tvoje chyba.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 11:59:52)
Nano,
radši se smířím s křivdou, než abych sebou vláčela negativní emoce a vysílala do světa přání něčeho zlýho - komukoliv. Vrchol mého "vysílání" v tomto směru je, když někdo dává tzv. hraběcí rady, to si v duchu řeknu, no jo, panenko/panáčku, jen aby ses jednou nedivil/a, on sytý hladovému nevěří... ale to je fakt všechno.
Mojí matky je mi taky spíš líto, rozhodně jí nepřeju nic špatnýho, ani si doma nehňácám woodoo panenky s jejíma vlasama a nepropichuju je špendlíkama.
A fakt nemám pocit, že by se mi cokoli jakkoli vracelo. Vím je o pár lidech, se kterými jsem se rozešla ve zlém a to až na jeden případ z jejich strany.
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 12:04:44)
Monty, a proč vláčet? Stačí je vyjevit? Dáš někdy najevo, když je ti zle? Dáš najevo své pocity nebo je potlačíš?
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 12:07:13)
Anno,
jaké pocity? Že mi třeba není dobře?
Jasně že je sděluji - lidem, které by mohly zajímat.
Lidem, kteří jsou mi nepříjemní a nesympatičtí ne, do těch mi nic není a nemám potřebu se před nimi jakkoli prezentovat.
Pomíjím případy neochotných prodavaček. To jsou krátkodobé záležitosti.
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 12:21:43)
Nemyslím prodavačky, myslím lidi kolem tebe, ty, kterými se obklopuješ sama nebo kterými jsou oklopena. Já jsem veskrze pozitivní člověk, za celý život 40 let jsem z blízka poznala dva lidi, které opravdu nemám ráda, ale pohybovali se v mé blízkosti, takže jsem k nimi nějaké pocity prostě projevovala. Neublížili mně, ale lidem, na kterých mi záleží. Nedokázala jsem se tvářit jako neutrální Švýcarsko, svůj názor jsem oběma mezi čtyřma očima řekla. V obou případech mně ten rozhovor s nimi velmi pomohl. Ne, nemám je ráda Takové malé přiznání si, něco jako "ano, jsem alkoholik" Než jsem to vyslovila, hodně jsem se tím v hlavě trápila, musela jsem to ze sebe vydat. Nic zlého jim nepřeju, ale ráda je fakt nemám.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 12:23:12)
Anno,
no, s tím taky nemám problém. Když někoho nemám ráda, tak ho nemám ráda a neobtěžuju se s předstíráním toho, že je to jinak.
|
|
|
|
|
| Nana*81 |
|
(16.3.2012 12:06:37)
jo hele, jestli to myslíš tak že já zrovna sypu hraběcí rady tak promiň.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 12:09:05)
Nano,
to nebylo na tebe. To byl příklad toho, kdy si pomyslím něco o sytých a hladových. Nevím, konkrétně třeba rady od někoho, kdo se "dobře provdal", o koho je postaráno a kdo si reálně neumí představit život samoživitelky s malými dětmi... třeba.
|
|
|
| Nana*81 |
|
(16.3.2012 12:12:13)
no, smířit se s křivdou zavání schvalováním zločinu, který na mně byl spáchán.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 12:16:14)
Nano,
a co jako jiného můžeš dělat?
Každému se v životě stane nějaká křivda. Mne nejvíc dojímají padesátiletí alkoholici, co tvrdí, že pijou kvůli tomu, že se jejich rodiče rozvedli... no dobře, rozvedli se, bylo to pro ně blbé, ale proč si to v sobě nést celý život a utápět se v tom?
Já nevím, co přesně zakladatelce dotyčná osoba udělala. Pamatuji si její příběh ohledně nějaké osoby, co jí "přebrala" manžela. Sorry, ale to bych spíš měla cítít negativní pocity k tomu manželovi, určitě to neudělala proti jeho vůli, ne? Navíc, pokud byl někdo ochoten mne a děti opustit, zřejmě jsem mu nestála za to, aby zůstal - proč by mně měl takový člověk stát za nenávist? Můžu nenávidět někoho, kdo mi podříznul tátu nebo znásilnil dítě, ale nenávidět někoho jen proto, že odešel... to je prostě mimo moje chápání.
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 12:28:11)
Monty, nevím, jestli se nepletu, ale to byla tuším její kamarádka. Pokud se nepletu, tak chápu, že ty pocity se netýkají jen jejího manžela, ale i jí, protože přátelství to je zvláštní druh intimity (tedy pro mě), když někdo zneužije použije informace a emoce, které v takovém vztahu vyjevíš, tak to musí bolet. Ale záleží na tom, jak máš nastaveno. Každý jsme jiný/á.
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 13:46:54)
Anno, nepleteš se, je to tak, jak píšeš...
Jen ta bolest už není (ne vůči této osobě), zůstala jen nenávist a vztek - sice slábnou, ale nemizí.
|
|
|
|
|
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 12:02:47)
Nano,
to je právě ono, dnes by snad měli být všichni v pohodě a stále happy, ale proč? Proč v sobě potlačovat pocity, emoce. Ty musí ven, a to v podobě, jaký ti tvůj temperament nebo povaha dovolí a pustí. A pak s nimi pracovat, obrátit ve svůj prospěch.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.3.2012 12:04:29)
Anno,
ale to přece není tak, že nepřát nikomu nic zlého rovná se křečovité stylizování se do role "jsem happy".
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 12:10:26)
Monty, ale zakladatelka nepsala, že přeje dotyčné něco zlého. Má jen z ní negativní pocity, protože jí provedla něco zlého. Co je na tom špatného vyjevit k někomu negativní postoj?
- Jasně, jde o to s tím dále pracovat, ale myslím, že emoce, a to i ty negativní - pokud je má - se mají projevovat.
- Jasně 2. - pokud ty negativní emoce nemíváš, tak je projevovat nebudeš
Proč ale předělávat podstatu člověka? Můj názor je projevit emoce a pracovat s nimi.
|
| Nana*81 |
|
(16.3.2012 12:15:51)
Právě, a sdělit někomu, že mám fakt vztek, vyjádřit mu, jak hodně si to u mě pos*al, znamená taky jedno pozitivum: ten člověk si na mě dává pozor a bude se mě stranit, když vidí, jak jsem rozzuřená. a uchovat si kus negativní emoce, to je taky dobré - dělá odstup mezi mnou a případným podobným jednáním ze strany okolí, dváá mi určitý čuch na podobné nebezpečí.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(16.3.2012 15:23:10)
Anno,
přesně tak, ale musí se s tím fakt pracovat.
Být v padesáti uskřinutý, že mi v dětství rodiče nespravedlivě dali o bonbón míň než sourozenci, a nést si t s sebou neměnně jako křivdu, je k ničemu a člověk opravdu škodí jen sám sobě.
Já myslím, že to má svůj přirozený vývoj. V momentě, kdy mi někdo ublíží, to ze sebe dostat ven, všechny ty negativní pocity klidně vykřičet, ideálně někomu, kdo je ochoten mě poslouchat, a pak se postupně dopracovat k té lhostejnosti.
Jasně, že to nejde hned, ale jde to a podle mě je to jediný možný postup, jak z toho vyjít nepošramoceně.
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(16.3.2012 15:10:29)
Nemusím zůstávat v opozici. Odpustím = pustím to, zbavím se hněvu, žiju prostě dál a nenesu to dál na zádech. Odpuštění ale neznamená nutně smíření.
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 15:36:18)
Ráchel, taky tak. Já teda též rozhodně nejsem zatím ten, koho se nic nedotkne a je stále happy. Naštvu se někdy pořádně, emoce ze sebe dostanu ven, pak to zhodnotím, čím jsem si to přitáhla, čím mě ta situace může poučit, proč se mě to tak dotklo - a pomalu pouštím. Někdy trvá, než se k rozumu, který už pustil, dostanou i emoce (či naopak), ale vše má svůj čas, ovšem i s ním jde pracovat
Nejsem vůbec zastánce potlačování, ale spíše sebe-kontroly. Nejde o to, vnitřně supět a přitom se usmívat, ale nenechat nějaké to supění ovládat vše, co dělám. Prostě necítit se dotčená něčím, s čím nesouhlasím (protože o tom je většina tzv. křivd).
Pak jsou ty skutečné rány, kde to funguje obdobně, jen to chce větší sílu rozhodnutí a delší čas 
Ten vztek, když mám pocit, že mi někdo ublížil, přiznám hlavně sama sobě. Ten tě naštval, víš proč? Co s tím uděláš? (jako kladu sama sobě:). Měl pravdu, neměl?
Vysílání je vědomé i nevědomé.
|
|
|
|
|
|
|
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:29:07)
To rikala Scarlett O""Harova v Jihu proti Severu.
"ja Vam ukazu, ze budu stastna" jeste "na to budu myslet, az zitra"..
|
|
|
|
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 11:33:04)
Tak za mě je to určitě dobrá mantra - být šťastná navzdory.. a to se přeci všichni celý život snažíme, vypořádávat se s problémy a být šťastní.
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 11:50:23)
To je ta nejlepší možná možnost Ale když už jednou máš ty špatný emoce, můžeš s nimi pracovat, usměrňovat, a né je potlačovat.
|
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 11:53:43)
To je ta nejlepší možná možnost Ale když už jednou máš ty špatný emoce, můžeš s nimi pracovat, usměrňovat, a né je potlačovat.
|
| H&M | •
|
(16.3.2012 11:56:45)
"To je ta nejlepší možná možnost Ale když už jednou máš ty špatný emoce, můžeš s nimi pracovat, usměrňovat, a né je potlačovat."
Anno, presne tak.
|
|
|
|
|
|
|
| Len | 
|
(16.3.2012 11:02:17)
Diano, ze sve zkusenosti, vic ji ublizi, pokud ti bude lhostejna, nez kdyz k ni vysilas zlobu. Lhostejnost je ta nejmocnejsi zbran, ale vim, ze je moc tezke ji dosahnout
|
|
|
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 10:35:43)
Diano, vidím že to je v magii, takže takhle to pojmout neumím.
Jinak cokoliv, co cítíš, má vliv převážně a někdy JEN na tebe. Jsou to tvé pocity, tvé myšlenky.
Všechna náboženství i filosofie mají něco v tom smyslu "odpouštěj svým viníkům" (různými slovy, podstata podobná). Někdy je to dost těžké, protože křivdy třeba stále hmatatelně prožíváme, i ty důsledky. Ale prostě odpuštěním a puštěním to pryč, odpoutáním se, prospěješ hlavně sobě. On ten dotyčný už ani třeba neví, co udělal, nebo jak se cítíš, a ty to stále držíš v sobě a ubližuješ sobě.
Odpuštěním neříkáš, že se vlastně nic nestalo, a pohoda, ale že stalo, skončilo, dál to v sobě držíš jen ty, a protože sebe máš ráda, pustíš to...
Že se nám vrací vše, co jsme kdy vyslali, s tím souhlasím, a denně vidím, ať to dobré, či to méně dobré:)
Zda se ti to nějak magicky vrátí a stane se ti to, co jí přeješ, to nevím. Někdy ty bumerangy dost mění formu:) Ale že se ti uleví a bude se ti lépe spát, bez její osoby, kterou máš stále v hlavě i srdci, to je skoro jisté
|
|
| Pawlla |
|
(16.3.2012 10:37:59)
No,Tebe to bude žrát,lidově řečeno,s magií taky souvislost nevidím a vůbec nejsem v tomhle dobrý rádce,protože sama odpouštět neumím.
|
|
| kosatka2 | 
|
(16.3.2012 10:39:34)
tak jestli se ti vrátí to co "vyšleš" - to se nedá potvrdit ani vyvrátit, takže to zůstává v oblasti víry, můžeš tomu věřit, nemusíš.
když se dívám okolo sebe, spíš vidím, že někomu "je dáno" a někoho stíhá jedna strašná rána za druhou. do duše těm lidem ale samozřejmě nevidím.
někoho tápí svědomí, že s vlastní babičkou netráví víc času. někdo vytrvale ubližuje a vnímá to tak, že všem okolo vlastně pomáhá.
no každopádně s čistým svědomím se žije líp.
každopádně taky mám v okolí osobu, která někomu moc ublížila a následně provedla řadu špatností a taky mám s touto osobou v okolí problé, ač se mě to vyloženě mojí osoby netýká. mě naštěstí byly provedeny jen odpustitelné věci (nebo odpouštím snadno) a s těmito lidmi vycházím celkem vpohodě.
|
|
| Petra Neomi | 
|
(16.3.2012 11:17:36)
Ono moc nejde o to, co přeješ jí, ale pokud se tím užíráš a zatěžuješ se negativními myšlenkami, ubližuješ tím sobě víc, než protivníkovi.
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 11:24:54)
To jsou podle mě dva extrémy, které jí můžou ublížit
- soustředit se na svou bolest a nenávist a napnout ji vůči ní
- vše v sobě potlačovat
Obojí je špatné.
|
|
|
| bien+Kája08/08 | 
|
(16.3.2012 11:18:03)
ja se u jedne osoby dostala do stadia,kdy jsem ji neprala nic spatnyho,ale ani nic dobryho..potkat ju velky stesti,asi bych byla nastvana..ta osoba udelala fakt hnusny veci,me primo ne,ale nasledky tech hnusu sem vyzirala i ja..mmj ze svyho zaostalyho bratra udelala zavislaka na psychofarmakach,aby ji drel na baraku a neodmlouval..nakonec skoncila zavisla na ostatnich a zila tak 2 roky,ale uz si to neuvedomovala,dle me bohuzel..kdyz potom zemrela,ja byla vuci tomu naprosto lhostejna..jen sem si rekla,ze planete se ulevilo..
A o jejich kvalitach svedcilo i to,ze jeji dospely deti po ni netruchlily..nikomu nechybi..a ten jeji bratr,kteryho dostala do stavu,kdy koktal a priborem se nebyl schopnej najist,ten ted normalne mluvi,ji a ma (ve skoro 70ti letech) pritelkyni..
A vim,ze kdybych ju za zivota nenavidela,sziralo by me,ze si neuvedomovala,jak dopadla,ze bych v te nenavisti zila jeste ted..takhle je mi lip..
|
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 11:19:23)
Tvůj příběh jsem tu někde četla.Také si myslím, že se ti vrací. To dobrý i to zlý. Návrat toho špatnýho se mi myslím ve tvém případě netýká tebe Já osobně si myslím, že to v sobě nemáš dusit, proč v sobě potlačovat něco logického, přirozeného, proč popírat pocity. Ale na druhou stranu zkus s nimi pracovat směrem, který určuješ ty. Jdi ven, do lesa. Křič tam, breč a vztekej se, máš na to nárok. Po návratu do svého světa zkus myslet na to, abys byla šťastná a spokojená ty, snaž se ve tvé hlavě zmenšovat důležitost její osoby na tvůj život, na tvůj pocit spokojenosti a vyrovnanosti. A pak jdi zase do lesa Přijde mi důležité pocity nepopírat, ale pracovat s nimi, usměrňovat.
|
|
| anonymne | •
|
(16.3.2012 12:21:02)
takto som prezila 2 roky v praci, kde som sa vratila po RD. prve mesiace som bola z toho nestastna, bojovala som naspat. a rozhodne to nebolo z mojej strany pekne, zacnes rozmyslat paranoidne, si stale podrazdena, sklznes do intrig.... a musim priznat, ze som sa nechala do toho zatiahnut teda poriadne. po obrovskych zdravotnych problemoch som sa na to vykaslala, medzitym sa zmenila aj situacia a ludia, ktori to sposobili, museli z prace odist (nie mojou vinou ani zasluhou) a ja som ziskala lepsie pracovne miesto aj podmienky. takze som v podstate nakoniec "vyhrala", chvilu mi trvalo si to uvedomit, ale pomohlo mi to vyrovnat sa s tymi 2 rokmi, kedy som citila bezmocnost a nespravodlivost. skus s tym zabojovat sama skor, ako ti to zacne ovplyvnovat osobnost.
|
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 12:29:41)
Díky za reakce
Jsem si vědoma toho, že svými negativními myšlenkami ubližuju především sobě, proto se cíleně snažím je prostě nemít. Za ty 3 roky jsem snad udělala dost velký pokrok. Občas zahudrám, zanadávám, ventiluju aktuální vztek a bezmocnost, bolest v jejím případě už dávno není, ale ani lítost, tu si podle mne nezaslouží.
Je pravda, že úplně tu osobu vygumovat ze svýho života nemůžu (fakt to není "debilní prodavačka", ke které do krámu bych mohla jednoduše přestat chodit), moje děti chodí co pár dní "tam" a její dítě každý víkend k nám... co to s sebou přináší, asi nemusím moc rozebírat. Naštěstí těch úplně přímých ataků mé osoby už tolik není, na to si asi už dává pozor, několikrát to silně přehnala a můj partner si to s ní pěkně od plic vyříkal.
Woodoo panenku nemám a černé pomstychtivé myšlenky k ní (doufám) nevysílám (nebo jo, když někdy na ni a na to, co udělala nebo dělá, jak manipuluje dětma, nadávám?).
Kdybych ji mohla od dětí (a tím pádem od sebe) odstřihnout, tak je mi asi hej, ale to bohužel nejde...
Je tedy to, že stále vůči ní cítím nenávist, opovržení, vztek, byť už v podstatně slabší míře, než tomu bylo na začátku, a i když prvoplánovitě fakt nic špatného nepřeju, tak špatné? Věřím, že člověku všechno vrátí, ale může se mi vrátit i to, jak to teď cítím a mám v sobě nastavené, když je to jen reakce na to, co mi dotyčná udělala? Než se to stalo a i v době, kdy se to dělo, jsem ji měla opravdu a upřímně ráda, nabídla jsem jí přátelství, věřila jsem jí, věřila jsem jí dokonce víc, než sobě a svým instinktům....
|
|
| leli |
|
(16.3.2012 12:31:28)
Podle mě není třeba se až tak trápit tím, že ji nesnášíš, spíš si myslím, že úleva nastane až s lhostejností, což je podle mě maximální kladná emoce, kterou k té osobě můžeš pocítit (něco jsem tady už četla).
Ty jí podle mě nic nedlužíš, je to cizí osoba, pokud budeš ochotna vyjít jí vstříc, bude to určitě kvůli jiným, např. kvůli dětem, ale situacím, kdy by ses cítila využívaná bych se snažila vyhnout, ani to po tobě nemůže nikdo chtít.
To, jaký k ní máš vztah je naprosto logické a normální, kvůli dětem jsou namístě korektení vztahy, to ano, ale to je tak všechno. Takže jak jsem už psala, já bych se asertivní argumentací vyhýbala situacím, kdy by ses mohla cítit využívaná. Negativní emoce bych se ze sebe snažila dostat, vypovídáním, vybrečením, prostě nenést si to v sobě a ani si dál zbytečně nenakládat. Teoreticky to může vypadat, že máš milujícího partnera, že by ti nemělo nic chybět, ale tak to není, takhle to většinou nefunguje.
Ono smíření podle mě může přijít, ale to není rozhodnutí, ale stav ke kterému člověk musí dospět a to souvisí se zahojením citových zranění, které v sobě máš a podle sebe soudím, že uzdravení může trvat hodně dlouho. Doufám, že to nevyznělo moc mentorsky, přeju hodně sil...
|
| Dalalmánek |
|
(16.3.2012 16:25:05)
Moc hezky napsané, Leli.
|
|
|
| kotyk | 
|
(16.3.2012 13:58:44)
Hele,pokud se tím neužíráš 24/7, ale třeba jenom při setkání, tak je to úplně normální pocit.
Myslím, že mnohem horší než osobní nenávist je to, že si to dopracovala až k úzkostným stavům (pocit na zvracení a spol.), a to už tak úplně OK není.
Z osobní zkušenosti můžu říct jen to, že jediná věc,která v takové situaci pomůže tobě samotné, je ventilace. Ovšem to, jak se ventilovat v tak složité situaci (děti a rodina), ti moc neporadím. Já měla výhodu, že tehdy šlo o osobu, co mi nebyla osobně nijak blízká.
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 14:14:36)
Kotyku, s tím se taky snažím něco dělat, naštěstí se už nepotkáváme nijak často. Pokud se to ale stane, podlamují se mi okamžitě kolena, mám pocit na zvracení a je mi slabo Řeším to tak, že zavolám svému příteli a ten mi pomůže to překlenout. Snad to časem taky nějak otupí, zeslábne.
|
| kotyk |
|
(16.3.2012 14:39:34)
Uvidíš že jo, holt to bude chtít ten čas  .Jak říkám, já měla oproti tobě dost velkou výhodu, že to byl prostě cizí člověk. Pokud ti to pomůže, nemám ho ráda ani dneska po víc jak patnácti letech, i když už to neni ta echt nenávist. A jak píše Hilly, naprosto jsem mu přála, jak mu nakonec ty boží mlýny daly na prdel.
|
|
| scarlett | •
|
(16.3.2012 15:06:03)
Diano, to že se Ti podlamují kolena a je Ti slabo,když se s ní vidíš, to ještě nemusí znamet, že původcem toho pocitu jsi Ty. Je dost možné, že spíš na Tebe působí její energie- nenávidí Tě ještě mnohem víc než Ty ji. Stává se mi to taky, a to i u lidí, které ani neznám, ale zpětně se dozvím, že třeba proti mě "něco mají". Nevěř tomu, že je ona osoba šťastná a spokojená, to co provedla Tobě může udělat jen opravdu zlý člověk, a s nenávistí má podle mě problém především ona..Snaž se ji spíš politovat, to že šla hlava nehlava proti Tobě, jí štěstí nepřinese, opravdu věřím na boží mlýny.
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 15:34:00)
Scarlett, tak to mne nenapadlo...
Jestli mne nenávidí, netuším, ale lze to předpokládat. Jedna "zvláštní" paní mi ale před časem řekla, že se mne ta žena hodně bojí.... Může z toho pramenit nenávist? "Sebrala" mi všechno, co mi "sebrat" šlo...
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 15:39:01)
Jsem omylem odklikla...
Má všechno k tomu, aby šťastná byla, ale asi není, nevěříme tomu, šťastný člověk se chová jinak a nedělá to, co dělá ona...
Jestli to ale funguje i tak, jak píšeš - jak se z toho vymanit? Nechci být "vláčena" ještě její nenávistí...
|
|
| kotyk |
|
(16.3.2012 15:55:23)
Pokud ti ublížila úmyslně, pak se dá přinejmenším čekat, že tě nemá hóóódně ráda.
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 16:03:55)
Kotyku, já si spíš myslím, že to je až vedlejší produkt toho, co udělala - myslím, že "jen" šla přes mrtvoly za tím, co chtěla, nehleděla, jaké prostředky použije a komu tím ublíží, to bylo jaksi druhořadé...
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 16:15:32)
Diano, já tvůj problém neznám, jen co tu bylo... jde i ženu, ke které odešel tvůj muž? A ona nadále nějak škodí?
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 16:21:41)
Niki - ano a ano a navíc jsme se potom s jejím ex dali dohromady... sdílíme tedy bývalé partnery a dohromady 4 děti (a ona má s mým ex ještě jedno společné)....
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 16:29:47)
Aha. A odhlédnuto od tvých pocitů - myslíš, že ji nějak štve, že jsi s jejím ex? Nebo se bojí, aby tvůj ex neodešel zpět k sobě? Nebo jak si vysvětluješ, že je proti tobě stále našlápnutá?
A jak se to projevuje, nějakými otevřenými útoky? Manipulace třeba s dětmi?
|
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 16:34:51)
Nechci strašit, ale ty 3 roky bych brala ještě jako počátek, vzpomínám si na mého spolužáka, kterému (jeho rodičům) se přihodilo něco podobného, rodiče ho tenkrát brali jako "velkýho a rozumnýho" kluka, mně ho tenkrát bylo líto, připadal mi "zmatenej".. asi bych se snažila s ní vůbec nekomunikovat, to bych přenechala na otci dětí. Je mi tě líto, vůbec si to v praxi nedokážu představit. Já si myslím, že ona to vůbec nedomyslela, šla za svým, ale nějak se to zvrtlo né zrovna podle jejích představ.
|
|
|
|
| kotyk |
|
(16.3.2012 17:42:32)
Takže zamilovaná ženská, co šla přes mrtvoly, s tím, že ona má tvého ex a ty zase jejího. Tak to je nepochybně emočně náročné pro obě strany. Upřímně, tohle je spíš situace, kdy bys měla lepší najít si nějakou nezávislou vykecávací ale nekecající dušičku. Ono s polámaným srdcem se vyrovnává blbě a dlouho
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 20:05:50)
Kotyku, ono to bohužel nebylo jen o zamilovanosti, ale z velké části i o "hmotných statcích"  (to jsem stihla pochopit ještě předtím, než své tažení úspěšně dokonala...)
|
|
|
|
|
| scarlett | •
|
(16.3.2012 17:35:01)
Jak se toho zbavit- jde to težko, ale zkus pracovat se svojí energií, pozorovat ty emoce jakoby nezaujatě, soustřeď se jen na svůj momentální pocit, dýchej..Můžeš si představovat, že máš kolem sebe ochranou bublinu, která Tě chrání před její negativní energií. Ona tu energii z Tebe jakoby vysává, musíš si ji chránit, proto se cítíš tak slabě. Je to opravdu taková magie, když si za ty svoje pocity dosadíš slovo energie, tak se v tom mnohem líp vyznáš, a soustřeď se jen na to, abys o tu svoji nepřišla.Víš, jak si člověk řekne- ten mě úplně vycucal- narazíš na člověka, který se intuitivně napojí na Tebe...A jde to dělat i cíleně, ale lidi to většinou dělají podvědomě.. Hodně pomůže třeba jóga, jakékoliv cvičení nebo meditace, nebo si opakovat svoji pozitivní mantru, do zblbnutí,aby Ti přešla do krve. To že Tě to trápí, je už krok správným směrem. Dostala jsi víc než ona - jsi silná, žes to ustála a překonáš to. Přeju Ti hodně síly a pozitivn energie.
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(16.3.2012 20:22:43)
Scarlett, víš, že ji už několikrát označily různé "zvláštní" (=citlivé) osoby jako "energetického upíra"?  Nikdy mne ale nenapadlo, že by mohla čerpat energii ze mne. O tom, že čerpá ze svého partnera, vím - vím to od jejího ex, sám říkal, že měl vždycky potřebu jí dávat energii, protože sama žádnou (zjevnou) nemá, že působí "rozpadle", bez života, ztrápeně, unaveně....
Na jógu (power jógu) chodím a dost mi pomohla, mívala jsem (asi od nervů) téměr permanentně zablokovaný krk. Od té doby, co jsem začala chodit na cvičení, je to o mnoho lepší
S tou ochrannou bublinou je to fajn pomůcka, zkusím si ji nějak vizualizovat kolem sebe a nechat ji tam nastálo, třeba to pomůže i v odbourávání těch mých vlastních negativních emocí a budu se cítit líp.
|
| scarlett | •
|
(17.3.2012 6:04:58)
A ještě jsi jednou psala, že se Tvůj bývalý manžel chová z Tvého pohledu nepochopitelně-myslím si, že mu vylíčila Tebe jako sebe, "otevřela mu oči", všechny svoje negativní vlastnosti připsala Tobě, i nevěru,protože jste byly kamarádky, vyzní to ještě věrohodněji.Proto se manžel chová, jako kdybys za to všechno mohla Ty, ona mu jen pomohla to " překonat".Je to takový archetyp chování, já jsem si to zažila taky, vůbec mi nedávalo jeho chování smysl, až pak, když jsem si to uvědomila. U takových lidí absolutně účel světí prostředky.Jeho polituj, stal se obětí, a ji taky, z hlediska karmy..Vím, že když se podíváš na Vaše děti, tak těžko nenávist překonáváš, ale zvládneš to!
|
| Diana* A. 12/00 + V.&T. 03/06 |
|
(17.3.2012 9:59:28)
Scarlett, ano, vysvětlilo by to naprosto, co se dělo a v různé míře děje doteď. Jak já říkám - někdy se smíchem, ale někdy mě to pěkně štve, že si na mně "dělá kariéru" - všechny nějaké zásadnější kroky kolem dětí mají z její strany odezvu a řeší takřka okamžitě něco obdobného se svým ex (mým přítelem), někdy zjevně s jediným úmyslem - ukázat, že je jiná, lepší než já 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(16.3.2012 15:36:20)
Ubližuje ti to pořád. Ta zášť a nenávist kterou k ní cítíš tě musí vyčerpávat a kazit radost ze života.
Kašli na ní, pusť jí z hlavy a nepouštěj jí do života!!!!!!!!!!
Ale, že se mi to radí
|
|
| Elíláma | 
|
(16.3.2012 16:14:12)
Podle mě ne, já v to nevěřím K Hitlerovi, lidem co umučí nebo znásilní dítě prostě nic kladného necítím a zatím mi palce nezčernaly
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 16:18:21)
Ellí, tak umučené dítě je ale trošku v jiné kategorii, než všechny ostatní životní události. To bych asi skočila pod vlak a dál nefilosofovala. Většina toho, co nám ale do života přichází, e o dost méně závažné:)
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 16:27:54)
Niki: jasně, však to je ale na osobním vnímání, co je pro tebe závažné, nepsala jsem o tom, kdyby někdo umučil mé dítě, myslím tím, když o někom vím, že vědomě umučil jakékoliv dítě, tak si klidně o něm budu myslet jen to negativní celý život a nezajdu na to
Podle mě naseká víc škody potlačovala emoce než negativní emoce.
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 16:35:57)
Ellí, s tím souhlasím. Však já jsem dost proti potlačování (resp., snažím se to nedělat:)
Ovšem lidi to často kumulují, nejen že cítí negativně, to negativní pak i potlačují. Je fakt lepší to začít cítit jinak a neříkej mi, že je to naprosto nezávislé na vůli, zda v sobě něco živíš či ne
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 16:41:50)
Niki: joo, tak když z tebe srší humusy u každýho druhýho člověka co znáš, tak to je jiná, věčná zahořklost a tak... kortikoidy, krevní tlak... to pak ty lidi šlehne v 50ti a ještě i těch 50 let stálo za hovno 
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 16:44:36)
Ellí, tak někomu stačí i jedna křivda, aby si z ní udělal doživotní program
To už není k Dianě, jen k naší diskusi.
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 17:00:39)
Niki: jj!
|
|
|
|
|
|
|
|
| Bianca + 1 |
|
(16.3.2012 16:47:10)
Mě přijde hloupé, aby se člověk, kterému někdo ublížil, ještě více trápil a sebepranýřoval za svoje přirozené emoční reakce.
Samozřejmě, že pokud mi někdo ublížil, tak si o něm nemyslím nic hezkého a nic hezkého mu ani nepřeju. To je přece naprosto přirozená reakce.
Násilně ji potlačovat jen proto, že mi druzí říkají, jak je to špatné, mi přijde ještě horší. Pěstuje to pocit viny a nedostatečnosti v oběti.
Kdo chce, nechť přeje šťastnou budoucnost třeba tomu, kdo ho okradl, podvedl či mu jinak ublížil.  Já si myslím, že myšlenky a pocity jsou jen moje věc a pomůže-li mi a uleví-li mi, že ho v duchu pošlu do horoucích pekel, je to jenom dobře.
|
| Prostě Anna |
|
(16.3.2012 16:59:06)
Bianco, to souhlasím, je to něco jako kluci nebrečí.. Tak v tomto případě, neplač, buď silná? Nebo plakat může, ale ať nikdo nevidí? Nebo zlob se, ale nedej nic najevo? Pokud bych takto vychovávala děti, přijde mi logické, že potom logicky dospěje k tomu, že ublížit je podstatně výhodnější
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 17:03:45)
Anno, Bianco, ano, to není dobré, souhlasím s tím, co píšete.
Většina příspěvků je ale naštěstí o úplně něčem jiném.
Živení křivd už totiž není reakce a emoce, které je přirozené cítit a ventilovat. To je už dost racionální volba "nikdy neodpustím a budu si to neustále připomínat, abych na to nezapomněl". To dotyčnému dost ubližuje...
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 17:06:39)
Takže ne se pranýřovat, právě naopak. Ani sebe, ani druhé. Těm je to stejně fuk a člověk ubližuje prostě jen sobě.
že je třeba v té fázi "reakce" pořádně ventilovat a ne potlačovat, je jasná věc. Já si někdy na pomoc vzala i pár skleniček vína, to se pak ventiluje úplně samo 
|
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 17:08:25)
" "nikdy neodpustím a budu si to neustále připomínat, abych na to nezapomněl". To dotyčnému dost ubližuje..."
Mě ne  jako nenechám si tím kazit život, vzpomenu si třeba jednou za x let a řeknu si: baba hnusná, doufám, že už nikomu zlo nedělá a jdu dál.
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 17:14:41)
Ellí, tak říct si jednou za rok baba hnusná, je nejspíš ok, res.p lepší, než aby jsi půl dne trávila myšlenkami na babu hnusnou - ještě by se to mohlo stát z tebe
OT jak se cítíš? Už se ti blíží Velké Finále, co?
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 17:24:57)
Niki: ani mi to nepřipomínej 
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 18:04:41)
Ellí, tak myslím, že zrovna tohle (tvůj stav) bude existovat i bez mého připomínání
Chápu. Já vždy dost nabrala, takže s tou slonicí to pro mě není nic, čemu bych nerozumněla
Kdy? Za měsíc?
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 18:12:49)
Niki: jj, plus mínus měsíc, mě nejde ani tak o kila, spíš, že jsem grogy, ohnout se je něco a chceš vyfotit, co během dneška vyhrabal dvouleťák všechno na zem? Ten si ze mě snad dělá ....
|
| *Niki* |
|
(16.3.2012 18:16:27)
Ellí, tak pak někam napiš, co a jak. Ať to ten poslední měsíc zvládneš, dobrej porod a pak - no, to je ještě daleko 
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 18:28:49)
Dék, Niki
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 17:01:08)
Bianca: "Mě přijde hloupé, aby se člověk, kterému někdo ublížil, ještě více trápil a sebepranýřoval za svoje přirozené emoční reakce."
Pěkně řečeno!
|
|
|
| sally | 
|
(16.3.2012 17:08:14)
Nevím o vracení negativna, ale z mého pohledu - ubližuješ sama sobě tím, že máš negativní myšlenky. Stává se z tebe horší člověk proto, že někomu přeješ něco špatného atd., zanášíš si tím svou vlastní duši.
Ale tyhle věci se nevyřeší jen proto, že si řekneš "tak a od téhle chvíle jí přestanu nenávidět"... ono to chce čas, tak jako pomine zamilování, pomine i nenávist... a pak zjistíš, že je ti ta osoba lhostejná. A že je ti fakt jedno, jeslti se jí daří nebo ne...
|
|
| Roya | 
|
(16.3.2012 17:28:02)
Jedna moudrá osoba radí, když nás ovládá třeba vztek, pořád se tím zaobíráme a ovládá nás, oslovit tuto rozzlobenou část naší osobnosti (s vlídností a přijetím): "Ty se pořád moc zlobíš, viď. Tak víš co, hezky to tu prožívej dál, a já jdu zatím dělat něco jiného." A zanechat tu zlobící se část někde stranou, a jít něco dělat, oproštěni od té zloby. Tak si člověk uvědomí, že může existovat i bez zloby, ale nepotlačí ji, jen ji nechá, aby se zlobila na jednom místě, a on zatím může být jinde a dělat něco smysluplného...
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 17:33:51)
Roya: aby na to pak ale nemusela brát haloperidol
|
| Roya |
|
(16.3.2012 17:36:15)
|
|
| Velšice | 
|
(16.3.2012 17:49:22)
Omlouvám se za plevelení. Ellí, neznáš psychoterapeuta Mariana Bartoše? Nevíš zda je "normální"?
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 17:57:29)
Velšice, neznám osobně, dle stránek a vzdělání vypadá OK, tedy aspoň není to magor: vystudoval jsem na pekaře a mám doma virgule. Trochu na mě působí nafoukaně, ale třeba to je jen součást prezentace na webu. Gestalt je dobrej.
Zkusila bych ho a pak by se vidělo, když nic jiného, vzdělání má v pořádku.
|
| Velšice |
|
(16.3.2012 18:04:44)
Díky moc! Pokud ale víš ještě o někom dobrým, budu vděčná. Raději chlapa a mužský pohled na věc. Pokud ženskou, tak ne moc "pipinoidní". Dík
|
| Elíláma |
|
(16.3.2012 18:11:07)
Velšice: třeba MUDr. Tomáš Rektor, magor to sice je, ale jako terapeutovi mu věřím.
|
| Velšice |
|
(16.3.2012 18:15:11)
Magor jsem taky, to by nevadilo:D Jdu ho prozkoumat. Dík a ještě jednou se omlouvám za vpád.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pěkné přirovnání
V její náručí
Den otevřených dveří Levandulového pole VelehradUherské Hradiště 
Jak sedlák Honza měnil až vyměnilDomažlice 
Parním vlakem do muzeaRakovník 
Pivní slavnosti a výstava historických vozidelSvitavy 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den otevřených dveří Levandulového pole Velehrad
Jak sedlák Honza měnil až vyměnil
Parním vlakem do muzea
Pivní slavnosti a výstava historických vozidel
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)