Diskuze : Hlavní : Partnerské vztahy

Rose, ale jistěže rodič může sdílet své zkušenosti, to je jasné.
Ale s respektem.
Když to pro názornost přeženu, je rozdíl slídit dítěti v patách, komentovat každý jeho krok a nevyžádaně vnucovat vlastní názory a postupy na všechno, nebo tu a tam ve vybraném případě v rámci diskuze nabídnout svůj náhled, varovat, popsat zkušenost.

Beat, ano, to dává smysl.
Já jsem to zahrnula pod sebestřednost, že člověk se chce cítit důležitý a realizovat se skrze šéfování dětí.

Já potřebu řídit dospělé děti a mluvit jim do života příliš nechápu.
Vždyť takový rodič vlastně nedůvěřuje vlastní výchově.
Co dělal dvacet let, že nedovedl potomky k zodpovědnosti za vlastní život?
Vidím za tím nezralost a sebestřednost.

Kazdy sveho stesti strujcem

radko, možná to není úplně k věci, nebo k věci jen trošku, ale koukni někdy na film "Prvok, Šampón, Karel a já" - ve třech případech tam ženy řeší to, o čem se tady bavíme, pravda, je to tam až kapku vypjaté, jak se ty ženy tak zkroušeně snaží najít společnou řeč (Kolesárová, Kolářová, Boková) s milovaným mužem (Hofman, Čermák, Švehlík) ale je to myslím k tomuto tématu... Ti chlapi tam přes veškerou snahu žen jsou tetřevi-hlušci nejhoršího střihu