Smoojna |
|
(21.5.2009 21:29:14) Bojím se smrti a to hodně. Každý den vstávám s pocitem, že to může být poslední den pro mé nejbližší, přátelé, pro mne. Bojím se jezdit autem, i když jezdím-musím, ale hned vidím nehodu, zakrvácené lidi a tak. Všeho se bojím,hlavně, pokud jde o moje děti či ostatní nejbližší. Bojím se, že umřu a že neuvidím svoje děti vyrůstat. Strašně se bojím smrti. Jak z toho ven? jde to vůbec?
|
zuni |
|
(21.5.2009 21:32:11) heh, uvěřit, že existuje i něco po smrti dál a že to může být moc pěkné
|
Smoojna |
|
(21.5.2009 21:33:39) O to se snažím, ale ta nejistota, jestli vůbec něco existuje??
|
Teraza Horáková |
|
(21.5.2009 21:40:39) a já si občas, když jsem v maléru říkám, že konečně budu mít pokoj ) ne, promiň, šibeniční humor.
Pokud to prožíváš takhle, vypadá to trochu patologicky, zkoušela jsi něco přečíst nebo zkontaktovat terapeuta?
|
Kalamity YANKA |
|
(21.5.2009 21:42:26) HM...TAKY BYCH NAVRHOVALA DOKTORA. TOHLE NEBUDE SRANDA.
|
|
|
|
Natanela |
|
(22.5.2009 9:02:39) Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něj spasen.
Bůh zaslíbil lidem, kteří ho poznají, že jim dá pokoj, který bude převyšovat, všeliké lidské chápání. Je to ta nejúžasnější věc na životě s Bohem, ať se děje kolem tebe co chce, máš vnitřní úžasný pokoj v sobě.
Je to také jedno z největších vnitřních svědectví o tom, že Bůh existuje, protože, když přijmeš Boha do svého srdce. přichází s ním právě i ten pokoj, který ti svět nikdy nemůže dát.
Bůh Ti žehnej
|
|
|
Beebie+Honzík 09/07+Luci 06/10 |
|
(21.5.2009 21:42:14) Myslím, že přiměřený strach ze smrti je normální, to co popisuješ Ty ale normální není. Omezuje tě to v běžném životě. Určitě kontaktuj psychologa, pak se uvidí, co dál, jestli nemáš třeba i deprese a tak... Přeju hodně štěstí!
|
|
michaELAela |
|
(21.5.2009 21:45:20) no určitě bych zašla k dr,pro´tože tě to už omezuje a musíš to nějak řešit... Já mám zase strach,že tu budu dlouho,mám ještě obě prababičky(90let) já tohle nechci....nechci být pak nikomu na obtíž,nechci přežít svého muže,nedej bože svoje děti
|
|
|