| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Zklamaná a nešťastná z mateřství

 Celkem 61 názorů.
 Marrianna8 


Téma: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:22:24)
Ahoj holky, před 3 měsíci jsem zakládala diskuzi s baby blues. Bohužel se to moc nezlepšilo. Mám pořád pocit, že jsem nikdy neměla mít dítě,že prostě neumím být mámou. Chci zpátky svůj život,závidím bezdětným lidem. Někdy si přeju abych se probudila a byla zas sama, aby tohle vše byl jen sen. Všichni dceru obdivují a říkají jaký mám štěstí...já na ně koukám jako by spadli z višně,já přeci vůbec šťastná nejsem!! ~q~ V životě mi nebylo hůř, jako by mi někdo umřel (omlouvám se za to přirovnání, nevím jak to líp popsat) Na druhou stranu dcerku miluju (ta láska roste každým dnem), moc se o ni bojím (možná až nezdravě). Příjde mi, jako bych byla stále zaskočená tou velkou zodpovědností, jinak si to už nedokážu vysvětlit. ~a~Nikdy bych jí neublížila, žádný halucinace taky nemám a myšlenky na sebevraždu už vůbec ne. Tak co to je? Další dítě už nechci, úplně mě přejde chuť na sex při představě, že si tohle prožiju ještě jednou. Když jsem s dcerou tak na sobě nedám nic znát, směju se, hraju si s ní a ona je taky veselá. Až když jsem sama (třeba ve vaně)tak se sesypu. Manžel jen kouká co se to ze mě stalo, že takovou mě nezná, že jsem furt smutná, nešťastná, stěžuju si. Už mě chtěl několikrát někam poslat, ale já přece nemůžu trajdat někde po doktorech když mě malá potřebuje mít u sebe. Fakt se nechápu. Miluju ji nadevše a zároveň si přeju aby nebyla. Fuj, to jsem hnusná, až se za to nenávidím. :-© Myslíte holky že opravdu mám někam zajít, že už to je na prášky? Nebo myslíte že to ještě přejde? Měly jste některá to samé? Ještě podotýkám, že dceru jsme chtěli, plánovali a stále kojím. Budu ráda za jakýkoliv příspěvek a omlouvám se, že jsem to popsala takhle " natvrdo". Trochu se mi ulevilo, bojím se o tom s někým mluvit, je to takový tabu téma. ~f~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:26:05)
Zajdi si k psychiatrovi, co nejdřív.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:00:36)
souhlasím s Monty. Nejsi špatná máma - už jen proto, že ti není jedno, jak to teď prožíváš, špatná máma by si výčitky nedělala. Naklusej k psychiatrovi. ~x~ Neboj, dá se to zvládnout, ale nemůžeš na to být sama.
 Čekatel na smazání 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:26:30)
Co nechat malou chvíli manželovi ať si orazíš, třeba jen blbou procházkou sama. Připadá mi že to mateřství "moc žereš" a kladeš si na sebe velký nároky.
 Teraza Horáková 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:27:32)
Marianno - v tomhle se moc nevyznám, může jít o poporodní depresi? Hormonální bouři, nevyspalost. To nevím, určitě se ozvou jiné, co vědí lépe. Jen jsem Ti chtěla vyjádřit podporu, že držím palce a p.s. napadá mne jen odborník.
 Marrianna8 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:31:32)
Já už se v tom právě taky nevyznám ~n~ Vyspalá jsem, spí dobře. Možná kdybych nekojila tak se cítím líp. Takhle mám furt pocit že ji nemůžu ani nikomu svěřit, chce pít tak různě (někdy po půl hodině, jindy po čtyřech). Děkuju za podporu.
 Teraza Horáková 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:36:56)
mají pravdu, je to zřejmě tento problém - laktační psychóza - tu neznám.

Podobně ale probíhala deprese, komu to říct, aby si neklepal na čelo. Zajdi si k doktorovi. ~x~
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:58:08)
Marianno,
můj syn byl naprosto bezproblémové dítě, od narození krásně spal, nebrečel, neměl žádné koliky. Protože jsem pracovala z domova, měla jsem hlídání na cca tři hodiny denně, kdy ho babička a děda vozili v kočárku. Přesto jsem do doby, než jsem přestala kojit měla příšernou depku z toho, že jsem uvázaná za nohu kvůli tomu kojení, že se nemůžu hnout z baráku víc než na tři hodiny, a nakonec jsem si fakt zašla pro antidepresiva, jak mi bylo zle.
Ale ve chvíli, kdy jsem kojit přestala jsem je mohla s klidem spláchnout do záchodu. ~;)
 Feliz 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:36:31)
Jo, to kojení byl taky můj problém. Ten pocit, že bez tebe umře hlady (neumře, to je jasný), že se mi ani nesmí nic stát, že nemůžu nikam odjet sama. A šílený strach o dítě, že se mu něco stane. Jakmile jsem dokojila, odjeli jsme na týden bez něj pryč a mě se strašně ulevilo. Zvládla jsem to bez lékařské pomoci, ale s podporou rodiny.
Na druhý dítě se nějak necítím, asi na to nemám, znovu být uvázáná u kočárku.
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:28:37)
mě to přijde jako laktační psychoza. To není sranda. je dobře že si uvědomuješ že je to špatně. Rozhodně si někam zajdi. Dneska jsou AD i pro kojící... Malou můžeš vzít klidně sebou jestli je klidná, to problém není, nebo ti ji manžel podrží v čekárně...
 Inka 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:29:26)
A vyjdeš si takhle někam občas? Ne trajdat po doktorech, ale třeba po obchodech nebo za kamařádkou nebo cvičit (nevím co Tě baví) ? Malá Tě nepotřebuje 7x24, já měla popoprodní blues taky slušný a moc mi pomohlo, když jsem někam vyrazila sama nebo naopak někdo vyrazil s kočárkem a já byla sama doma.
 Marrianna8 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:38:13)
Inko, nikam sama nechodím. Dřív jsem občas někam zašla a musím uznat že líp mi bylo ale vždy jsem přišla tak tak...chtěla pít. Poslední dobou se mi už ani nechce, jako by nemám náladu. Asi bych ale měla, že?
 Insula 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:42:07)
To určitě bys měla. Nebo jít třeba sama na procházku. Zrovna dneska je nádherně. Sluníčko ti taky pomůže nabrat sílu a energii. Zima byla sice fajn, ale slunce skoro nebylo. ~;)
 Inka 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 20:03:05)
Určitě bys to měla zkusit. Já chodila cvičit a kolikrát jsem se svlíkala ve výtahu, abych hned kojila, ale určitě to bylo lepší než když jsem se zamykala v ložnici.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:29:29)
Marianno, na prášky to být nemusí, ale na poradu s odborníkem bych skoro řekla ano. Nemáš v minulosti nějaké problematické, nezdravé vztahy v rodině? Co porod, jak probíhal? Pes může být zakopaný leckde a dobrý terapeut by ti mohl pomoci ho vytáhnout na světlo a najít mu správné místo.
 Marrianna8 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:34:02)
Porod i těhotenství probíhaly ukázkově. Možná ty vztahy v rodině jsou divoký...Děkuji za názory. Takže za odborníkem.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:35:29)
Urřitě. Odkud jsi? Můžu se zkusit poptat kamarádky psycholožky, jestli by neměla nějaký spolehlivý tip.
 Marrianna8 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:43:28)
Jsem z Jablonce nad Nisou. A dcerce jsou 3 měsíce.
 kolemjdoucí 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:49:23)
Z vlastní zkušenosti doporučuji MuDr. Fursta (http://www.volny.cz/augmentin/prvni.htm) - psycholog a osychiatr v jednom, takže pokud by po rozhovoru s tebou usoudil, že jsou potřeba AD, napíše ti je. Má ordinaci v takové staré vile Na výšině 13, JNN. Zkus to!
 Winky 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:49:30)
Fakt to prober s nějakým psychologem, a rozhodně než si vezmeš AD, zkus zvážit nakolik je pro tebe reálné vzdát se kojení a převést dcerku na UM. Protože jak už to tu někdo popsal - kojení je psychicky náročné v tom že jsi k tomu dítěti "přivázaná za nohu". Jenže někdo si zase nehorázně vyčítá to že nekojil dost, tak se rozhodnout co je lepší pro vás dvě (dcerka by UM jistě zvládla když jste bez zdravotních komplikací). Mě se po ukončení kojení (10m) teda ulevilo přímo královsky. A to jsem si myslela že když mi kojení "jde" (žádný problémy s mlíkem ani pitím malýho) že není důvod to přerušovat. Ale ta úleva když už konečně jedl "beze mě" byla nepopsatelná.
 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:35:27)
Nepíšeš, jak je malá stará?
Já bych k odborníkovi radši zašla, budeš se cítit mnohem líp. Na konci šestinedělí se starším se ke mně hodně hnusně zachoval tchán, rozsekalo mně to na kusy, týkalo se to kojení, od manžela podpora veškerá žádná, on to se mnou prostě neumí, a já nebyla schopná fungovat, skončila jsem v Riapsu a byl tam úžasně milý a chápavý psycholog, moc mi pomohl, takže jsem pak ani nemusela nikam dál jít ani brát léky. S tchánem se to pak nějak vyřešilo, nejezdili jsme tam nějakou dobu, bydlí na druhém konci republiky.
Diagnózu po netu si teda nelajsnu, ale pokud malou miluješ čím dál víc a přitom si přeješ, aby nebyla, tak se připravuješ o to nejlepší, co máš, a to je škoda. Zajdi někam. ~R^
Každopádně přeju ať ti je brzy líp. ~x~
 Shedi 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:31:02)
Rozhodně si zajdi co nejdřív k psychologovi... a že nemůžeš trajdat po doktorech, protože tě malá potřebuje? Tvoje dcera především potřebuje šťastnou mámu v pohodě a bez depresí~x~ Domluv se s manželem, určitě ti vyjde vstříc, když to sám na tobě vidí, jak se sypeš. Předej mu dcerku a dej dopořádku sebe sama~x~
 Afima 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:33:22)
Měla jsem to úplně stejně a přešlo to zhruba po půl roce, ALE když se na to dívám zpětně, byla jsem fakt ve velkém průšvihu a měla jsem jen štěstí, že to dopadlo dobře i bez odborné pomoci. Z vlastní zkušenosti radím dojít alepoň za psychologem, nebudeš se trápit tak dlouho jako já.
 Z + 2 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:34:48)
Bál bych se laktační psychózy a promluvil o tom s doktorem. Ten by tě měl nasměrovat. Rozhodně to není hodné házení za hlavu. Držím palce ať se z toho dostaneš!
 Leona 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:52:07)
Ahoj Marianno,
asi neuškodí když zajdeš někam na poradu k psychologovi/psychiatrovi. Může to být deprese vlivem hormonů, ale taky nemusí. Někteří lidé prostě nejsou stavění pro rodinný život a na mateřství. Já ještě děti nemám, ale dopředu se bojím toho, co popisuješ. Jsem nezávislý člověk, miluju volnost, svůj klid, koníčky a i samotu. Vlastně jsem se ani nechtěla vdávat, přišlo mi, že se pro život v manželství nehodím, že radši budu žít sama a mít přítele,s kterým se budem navštěvovat. No ale osud to zařídil jinak - potkala jsem úžasného chlapa a ten se ženit moc chtěl a děti mít taky chce. Já mám děti ráda a určitě budu milovat i vlastní, ale už dopředu se bojím, že to pro mně bude hrůza - ten rodinný život s dětmi. Bojím se, že v mateřství nenajdu naplnění, tak jako ho nacházím ve věcech, které dělám ráda. Rozhodla jsem se ale, že zatnu zuby a až děti přijdou,nebudu to řešit a soustředím se jenom na ty pozitiva. Odstrašujícím příkladem mi je jedna bývalá kolegyně, která se taky nechtěla vdávat a mít děti a dneska jí je padesát, zemřeli jí rodiče a sestra, chlapa nemá,děti nemá, je sama jak kůl v plotě a je nešťastná.
Tak bych tedy nechtěla dopadnout!!! Vždycky když mě to chytne a vzpomenu si s lítostí na nezávislý život bezdětné svobodné ženy,který mne nečeká, tak si připomenu tuto kolegyni a chmury jdou alespoň na chvíli stranou. Udělej to stejně, možná máš v okolí takový "odstrašující případ" nebo si o něm nech někým vyprávět a pak si uvědomíš, jaké máš štěstí, že máš manžela a dceru. Držím palce
 Martina, 2 kluci 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:36:04)
Marrianno, mě bylo cca 8-10 měs. po porodech podobně, obě děti chtěné, milované, ale to s mými pocity nesouviselo...mít dítě je děsná makačka a obrovská změna, na kterou jsem fakt nebyla připravená, i když jsem si připravená připadala.
Radím chodit co nejvíc ven s kočárkem, co nejvíc (jak manželovo povolání dovolí) ven bez kočárku, i když se cítíš hodně unavená...když jdeš ven sama, jdi na cvičení, jógu, proběhnout se, nechoď mezi maminky řešit dětičky, zajdi si mezi kolegy z práce...prostě se ponoř aspoň na chvíli do života bez dítěte.
Mě tohle hodně pomohlo, ale u prvního dítěte jsem na to přišla hodně pozdě a zbytečně se trápila. U druhého jsem od prvního týdne chodila ven bez něj a vyplatilo se to.
A neboj se druhého dítěte, budeš to prožívat asi zase, ale mělčeji, nebudeš z toho tak vyšinutá, budeš vědět, že to není nikdy nekončíčí řetězec povinností, že se to časem zlepší.
Pokud by sis i po takovéhle "domácké" terapii připadala pořád stejně, určitě utíkej k odborníkovi, hlava můžr být přece někdy nemocná stejně jako žaludek a noha~R^
 Pavla, 2 kluci 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:36:40)
Ahoj,
rozumím Ti. Stalo se mi to u prvního dítěte. Zvládla jsem to nakonec sama, ale dnes už bych to udělala jinak - asi bych opravdu zašla za psychologem.
Můj první syn byl hodně náročné miminko, pořád prdíky, v noci řev. Manžel měl vysoká očekávání - asi čekal bezproblémovou, šťastnou maminku a usměvavé, vzorné miminko. A ono to bylo slzavé údolí a spousta potíží. K tomu ještě nepatřil mezi nejtolerantnější jedince, doma nepomohl a velmi rád a zhusta kritizoval. Naštěstí se to později zlomilo a hodně se změnil - po druhém dítěti jsme byli na pokraji rozvodu, podmínky neúnostné. Volala jsem do manželské poradny se slovy: "Pomozte mi nebo zabiju svého manžela, sebe nebo děti." Na konci drátu bylo chvíli ticho a pak paní doktorka povídá: "Mám dojem, že před minutou volal nezávisle na vás váš manžel." Zkrátím to - chodili jsme téměř rok do poradny a teď je to dobré. Hodně se to spravilo, když jsem ve 2 letech mladšího KLUKA šla do práce a na rodičovskou šel na rok manžel. Naštěstí byl na volné noze, tak to šlo.
Asi mi po porodu zatopily hormony, chyběla mi moje práce a mít dítě bylo prostě hodně jiné, než jsem si to představovala. :-)
MOC DRŽÍM PALCE! NEZŮSTÁVEJ V TOM SAMA!
PAVLÍNA
PS.: Dnes jsme všichni OK, s klukama normální vzah, srovnalo se to.
 Horama 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:40:40)
Na prášky to asi nebude, ale na odborníka nebo přátelskou "vrbu" určitě jo. Domluv si s manželem nějaký čas, kdy si odpočineš. Dojdi si s kamarádkou na hodinku na kafe, projdi se sama bez kočárku po parku, jdi do kina nebo se jen zavři ve vedlejším pokoji s knížkou a manžel ať tě tam hodinu nechá a nějak si poradí.

To, co popisuješ, je silnější, než si pamatuju u sebe, ale řekněme, že jsem se rvala s podobnými pocity v menší intenzitě. Dítě jsem chtěla, naplánovali jsme ho, nejsem naivka a věděla jsem, do čeho jdu. O malou jsem se starala a děsně se o ni bála, ale nějaké tři měsíce pro mě byla skoro jako cizí člověk a strašně mě ničilo, jak se moje možnosti ze dne na den scvrkly díky nutnosti péče o ni. Postupně to přešlo. (Druhá věc je, že se asi nikdy nebudu cítit tou biologicky správně naprogramovanou matkou, která okamžikem příchodu dítěte přepne do režimu, že nic na světě už nikdy nebude stejně důležité, proto toho není třeba litovat. Nebudu umět být výhradně máma, budu potřebovat ještě něco bokem, abych si připadala jako člověk s hodnotou bez ohledu na mateřství. Ale tohle už potom nijak nebrání tomu, aby ses do svého dítěte naplno zamilovala. :-))
 Ivi + M + P 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 15:44:44)
Měla jsem to dočasně, dcera trpěla do 4 měsíců kolikou, spala jsem asi tak 4 hodiny denně - roztrhaně, byla jsem zoufalá, zklamaná, nenáviděla jsem ji, i když za to nemohla. Pak se to pomalu zlepšovalo, jak jsem víc spala. Celý její první rok byl na budku ~Rv
 daba+holčička 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:06:02)
Já byla po porodu taky nešťastná, cítila jsem se odstrčená, nebylo mi moc dobře, ale všechny samozřejmě zajímalo jen miminko. Navíc já celé těhu propracovala, myslela jsem, že teď konečně budu ta opečovávaná princezna a zase nic nebylo ~:( To je asi člověkem a ne situací. Ale z toho že jsem maminka jsem byla v sedmém nebi

bejt tebou bych zašla k psychiatrovi
 Majákova 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:16:03)
Marrianno, neobviňuj se, za své pocity nemůžeš. Já bych ve tvém případě měla skutečně strach z laktační psychózy, což je moc závažná věc. Tvé negativní pocity se mohou stupňovat a může dojít k opravdovému neštěstí. nechci planě strašit...jen nastiňuji možná rizika, kdyby se skutečně jednalo o LP. Zkus ve svém městě vyhledat psychologa nebo se i poradit na Laktační lize, určitě tě aspoň nasměrují.

Já osobně byla taky na zhroucení, když se dcera narodila, ale tam to mělo jasný původ ve nevyspání, protože dcera po nocích nespala a plakala a plakala, trpěla na koliky, asi měla i hlad, měla jsem málo mlíka. Tak ve 4 měsících se to začalo pomalu zlepšovat.
 Lenka a zlatíčka 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:34:41)
Marrianno, podobné pocity nemám, ale určitě není třeba se z něčeho obviňovat. Určitě bych zašla pro radu za psychologem či psychiatrem, třeba nebude řešení tak složité, jak to teď může vypadat.
A pak mě jedině napadlo, není každá žena stavěná na to, aby byla matkou na 100% úvazek. Co jít po skončení PPM do práce, vystřídat se na rodičovské dovolené s manželem. Nebo jít někam na půl úvazku pracovat a dítko do jesliček (i když to třeba někdo může odsuzovat). Prostě nebýt jen maminkou, ale i samostatnou ženou. Třeba kdybys o něčem takovém začala uvažovat a hledat, tak by ti to pomohlo...
Ale tvou situaci neznám a ani se do ní neumím vžít, jen mě to tak napadlo ~;((
 sally 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:35:39)
Určitě si někam zajdi, tohle není v pořádku.... přeju hodně štěstí, ať je tohle hnusné období za tebou.

Jestli tě utěší, tak mě těhotenství a kojení taky dost podstatně měnilo osobnost, ony ty hormony jsou fakt nářez. Když jsem pak přestala kojit, tak během asi tří dnů jsem byla zase normální - strašně se mi ulevilo, najednou jsem měla pocit, že se vznáším deset centimetrů nad zemí - přestala jsem být unavená, ubitá, bez energie a bez zájmu o cokoliv.
 marie 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:35:44)
mela jsem obdobne pocity po 1. porodu. mysli, ze je to normalni, zvlast pokud jsi predtim byla aktivni, mela dobrou praci atd. prvni dite je sileny skok. at si kdo chce co chce rika. je to radikalni zmena zivotniho stylu. nekdo to nese lepe, nekdo hure. taky zavisi na veku atd. neboj bude to dobre.
 marie 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 16:37:06)
jeste si pamatuju,jak jsem si po porodu asi pul roku bulikovala, ze se vlastne nic moc v mem zivote ditetem nezmenilo. Blbost, ted zpetne vidim, ze se tim zmenilo VSE
 Mirka 2 deti 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:07:34)
Marianna ani nevies ako Ti rozumiem.

Ja som to mala pri obidvoch detoch. Pri dcere menej ale pri synovi ma to dostalo uplne na dno, bol velmi narocne mimino, v podstate do 9 mesiacov cele dni prereval. Vecer som zaspavala s tym ze uz sa nechcem zobudit. Nastastie som nekojila takze som mohla zobrat prirodne antidepresiva a velmi mi pomohli, inak by to asi dopadlo velmi zle. Mala som pocit ze narodenim dietata sa mi zrutil cely svet, citila som sa podvedena, oklamana, okradnuta, velmi som plakalam citila som sa ako s gulou na nohe...Vsetci dookola si zili tak ako dovtedy len ja som mala vsetko sprehadzane. Ked sa na to pozeram teraz s odstupom ked su deti starsie (10 a 4 roky) zda sa mi to nepochopitelne, ja co som vzdy vsetko zvladala s prehladom som bola v takom hroznom stave a nikto o tom nevedel. Naozaj dakujem bohu, ze sa nic nestalo mne alebo detom. Uvedomovala som si to ale nevyhladala som odbornu pomoc, bola som ako v zacarovanom kruhu.

Co pomohlo mne pri synovi bola diskusia mamiciek s rovnako starymi detickami, prezivali sme vsetko spolu, tehotenstvo, porod aj materstvo, vsetky problemy. Sme na sukromnej diskusii cca 15 mamiciek uz viac ako 5 rokov a piseme si velmi otvorene, vedeli sme sa povzbudit, videla som, ze nie som sama kto ma problem.
 Petra B. 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:18:21)
Mirko, prosím ...
... popisuješ naprosto přesně moje pocity, mohu se zeptat - víš proč mimčo tak dlouho celé dny plakalo? Zažívám každodenní "muka" v podobě šíleného pláče mojí holčičky, už jsem naprosto zoufalá, nevím jak jí pomoci ... navíc mám veliký strach, když nikdo neví čím to je...
 Mirka 2 deti 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 18:28:04)
Petra neviem ci Ti pomozem.
Syn mal od narodenia reflux, mlieko sa mu vracalo spat do pazeraka, tak som to najprv pripisovala tomu. Lenze je kopec deti s horsim refluxom a znasaju to lepsie. Zacal pit mlieko ktore reflux potlacalo ale plac a rev a vzdor ostal. V podstate dr. povedali ze je to povahou, su deti ktore vela placu a treba vydrzat. On neplakal on reval velmi, nic ho nezabavilo, spal 2x20minut denne, inak plakal alebo jedol. Bola som naozaj zufala, neznasal kocik, hracky ho nezaujimali, v podstate do 5 mesiacov bol permanentne na rukach, aj tak plakal. Zlepsilo sa to ked si vedel sadnut a 4nozkoval, viac sa unavil a potom okolo 9 mesiacov uz spal 1 spanok denne - 2 hodiny poobede. Zas zlepsenie ked zacal chodit (10 mesiacov) dosiel si kam chcel a dalsie velke zlepsenie ked zacal hovorit (cca 20 mesiacov), to uz vedel povedat co chce. Od 1,5 roka cez den nespi a funguje bez prestavky od rana do vecera, spi od 21 do 7. Ale v podstate cely jeho zivot je v znameni boja a vzdoru, vzdy potrebuje o nieco bojovat, nenecha ma ani na chvilu polavit, velmi musim dbat na dodrziavanie urcitych pravidiel, lebo akonahle zisti ze polavujem zacne skusat hranice pokial moze zajst. Vela si vynucoval revom, hadzanim o zem, bol schopny predviest scenu kdekolvek. Uz to urobil aj v skolke a ucitelky boli z toho paf lebo ho nijako nevedeli dat do normalu, na neho neplati nechat vyrevat, ma neskutocnu volu a vydrz ked nieco chce alebo nechce.
Teraz ma 4 roky a je uplne skvely, zvedavy, sikovny, komunikativny...ale stoji ma vela energie vychovavat ho, vecer padam do postele uplne vystavena ale naozaj stastna, ze mu konecne rozumiem a aj on vyzera byt stastny a spokojny. Mam pocit ze ked bol uplne malicky bol ako dospely clovek uvazneny v malom nemohucom tele, bez moznosti pohybu a reci a preto tak vela plakal. Naozaj ked sa zacal viac hybat a rozpravat islo to skokom k lepsiemu.

Drzim Ti palce a prajem nech sa to aj u Vas cim skor zlepsi. Radim obehnut doktorov. uistit sa, ze je dieta v poriadku a ak nic nenajdu, len vyckat, casom to bude urcite lepsie.
 Petule +1 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 18:44:52)
Dcera byla podobna, ale bez toho revu, ona jen tak poblekavala, knourala, nebo pozdeji nespokojene hucela.. Napadlo me presne to co popisujete - ze byla jako uveznena v tom telicku, ktere nemuze behat a neumi mluvit.. Zlepsovalo se to jako u Vas - kdyz zacala lezt, kdyz zacala chodit, mluvit,.. ted uz je celkem spokojene ditko ~x~
 Petra B. 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 19:35:37)
Mirko, děkuji moc. No - moje malá také trpěla refluxem /i dnes ještě někdy po jídle ublinkne, ale je to mnohem lepší/, navíc i silné koliky. Je hodně živá, řekla bych, že i dráždivá, občas mám pocit, že jí vůbec nerozumím /ač se snažím sebevíc/. No k tomu cvičení Vojtovou metodou, čili další řev. Problémem poslední doby je u nás hodně moc špatný spánek /nevím čím se to narušilo, někdy mi přijde, že ji pořád trápí bříško a k tomu, že má nějaké "trauma" - uvozovky - z toho cvičení... i když je to asi hloupost/ a navíc se mi i mockrát denně jakoby kroutí, šponuje, u toho pláče ... evidentně ji něco trápí /byli jsme na sonu, odběrech, na EEG - výsledky ještě nevíme, napadla mne i nějaká alergie, ale to by se snad projevilo i jinak.../... jedna dr. mi povídala, že už něco podobného viděla u víc dětí, příčina řevu se nikdy nezjistila, prostě to jednou odeznělo samo ... tak se modlím, aby to byl náš případ a aby to opravdu chtělo jenom víc času... no ale pro jistotu to chce všechna vyšetření absolvovat /s tím souhlasí i ta dr., bohužel není náš pediatr, je to dr. z nemocnice, náš pediatr, který je tu jediný mi moc nepřidá - vždy mne "utře", že to nesmím tak prožívat, jinak to neřeší, změnit ho je velice těžké, nemám moc možností jak dojíždět, jsme na vesnici/, aby se případný problém vyloučil....
Je to opravdu velice silný nápor za nervy, říkám si, že teď snad až bude jaro a člověk bude moci být déle venku, že to snad bude se sluníčkem lepší - ta zima byla opravdu příliš dlouhá ... a hormony také udělaly svoje ...
Ještě jednou velice děkuji.
 Iruscha 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.6.2011 15:58:30)
Mirko, přesně jsi popsala situaci s mojí dcerkou, také jsem jí nemohla rozumět, chytré knihy nic o řvoucím dítěti, které má vyměněou plínu, je čisté, najedené a v náručí a přesto řve, nic nepsaly....vše se lepšilo tím, jak se dcera naučila chodit, hýbat, mluvit...přesně jsi to vystihla, je to rozumná bytost, která je uvězněná v nemohoucím tělíčku, chce mluvit, běhat, vyjadřovat pocity,ale nemá zatím jak, dokud se to nenaučí, proto řve a řve:-) ..Dnes mám úžasnou chytrou 5 letou slečnu, která sice také od 1 roku už nespává, chodí spát až po 22. hodině, protože nemá čas na spaní....ale už se sama bez naší pomoci naučila písmena, čte, počítá....prostě život si užívá, chce ho poznávat plnými doušky a rychle...takové dítě je sice náročné pro rodiče, ale všechna trpělivost se vám jednou vrátí.....Kéž bych tato slova četla v době,kdy jsem stejně jako pisatelka hlavního dotazu, nevěděla, co se sebou a se svým mateřstvím a co s ječícím dítkem....nikdy bych nevěřila, že příčina byla tak banální a tak pochopitelná....jenže na tohle vás chytré knihy nepřipraví a ani kamarádky,které mají klidné a pohodové děti....to je prostě život a každé dítě je jiné....~6~.........
 Petra B. 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:12:54)
No, já si prošla a procházím něčím "podobným" /uvozovky/. Ale u mne je to dané tím, že malá trpěla na děsný koliky, navíc cvičíme Vojtovku a máme i jiný zdr. problém /zatím bohužel přesně nevíme co malé je, dr. na to nemohou přijít, má neutuchající záchvaty pláče, pořád se kroutí a naříká, mám šílený strach, navíc ta bezmoc, když jí nedokážu pomoci/... už 8 měsíců jsem pořádně nespala, malá přád jenom řve... ale věřím, že bude líp... byla jsem za obvodní lékařkou, která mi dala pilule na nervíky a když je nejhůř, tak je beru... takže doporučuji rozhodně odborníka, není to žádná ostuda!!!
 Slunce+3 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:38:50)
sama se z toho nevymotáš,ničeho se neboj a zajdi k psychiatrovy,neboj nebude na tebe hledet,je to normální,vše mu řekni jak se cítíš a třeba ti něco předepíše,at si krásně užiješ mateřství a netrápíš se,uvidíš,že to pomůže,hlavně se nemáš za co stydět,jsou to hormony~x~
 bravad 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:49:28)
Mariano, určitě nic nezkazíš, když vyhledáš odborníka, jak už tu holky psaly, event vyrazíš pravidelně někam sama bez dítěte. Jestli tě to uklidní, nebo možná i trochu potěší, že zdaleka nejsi sama: Já prožívala počátky svého mateřství podobně. Pro mě skončil život, doslova. Někdy jsem si přála být mrtvá. Byla jsem naprosto nemožná - nevěděla jsem např., kde mám co nakupovat, protože tam přece do těch krámů nezajedu s kočárkem. (To se později ukázalo jako blbost a normálně jsem tam o půl roku později s kočárkem nakupovala... to jsem si jenom vybavila u toho, jak píšeš, že přece nemůžeš chodit po doktorech, nebo malou někomu nechat - přesně takhle bezradná jsem taky byla.) S manželem jsem o tom nedokázala mluvit, nerozuměli jsme si. Cítila jsem se nechaná všemi ve štychu. Přešlo to nějak samo. Teď mám druhé dítě a jsem šťastná. Moc si to užívám. Držím moc palečky, aby se to u tebe rychle vyřešilo.
 Lenka 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 17:55:22)
No bud v klidu, nejsi zas až takovej exot, podobný pocity zažívá spousty žen, jen se jaksi o tom "nesluší mluvit" protože by si připadaly jako krkavčice, mají pocit, že okolí od nich očekává, že se budou pořád vznášet na růžovým obláčku štěstí.

Není to tak, možná tě drtí odpovědnost, tak to zkus brát svý mateřství víc zlehka, ale spíš /zvlášt pokud jsi byla delší dobu zvyklá na "svobodnej" život, tě drtí to, že je na tobě někdo absolutně závislej - už to kojení - a že jsi svázaná. Vlastně máš pocit, že nemáš vlastní život.

Na to rada není. Sice antidepresíva ti můžou trochu pomoct, ale spíš pomůže až čas...nejdřív až přestaneš kojit a budeš moct někam dýl "vypadnout" a odpočinout si od dítětě - pak zmizí i ten hroznej pocit, jak je na tobě závislý - a časem, jak dítě poroste a pokud budeš mít hlídání, bude se to zlepšovat, když si dokážeš najít prostor pro svý osobní aktivity /a zase - budeš-li mít hlídání/.

Ale jednoduchý a rychlý řešení nečekej. Mateřství je jedna z věcí, který si člověk bohužel nemůže "jen tak vyzkoušet nanečisto" a když mu nebudou vyhovovat, tak je změnit. Pak je někdy šokovanej, že je to jiný, než čekal.
 Gerberka1 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 18:12:45)
Marianno,

já tě úplně chápu. Prolítla jsem pár příspěvků a názorů, mnohé jsou, jako bych je psala sama.

Přesně takhle jsem se cítila u prvního syna, nebyla jsem na tu změnu vůbec připravená, pořád jsem si představovala, jak budu miminko hezky vozit v kočárku a jak bude spinkat, ale ono ouha, že....je to nevyspání, nevypočitatelný řev, prdíky, do toho domácnost.....známe to všechny. Bohužel já jsem to všechno poznávala "za pochodu", neměla jsem tenkrát žádnou kámošku s dítětem a malý byl první vnouče do naší rodiny, takže jsem to neměla před tím kde a co odkoukat. Ani bych nevěděla, na co se mám nějaké zkušené matky zeptat, fakt hrůza. Kolikrát jsem se nechtěla vůbec probudit, seděla jsem zavřená doma...věděla jsem, že bych měla být šťastná, spokojená, ale místo toho jsem byla pořád smutná, zklamaná, zoufalá, že nemůžu nikam do obchodu s kočárkem, měla jsem myšlenky, že to celé bylo chyba, že jsem vůbec dítě neměla mít.....

Co mi nejvíc pomohlo - procházky s kočárkem, chodit co nejvíc ven, na chvilku se oprostit od toho, co všechno mi doma stojí za práci, zatímco malého musím hodiny houpat atakdále....

Jak šel čas, bylo to lepší a lepší, opravdu to není navěky, dítě roste, není to pořád mimino - ale ty začátky byly těžké, já bych řekla určitě tak první půlrok, ne-li déle.

U druhého syna jsem to měla o dost jinak - věděla jsem, co všechno to obnáší a vysloveně jsem se těšila, jak si odpočinu a budu zase vozit~;)....

Přitom oba porody, i ten první jsem měla v pohodě, bez nějakých problémů, i bolesti jsem snášela statečně, porod mi vůbec nepřipadal hrozný a zotavovala jsem se velice dobře - ale halt ta psychika, no~a~.....

Držím palce, bude líp, uvidíš!!!~s~ Ale sama vím, jak je to těžký, ach jo...

 DENISA 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 18:18:22)
Pridam se k vetsine. Zajit k odbornikovi neni ostuda a jiste se najde i nejaky preparat, ktery se muze uzivat s kojenim. Pokud ne, tak bych byt tebou s kojenim zkoncovala a dala prednost psychicke pohode, protoze ta je dulezitejsi. A nevymlouvej se, ze nemas cas, pokud se necitis psychicky v pohode, cas si najit proste musis a tvuj manzel ti urcite pomuze.
 Kridelka 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 18:42:47)
Marianno, ver mi opravdu to prejde. Ale mozna ne samo, ale budes potrebovat pomoc nejakych antidepresiv. Mne podobne stavy zacaly uz v sedmem mesici, myslela jsem, ze s porodem to zmizi. Bohuzel se to jeste vic zhorsilo. Uz v porodnici mi zastavili laktaci a nasadili leky, presto jsem skoncila v RIAPSu (krizove centrum) a dokonce jsem tam byla i s malou, abychom si na sebe zvykly. Dodnes mam pocit, ze mi to zachranilo zivot. Casem prasky zabrali, a bylo mi zase dobre. Opravdu jsem si malou zacala uzivat az kdyz ji byl tak rok. AD beru dodnes. Ac jsem se zarekla, ze druhe dite rozhodne ne, tak ted jsem v 18. tydnu a doufam, ze se to nebude opakovat, nebo aspon ne v takove mire. Bude lip, uvidis. Narozeni ditete je desna tafka.
 Jana 
  • 

Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 18:43:42)
Ahoj, ani nevíš ja moc tě chápu. Jako bych četla své pocity před třemi lety, vím, že mi teď asi nebudeš věřit, protože tohle si prostě musíš "odžít" ty sama, ale všechno se srovná. Také jsem mimi hrozně chtěla a hrozně dlouho jsme na ně čekali, ale když přišlo, chtěla jsem ho dokonce dát k adopci ~f~, měla jsem pocit, že si ho nezasloužím, když se nerozplývám štěstím, že ho mám, ale právě naopak. Přesně jak píšeš, chtěla jsem prostě zpět SVUJ život - no a teď je můj život právě můj syn ~s~ . U nás se to začalo rovnat tak po půl roce no a v roce bych ho už nikomu nedala :-). Teď to prostě nechápu, protože jsem ta nejšťastnější máma na světě a ač jsem až do jeho roka považovala ženy, které si pořídí dobrovolně druhé dítě za blázny, teď už po tom druhém taky toužím :-). Ale vím, že pokud bych po druhém porodu zase začala mít tyhle pocity, už se v tom rozhodně nebudu plácat sama doma, ale prostě vyhledám odbornou pomoc - není se za co stydět. Takže hodně síly, i když mi to tenkrát připadalo jako ta nejblbější věta - opravdu se tomu jednou budeš jen smát. Jo a ještě něco - člověk na to škaredé opravdu rychle zapomene a pamatuje si už jen to dobré ~;)
 mamina+1 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 18:54:47)
Znam to, já to tedy brala jako své selhání ale co tu čtu, měla jsem asi zajít k odborníkovi.. Nebyla jsem šťastná po porodu, byla jsem vyděšená, že mám ten uzlíček na starost a neumím ho nakrmit, utěšit, že nejsem šťastná,.. děsilo mě, že jsem k tomu mrňouskovi nějak neměla vztah - byla jsem překvapená jak vypadá,.. láska se vyvíjela až postupně. Doma nesnáším péči o domácnost a ten ubíjející koloběh, který nikdo nedoceňuje, ale dítko miluju, jsem teď už šťastná, že ho máme - budou mu dva roky. Nejhorší byl asi první půlrok ~d~
 Tara zelená 


Nejsi sama 

(25.2.2010 19:34:48)
Takhle to cítí hodně matek, ale nikdy by to nepřiznaly ani sobě, natož takhle veřejně... Rozhodně neměj žádné výčitky, nemůžeš za to. A pomoc odborníka je dobrý nápad, apoň Ti to pomůže utřídit myšlenky- Však dítě můžeš vzít s sebou a kojit ho tam, no problem. Držím Ti moc palce!
 Dee Dee+2 kluci 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 20:10:26)
Tak tohle je ukázkovej případ laktační psychózy.za to opravdu nemůžeš ty,ale hormony. Máme to v rodině a stalo se to i kolegyni v práci. V té rodině to nikdo neřešil a dopadlo to špatně, ta paní má problémy dodnes a to je jí přes 6O let!!!!Naopak kolegyně brala prášky a dneska uvažuje o druhým dítěti.

Jinak já skončila po porodu taky na antidepresivách (z trošku jinýho důvodu). Existují dokonce takový,se kterýma můžeš i kojit.Já je sice dvakrát odmítla,že to "zvládnu",ale je to začarovanej kruh.

Prášky ti nevyřeší problém.Ale utlumí ti emoce a dají ti sílu na to,aby ses s tím postupně vypořádala sama.A tady fakt končí sranda. zajdi si tam.Já už prášky neberu dva měsíce a cejtím se dobře.
 VERI + V6/08 + bříško 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 21:00:42)
Ráda bych tě povzbudila~;(( já jsem po narození syna byla taky dost přemožena tou zodpovědností, starostmi, nevyspaná, stále jsem jen kojila (syn chtěl mlíko ve dne v noci co 2 hodiny), a člověk měl pocit, že nemá ani svobodu si zajít na záchod..~n~ občas toho bylo fakt moc..

Taky jsem z hrůzou zjistila že moje romantická představa o tom, jaké to je mít dítě je pryč a tvrdá realita mě pěkně vyfackovala.. také jsem si byla 100% jistá, že syna miluju a nedala bych ho za nic na světě, ale občas se mi chtělo křičet nebo brečet - co se to stalo s mým životem!!!~n~~a~
Z části si myslím, že to u mě byly hormony a z části určitá nepřipravenost a romantiké představy, já si fakt uvědomila a nikdo mě "nevaroval" jaká je opravdová realita mít dítě.. a z části prostě i to, že holt mít maličké mimi je záhul!

Musím říct, že u mě bylo všechno ještě umocněno tím, že jsem se litovala, jak se pro syna obětuju a MM, že toho mnoho obětovat nemusel a že mi ani pořádně nepomáhá.. což zpětně vidím, že zas tak úplně nebyla pravda..~;)

Ani nevím, kdy nastala změna, ale člověk si postupně na věci zvyká, přijímá je, jak jsou, dívá se z jiných úhlů.. a nakonec se z nich i raduje. Dneska jsem naopak strašně mooooc šťastná, že syna máme!!
 sojka+07+09 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 21:43:23)
Marianno laktační psychóza je skutečně psychóza- to znamená halucinace,hlasy, nesvéprávné jednání spojené s tím, že člověk nemá náhled na svoje chování. Zaplaťbánbůh to nemáš, ale zdá se, že máš našlápnuto na solidní poporodní depresi a i ta se musí léčit. K návštěvě odborníka je to okamžitě, možná se to nakonec zvládne terapeuticky, ale měla bys být rozhodně pod kontrolou. Je klidně možné, že ti lékař předepíše antidepesiva a doporučí zástavu laktace. Vím, že máš pocity viny, ale stává se to i těm nejskvělejším mámám. Není to vůbec tvoje vina, prostě ta chemie v mozku dostala po porodu velký záhul. Moc ti přeju, aby ti bylo lépe a ono skutečně bude. Deprese se dá dobře léčit. Je super, že píšeš, že dítě miluješ den ode dne líp, to je dobrý znamení podle mě. S těmihle pocity se pere hodně maminek. To dítě ti převrátí život naruby a ty si musíš zvyknout na novou roli. Držím ti palce
 nzuza 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 22:13:01)
Předně, jsi normální, jinak bys to neřešila:-), jen teď máš nějaký problém, možná něco v tobě zakořeněného, co se teď probudilo jako noční můra, určitě to chce odborníka, aby jsi se mu mohla ze všeho vypovídat a on se na tebe nedíval jako na blázna (což by asi většina laiků, co si neprošla něčím podobným, si myslela), a pomohl ti, 100% ti to pomůže, už jenom to, že se ti uleví, jak sama píšeš jako při psaní sem, ale my to tady nevyřešíme. Čím dřív vyhledáš pomoc, tím kratší dobu se budeš trápit~;)~;((. Přeji hodně odvahy k tomu kroku a ať ho děláš hned zítra ráno
 Tvoje horší já 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(25.2.2010 22:18:23)
Myslím, že to není OK, asi opravdu zajdi k odborníkovi. Myslím to dobře. Nic podobného jsem neprožívala. Bojím se, že je to nějaká poporodní deprese.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(26.2.2010 0:08:01)
Možná by pomohlo přestat kojit. Začla bych asi tim...
 Archciba 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(26.2.2010 7:24:00)
Ahoj, vyhledala bych odbornou pomoc.
Nepomohlo by malou nechat na chvíli manželovi (babičce, kamarádce) a jít se někam odreagovat? Něco co jsi třeba dělala dřív? Mléko se dá odstříkat nebo nahradit UM.
Přeji hodně sil. Celkem tě chápu. Mám dvě děti a občas bych taky ráda kdyby nebyli, ale mám je moc ráda. U mě to jsou jen chvilkové stavy ~v~
 Cimbur 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(26.2.2010 8:42:13)
Fakt někam zajdi, teda nejlíp ne "někam", ale nech si doporučit doktora či psychologa, se kterým má někdo dobré zkušenosti. Máš náhodou štěstí, že manžel změnu vnímá, do určité míry chápe a snaží se Ti pomoci.
 Liška s banem :) 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(26.2.2010 11:53:38)
Autorko, já to měla podobné. Nějak jsem se cítila úplně zavalená odpovědností, že mi končí beztarostný život před dětmi, že už se budu jenom bát a bát. Nic jsem na to nebrala a u doktora jsem také nebyla. Manžel si vzal čas od času den volna, abych si mohla trošku oddáchnout a jakmile se udělalo hezky, chodila jsem ven. Ta dlouhá zima sama o sobě dokáže člověka pěkně zdeprimovat a když k tomu máš navíc ten poporodní hormonální koktejl... Snaž se každý den něco naplánovat - třeba procházku do parku, další den kavárnu s kamarádkou, jindy zase objížďku obchodů s dětskými oblečky, apod.. hlavně nezůstávej sama doma. Dělej si i sama sobě drobné radosti (třeba si kup něco na sebe), pochval se, jak hezky zvládáš pečovat o dcerku, atd.. Časem ty pocity ustoupí.~6~
 Vendy a dve holky 


Re: Zklamaná a nešťastná z mateřství 

(1.8.2010 12:07:02)
Mluvis mi z duse, taky nevim co s tim~:(

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.