M. Enkin, M.J.N.C. Keirse, M. Renfrew, J. Neilson: Efektivní péče v perinatologii, Praha 1998
kapitola Podpora krvetvorby (s. 51-52):
Normální hematologické adaptace na těhotenství jsou často chybně interpretovány jako nedostatek železa, který potřebuje korekci. Železo bývá doplňováno ze dvou důvodů: snaha o návrat hematologických hodnot k normálnímu stavu jako u netěhotných (zvláštní cíl, když vývoj určil po miliony let jinak) a snaha zlepšit klinické výsledky těhotenství a zdraví budoucí matky. Prvý cíl může být určitě splněn; klíčovou otázkou je, zda dosažení normalizovaného krevního obrazu prospívá ženě a jejímu plodu.Rutinní doplňování železa zvýší a udrží sérový feritin nad 10 μg/l a vede k podstatně nižšímu podílu žen s hladinou hemoglobinu pod 10 nebo 10,5 g/dl (6-6,5 mmol/l) v pozdním těhotenství. Rutinní doplňování kyseliny listové jako krvetvorného činitele po prvých týdnech těhotenství snižuje podstatně prevalenci nízkých hladin folátu v séru i krvinkách a též výskyt megaloblastické hematopoezy. Dosud se neprokázalo, že by doplňování železa či kyseliny listové po prvém trimestru mělo znatelný efekt u matky či u plodu na podstatné výsledky, jako jsou: proteinurie při hypertenzi, předporodní krvácení, infekce matky, poporodní krvácení, nízká porodní hmotnost, mrtvorozenost nebo neonatální morbidita. Ženy subjektivně nepociťují žádný přínos, zvedne-li se jim koncentrace hemoglobinu.
Zdůrazňovanou možnou výhodou vysoké hladiny hemoglobinu v těhotenství je, že žena snese lépe krvácení. Není ale k dispozici důkaz, který by toto tvrzení podporoval. Vzhledem k nízké hladině hemoglobinu u zdravé těhotné ženy je nutný velký objem cirkulující krve; je tedy naopak přinejmenším možné, že se daná ztráta krve lépe překoná s nízkým hemoglobinem.
Existuje málo údajů z komunit, v nichž převažuje nutriční anémie, ať již z nedostatku železa nebo kyseliny listové. V těchto populacích je třeba stanovit nejvhodnější strategie pro odstranění zmíněných nedostatků.
Zda rutinní doplňování železa způsobuje nějaké škody u správně živené populace, není dosud jasné, ale je nadbytečné. Existují i důkazy, že kromě vrozené anémie jsou nejlepší reprodukční výsledky u takové hladiny hemoglobinu, která je tradičně považována za patologicky nízkou. Příčinou znepokojení jsou výsledky dvou dobře vedených studií, které zjistily, že doplňování železa vedlo ke zvýšení výskytu předčasných porodů a nízké porodní hmotnosti. Snad je to nepříznivým účinkem na růst plodu v důsledku zvýšené viskozity mateřské krve. Vzniklá makrocytóza způsobená železem a zvýšenou koncentrací hemoglobinu, může ohrozit uteroplacentární krevní oběh.
Koncentrace hemoglobinu u jednotlivce závisí více na komplexním vztahu masy červených krvinek a plazmatického objemu než na nedostatku železa nebo listové kyseliny. Objev elektronických počítačů krvinek přinesl příležitost uplatnění vhodnějších kritérií pro diagnostiku anémie. Velmi užitečný je střední objem krvinek; ten není vázán úzce na koncentraci hemoglobinu a při nedostatku železa dosti rychle klesá. Nízký hemoglobin bez dalšího nálezu nedostatku železa nevyžaduje léčení. Existuje-li důkaz pro vrozený deficit železa, je zapotřebí léčba. Obvyklým postupem je perorální podání solí železa. Není k dispozici přesvědčivý důkaz, že přidání mědi, manganu, molybdenu nebo vitaminu C zlepšuje využití železa. Příčinou megaloblastické anémie v těhotenství je téměř vždy nedostatek listové kyseliny a léčení jejím přísunem má rychlý účinek. |
