Deníky Fotoalba Recepty Bazar Vzkazy
    

Patří do deníku

Něco oplodnění :o)

Autor: Vlaďka26/Ondra04,Káťa06,Thea14 , 30.7.2003

Trnitá cesta zárodečných buněk


Jaké tedy mohou vůbec být příčiny ženské sterility? Abychom alespoň některé z nich mohli pochopit, musíme si nejprve vysvětlit, jakým způsobem k oplodnění dochází.


Sledujme cestu spermií, které se ocitly v pochvě. (Jak se tam dostaly, o tom pojednávají i s bohatou obrazovou dokumentací periodika jiného zaměření, než to, které právě čtete). Odtud čeká nebohé zárodečné buňky dlouhá cesta plná nástrah. Hned zpočátku je v pochvě uvítá kyselé prostředí. Musí tam být kvůli ochraně ženského pohlavního ústrojí před infekcí. Spermiím ale tuze nesvědčí a velká část jich proto zahyne. Ty, které přežijí, musí najít cestu do děložního hrdla a probít se hlenem, kterým je uzavřeno. Projde jedna z tisíce. Pak je čeká asi 8 cm do kopce děložní dutinou (spermie sama měří jen asi 60 tisícin milimetru i s ocáskem, je to pro ni kus cesty) a asi stejná vzdálenost vejcovodem. Když se vezme v úvahu rychlost spermií, zjistí se, že teoreticky tu dráhu vůbec nemají šanci urazit. Z praxe ovšem víme, že se jí to dost často povede. Ale jak to dokáže, to není zcela jasné. Mezitím ve vaječníku dozrálo v malé cystičce o průměru asi 2 cm (tzv. folikulu) vajíčko. Folikul praskne, tekutina, kterou obsahoval, vyteče a strhne s sebou vajíčko (tomuto ději říkáme ovulace). Upozorňuji, že vajíčko se neuvolní přímo do vejcovodu, ale jen tak volně do břišní dutiny. Tam teprve musí vejcovod ženskou zárodečnou buňku sám najít. K tomu je otevřený konec vejcovodu rozšířen do jakési nálevky a její okraj je opatřen jemnými „prstíky“, tzv. fimbriemi. Jak ovšem vejcovod vajíčko zvící jedné desetiny milimetru mezi střevními kličkami najde to také není tak docela jasné. Když už je vajíčko šťastně ve vejcovodu, začíná cestovat směrem do dělohy. Nepředstavujte si, že se kutálí jako tenisák okapovou rourou! K transportu je nutná aktivní činnost vejcovodu, zejména koordinované kmitání mikroskopických výrůstků na povrchu buněk, kterým se říká řasinky. Ty ženou vajíčko k děloze, aby se v rozšířené části nazývané ampula mohlo setkat s čekajícími spermiemi. Jedna z nich vajíčko oplodní. Zase nic jednoduchého: vajíčko je obaleno pevnou slupkou (zona pellucida), do níž musí spermie vyleptat dírku pomocí složitých chemických látek, které si nese v charakteristickém „nosíku“ (vědecky se jmenuje akrosom). Pak může teprve dojít ke splynutí genetického materiálu obou buněk. I když ani to se nemusí podařit. Poměrně často se stává, že první buňka nového jedince má genetickou výbavu defektní a z ní buď zárodek vůbec nevznikne, nebo záhy odumře. Jsou důkazy pro to, že takto neslavně skončí tři čtvrtiny (!) všech oplodněných vajíček.


Oznámkujte článek (jako ve škole)!
1 2 3 4 5
výborný nedostatečný
Průměrná známka: 1 (známkovalo 2 čtenářů)
Zobrazeno doposud 908 x.
Technická podpora: na této adrese. (C) 1999-2011 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.