| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Máte potíže s učením a chováním?

Na vaše otázky týkající problémů vašich školních dětí s učením a chováním odpovídá Mgr. Silvie Nedvědová, , pedagog s praxí v ZŠ, v pedagogicko-psychologické poradně a v DYS - centru Praha. S dětmi s poruchami učení, s LMD, dětmi, které mají poruchy chování, případně potíže v emocionální oblasti... pracuje déle než deset let.


TIP: Zajímají-li vás také zkušenosti jiných rodičů, nahlédněte do diskuzní skupiny.
?
9691

Rekonstrukce bytu 
( 19.3.2002 10:55:10 Andrea Crhová, Veronika 24 měs. )

 Chtěla bych se zeptat na následující: Příští rok plánujeme větší rekonstrukci bytu (půdní vestavba). Naší dceři v té době budou 3 roky. Příští rok v březnu musím nastoupit do zaměstnání,dcera do školky. Od dubna bude probíhat rekonstrukce. 3 měsíce budeme muset bydlet u rodičů. Chtěla jsem se zeptat, jak mám postupovat a šetrně připravit dceru na změny (mé zaměstnání, nástup do MŠ, přechodný pobyt u prarodičů a velká změna v zařízení bytu)tak, aby to pro ní nebyl moc velký šok a nezanechalo to následky v její dušičce. Je 3-leté dítě již schopné pochopit,co se děje? Jak jí změny vysvětlit? Velice děkuji za odpověď.Andrea

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9600

Noční buzení 
( 14.3.2002 23:13:07 Katarina, Lucka - 28 mes. )

 Vaz. pani doktorka, dcera pred mesiacom zacala rozpravat zo sna, aj 10x za noc.Predtym zo sna rozpravala, ale iba obcas. To trvalo asi 3 tyzdne, posledny tyzden sa budi s velkym placom, ktory ju skoro rano prebudi a aj preberie tak, ze uz nemoze zaspat. V noci sa zobudi s placom asi 1x, to este samozrejme zaspi, rano sa zobudi okolo 5.00 - 6.00 ( predtym bezne vstavala okolo 8.00 ), tiez s velkym placom, najprv vykrikuje zo sna a velmi place a potom sa zobudi. Snazim sa ju hned utisit, ale trva to dost dlho ( aspon v noci sa mi zda :-) ) . Predtym stacilo trosku pohladkat a spala dalej. Moze to byt vekom, ze nevie spracovat vsetky dojmy a zazitky, alebo by ste mi radila navstivit lekara ? Dcerka je inak velmi ziva, spolocenska, kazdy den sa snazim vymysliet zaujimavy program, takze zazitkov ma naozaj dost. Dakujem za odpoved Gaborova

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9591

Jak přestat zapomínat 
( 14.3.2002 19:33:40 Gábina-tři sluníčka )

 Mám jednu otázku,která se týká mého destiletého syna. Před nástupem do ZŠ mi bylo velice jasně sděleno,že můj syn je naprosto zralý k nástupu do první třídy. Byl velice učenlivý,pozorný a šikovný (ta mu zůstala do dneška). V první třídě začaly velké problémy s koncentrací. Neměl zájem o paní učitelku ani o to,co říká. Začal zapomínat na cokoliv. Zapoměl udělat domácí úkol, když ho vypracoval,tak ho zapoměl doma.Nenosil pomůcky do školy,zapomínal si zapisovat, co má mít do školy a hlavně byl roztěkaný a nepozorný. Dle mého názoru jsme bohužel neměli paní učitelku,která by nám pomohla,ale tu která si jen stěžovala na jeho chování. On sám ji potom přestal mít rád a nechtěl se ani učit s tím,že paní učitelka ho nevyvolá ani mu nedá jedničku. Tak se to táhne již čtvrtý rok. Teď máme paní učitelku,která ho má ráda,moc mi pomáhá a Jakub má rád jí. Ale problém jeho zapomínání je stále stejný. Navíc doma umí vše potřebné do školy a ve škole jaksi vypne a nosí špatné známky.Nadruhou stranu když je třeba před vysvědčením zabrat a něco zlepšit je vše v pořádku a nosí jedničky. Jeho stále zapomínání nám vyneslo už dvě třídní důtky a mám velké obavy,aby to nebylo tento rok stejné. Zkusili jsme snad úplně všechno.Chodí i do poradny,ale stále mám dojem,že se nic nezměnilo. Nefungují zákazy oblíbeného fotbalu,ani zákazy počítače ani nic jiného. Nefungují domluvy, prosby ani hra na city. Někdy jsem úplně bezdradná. Své děti fyzicky netrestám,vždy raději volím cestu domluvy,ale nejde domlouvat a omlouvat stále donekonečna. Prosím poraďte,jak s ním mluvit,aby pochopil,že do školy chodit musí a učit taky,protože je chytrý,ale jen když chce! Děkuji Gábina

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9540

Provokace v internetových chatech 
( 12.3.2002 12:14:59 Lada Žirovnická )

 Sem zoufalá!Proto, že sem komunista mě všichni uráží ! A stupňuje se to. Na chatech zneužívají mé jménoˇ. Že se jmenuju Žirovnická, říkají mi žíravina. A říkají, že je rozleptám! Nemá to konce! Mám nervy nadranc! Kdy to skončí ? Prosím poraďte !

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9513

Vyšetření v PPP 
( 11.3.2002 9:51:24 Monika Kovářová )

 Paní magistro, dá se z půlhodinového vyšetření v PPP zjistit, zda můj 11 letý syn je dyslektik a dysgrafik?Jedná se mi o to, že se synem navštěvuji klinického psychologa,který zjistil, že můj syn má LMD, je dyslektik a dysgrafik, ale jelikož škola uznává pouze posudek z PPP šli jsme na vyšetření tam. Z půlhodinového pohovoru paní v poradně zjistila, že můj syn není dyslektik ani dysgrafik. Jsem z toho zmatená, protože psycholog na toto určení potřeboval vyšetření po dobu 1,5 hodiny a v PPP pouze 0,5 hodiny.Děkuji Vám za odpověď.

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9213

Smutek 
( 15.2.2002 12:15:58 Katka Lipková, 5-ti letá dcera )

 Dobrý den, moje 5-ti letá dcera byla zvyklá na trávení času u babičky, jezdila s ní k moři, byla u ní na chalupě, v sobotu nebo v neděli. Nejednalo se o dlouhou dobu, max. 1 týden. Nikdy neplaka, na mě, tedy "maminku" a ani na tatínka si nevzpomněla. Problémy s odloučením nastaly až po té, co jsem otěhotněla, najednou nikde nechce být a to ani na jednu noc. Přes den je sice veselá, ale v noci pláče a chce maminku. Nevíme čím to je, jest-li je příčinou mé těhotenství. Nijak jí neodbýváme, na miminko se hrozně těší, myslím si, že je všechno tak jako před otěhotněním, kromě stýskání mé dcery. Jak tuto situaci řešit? Děkuji.

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9210

Strach po návštěvách lékařky 
( 15.2.2002 1:37:43 Lea Marková, dcera 17 měsíců )

 Prosím pomozte, poraďte. Dcera má 17 měsíců a její stupňující se strach z návštěvy lékaře dosáhl maxima. 1. Paní doktorka není schopná ji téměř vůbec vyšetřit. Dcera má histerický záchvat, nedá se změřit, zvážit, poslechnout dech, promačkat břicho, nic. Jen když ji 4 dospělí drží, dá se naočkovat. 2. Její strach dříve končil za dveřmi. Potom se začal projevovat i v běžném životě, např. nedala se přebalit mimo domov ze strachu, že ji připravuji k návštěvě lékaře. Nyní už nám strach ovlivňuje život silně. Od poslední návštěvy u lékaře, což je asi 2 měsíce, dostává dcera stejný záchvat při vstupu do jakékoliv místnosti. Nedá se s ní jít do obchodu, nedá se s ní cokoliv vyřídit, můžu se s ní pohybovat mimo domov jen venku, nebo v hypermarketech, kde je velký prostor. Když už s ní někam vejdu, spustí strašný křik a pláč, neví co dělat, šplhá se po mě, když ji zvednu není k utišení a chce zpět na zem, a někdy se dlouho neuklidní ani venku. Myslím, že už to není normální a běžný strach, ale trauma. Navíc nás čeká další preventivní prohlídka a očkování. Nechci ji vystavovat dalším stresům. Nemohu jí ale zatím vysvětlit, kde jí žádné nebezpečí nehrozí a kdy jdeme opravdu k lékaři. Co dělat?

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9208

Rehabilitace 
( 14.2.2002 22:20:33 Arnošt Kobylka (4,5 kluk, 2 dcera) )

 Náš synek je diagnostikovaný jako LMD -hyperaktivní s poruchami hrubé a jemné motoriky. Konkrétně, podle neurologického vyšetření, se jedná o postižení střední části lícniho nervu na jedné straně, asymetrii reflexů na dolních končetinách, poruchu koordinace mozečkového typu, nesvede poskoky apod. Závěr diagnózy: lehké postižení dolní poloviny těla, mozečková inkoordinace, hyperkinetický syndrom. Se synkem jsme začali chodit na rehabilitaci, ale bohužel jsme se setkali s paní, která si se synem nesedla. Nedokázala ho motivovat a "zbavila se nás" zadáním domácího cvičení na dlouhou dobu. Naše neuroložka, jinak velmi kvalitní, nás odmítla poslat jinam. Kvůli potenciálnímu nástupu do speciální třídy MŠ jsme byli v PPP, kde nám nabídli programy pro postupnou postupnou přípravu na budoucí nástup do ZŠ (držení tužky, uvolnění ruky, ...). Zároveň chodíme na logopedii. Základní pohybovou rehabilitaci však máme stále nepokrytou. Rádi bychom znali Váš názor, zda je ještě nutná, a případně o doporučení nějakého pracoviště s kladným přístupem k hyperaktivním dětem. (Bydlíme v Praze na Vinohradech). Zároveň jsme se rozhodli odložit MŠ na poslední rok před nástupem do školy (počítáme s odkladem, neboť syn je navíc červnový). Zajímal by mne i zde Váš názor na odklad MŠ, neboť jsme občas zaslechli i názory: "Dejte ho do nejbližší školky, síla kolektivu to vyřeší". (Např. problémy se sebeobsluhou). Synek jinak chodí na 1 dopoledne týdně do "školky" křesťanského centra, které má jinak i předškolní přípravku. Má otevřený, byť občas konfliktní vztah k dětem i dospělým, je velmi extrovertní. (Provokuje, aby měl vzrůšo.) V posledním roce se jeho hyperaktivita, co se týče vnějších projevů (nikoli soustředěnosti), značně zlepšila, navíc např. čte písmenka a počítá. Když se ale zasekne, je obtížné ho přemluvit a velmi obtížně snáší neúspěch. Děkujeme za odpověď a jsme s pozdravem A.+ E.Kobylkovi Vaše zkušenosti:
Re: Lhaní (Jana)

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9146

Agresor 
( 12.2.2002 1:12:36 Radim, 2 kluci, 1 holcicka )

 Dobrý den, minulý týden, kdy jsme byli ve škole, kam chodí Matýsek (starší syn - 2. třída), na zápisu našeho druhého syna (Filípka), nás učitelka, která M. vůbec neučí, a která prováděla zápis F., požádala (!), abychom se zastavili u zástupkyně ředitele kvůli M. U ní jsme se dozvěděli, že je M. agresor a že má vážné obavy, aby jeho chování nepřerostlo v šikanu. Že prý v šatně uhodil spolužačku, což viděla její maminka, která si stěžovala učitelce a zástupkyni. A že to nebylo poprvé a že těch stížností už bylo víc (nepadlo ale žádné konkrétní jméno). To, že už kdysi v první třídě někoho uhodil, víme, ale vždy se bránil tím, že ho (ve 100% děvčata) provokovala. Přiznávám, že je povahy, kdy se do něj dá chvilku šťouchat, ale jakmile je toho hodně, reaguje ne slovně. Nevím, jestli to nemůže být způsobené jeho zážitky z první třídy:

1. Už v září v první třídě byl obviněn z toho, že spolužákovi vyměnil svoje staré a okousané plnicí pero za jeho nové. Což samozřejmě nemohla být pravda, protože jsme mu dva dny předtím kupovali toto pero nové. Učitelka celou situaci (přede mnou) řešila před celou třídou a většina dětí dosvědčila, že to "naše" pero není Matýska. Výsledkem toho bylo to, že se musel omluvit - i s pytlíčkem lentilek - někomu, kdo ho poškodil.
2. Sice to možná nevidíte ráda, ale v únoru po vysvědčení byl pro něj velikou motivací pro jedničky pytlíček s měnícími se Pokémony. Za jeden týden s jedničkami jeden pytlíček Pokémonů. Motivace fungovala naprosto spolehlivě.
3. V květnu jsme se třídní učitelky zeptali na to, jak je možné, že v první třídě snižuje známku za gramatickou chybu v odpovědi na slovní úlohu. Poté, co nám sdělila, že to tak dělala vždycky a že od této metody neustoupí, a na základě jejího doporučení, jsme si šli stěžovat k zástupkyni. Třetí den poté byly všechny známky opraveny o jeden stupeň směrem k lepšímu. Co se v ty dny ve škole dělo nevíme, ale M. se po třech letech opět začal v noci pomočovat, s výjimkami to trvá dodnes a navštěvujeme příslušnou poradnu. Mimo jiné: motivace ta tam, než aby raději mohl za hezké známky na vysvědčení něco dostat, raději řekl, že nechce nic.
4. V září na základě naší žádosti přestoupil do jiné třídy ve stejné škole, protože jsme konečné hodnocení na vysvědčení považovali za zkreslené díky květnovým událostem.
5. Někdy v říjnu loňského roku se se spolužáky bavil na WC a označil svou bývalou učitelku v první třídě za "bílou smrtku" (má pravdu - chcete vidět fotku?). Někdo ze spolužáků to vynesl ven a žaloval paní učitelce. Průšvih po celé škole. Opět - učitelkami vydupaná omluva atd.
6. Ve stejném období sledoval tchán Matěje, jak jde ze školy domů. Jedna jeho spolužačka si ho tak dobírala (strhávání čepice, házení čepice do bahna apod.), že i sám tchán se divil, jak je možné, že jí ještě Matěj nenabančil a sám tchán ji okřikl.
7. Poslední kapka je minulý týden - šťouchnutí do břicha v šatně.

To je ve stručnosti jeho příběh. Chtěl bych se zeptat, jestli mohou tyhle události (podle kineziologického vyšetření ANO - podle kinezioložky mu učitelka v květnu způsobila psychický blok) souviset s jeho nulovou motivací, nesnášenlivostí dětí. Sám říká, že ve třídě nemá žádné kamarády. Zda se opravdu mohla učitelka z 1. třídy podepsat na jeho současném chování. Je jasné, že se doma s mladším bratrem pere, ale z 90% je k praní vyprovokován. Už od podzimu nás přemlouvá, abychom mu půjčili Kačenku (jeho mladší sestřičku) ven na procházku, že si jí ohlídá. I my se často divíme, jak šikovně se o ní dokáže postarat, jak jí má rád: nakrmí jí, oblékne, svlékne, umyje ve vaně. Může se takhle chovat agresor? Ten, kdo šikanuje? Máme s ním zajít k psychologovi, který nemá se školou, kam Matěj chodí, nic společného? Co máme - my nebo i on - dělat proto, aby mu učitelky věřily, že když si ho někdo dobírá, že je to tak? Jeho zbraní je se rozbrečet, protože už předem ví, že ve škole nemá dovolání: "Učitelka mi stejně neuvěří, tak proč bych za ní chodil? Kdo mi pomůže?" Nebo - ta agresivita vůči spolužačkám, které si ho dobírají - je přehnaně vybarvená pečlivou maminkou, která si i ve druhé třídě svoji dceru odvádí ze školy, přitom bydlí 15 metrů od školy? Dlouhý dotaz, ale snažil jsem se poskytnout co možná nejvíc objektivní pohled a fakta.
Děkuji.
Vaše zkušenosti:
Re: Agresor? (Lidka, syn 7,5)
Re: Re: Agresor? (Karel Kourimsky)
Re: tak trochu gramatiky (Karel Kourimsky)

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

?
9099

Zkoušení trpělivosti rodičů 
( 8.2.2002 22:27:03 Katka, dcera 13 měsíců )

 Dobrý den paní doktorko, vím, že o vzetkání bylo řečeno hodně a také vím, že bych měla dceru převést na nějakou jinou činnost, aby vztek odezněl. Já však nyní řeším jiný problém. Připadá mi, že dcera zkouší, co vydržím. Např.: při obědě si sundá vztekle bryndáček a odhodí ho na zem. Vysvětlím jí, že to nesmí a nasadím ho zpátky. Tato situace se opakuje dokola a dcera mi při odhazování jakékoliv věci (nejsou to jen bryndáky, ale i lžičky, talířky s jídlem, hrnečky...) kouká do očí a čeká, co udělám. Připadá mi, že to nedělá proto, že jí to vadí, ale proto, aby si vyzjoušela moji reakci. Jsou věci, o kterých ví, že je nemá dělat - udělá je stejně jen s tím rozdílem, že pak schová ručičku do pusy, zamrká očima, kouká na mě a čeká. Jsem zásadně proti bití dětí a to i přes ruce, ale třeba problém s plynovými knoflíky jsem tímto způsobem řešit musela. Od té doby se jim vyhíbá. Dcerka je chápavá a když je dobře naladěná, respektuje mé přání bez odporu. Za každou správně vykonanou věc ji chválím a ona se o to víc snaží, ale ve výše popsaných případech si už nevím rady. Mám občas co dělat, abych se nevytočila. Prosím poraďte mi, jak postupovat. Děkji za odpověď Katka

Napište váš názor, vaše zkušenosti.

Tato poradna již není aktivní - nelze vkládat nové dotazy.

Poslední komentované ze všech poraden


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.