Diskuze : Zdraví : Žlučníkové problémy

Já měla jako dítě obdobné problémy, nakonec jsem z toho nejspíš vyrostla. Bratrovi v dospělosti našli, že má ty žlučové cesty vrozeně nějaké zůžené. Tak možná u mě to byl podobný problém. Ležela jsem s tím i v nemocnici, léčba potom byla jen dieta a při obtíží h cholagol
.

- "naštěstí přibývá lékařů, kteří berou pacienta jako svéprávného člověka "

řekl bych, že se snad jen výjimečně objevil někdo, kdo by pacienta jako svéprávného (pokud mnebyl zbaven svéprávnosti) nebral

- "téměř ze 70% nemoci hraje roli psychika"

skutečně to někdo až takrto změřil ?

- "Máme možnost se zeptat a vybrat si jiný servis, jiné řešení problému, různé varianty"

to máte ve zdravotních službách taktéž, dokonce garantované právními normami


- "prostě lékař se rozhodl a léčil podle toho, jak ON uznal za vhodné"

se souhlasem pacienta. Znáte nějaký případ násilné léžby? Představe ho.

- " bral to lékař často jako neposlušnost (a ta se i "trestala")"

neříkejte, a jaké to byly tresty a kdo a kde je vykonal ?

- "Pro tyhle lékaře musí být moc těžké se takovéhoto přístupu určité moci nad druhými vzdát."

nikdo netouží po moci nad druhým. Vaše obvinění jsou hloupá už proto, že je průhledná jejich záměrná vágnost, nemáte žádný důkaz jen výmysly a abyste se nevystavila žalobám, mlžíze neurčitostmi.

- "Těmto lékařům se obloukem vyhýbám...."

snad to přečkají ve zdraví

Source, naštěstí přibývá lékařů, kteří berou pacienta jako svéprávného člověka, který je za svoje zdraví odpovědný - a proto i případné dotazy akeptují, či dokonce vítají. Vědí totiž, že téměř ze 70% nemoci hraje roli psychika a že se ten čas vysvětlení vložený do pacienta vyplatí ve výsledku.
Je důležité, aby byl pacient přesvědčený, že způsob jeho léčby je správný, pro něj vhodný a povede ideálně k úzdravě. Musí důvěřovat...sobě, lékaři, lékařskému zařízení.

Co se bude dít a příslušné možnosti opravy chceme vědět i třeba jen když dáváme auto do opravny, a to je jen auto. Máme možnost se zeptat a vybrat si jiný servis, jiné řešení problému, různé varianty.
Auto můžem hodit do šrotu a přijdem jen o peníze, tělo můžem leda odložit definitivně.

Mladší lékaři jsou dnes povětšinou schopni vzít pacienta jako (do určité míry rovnocenného) klienta, starší doktoři jsou zvyklí rozhodovat za pacienty, je to přístup mého dětství a mládí, kdy pacient do své léčby nijak moc zasahovat nemohl...prostě lékař se rozhodl a léčil podle toho, jak ON uznal za vhodné. Pokud by se pacient nějak bránil, bral to lékař často jako neposlušnost (a ta se i "trestala").
Pro tyhle lékaře musí být moc těžké se takovéhoto přístupu určité moci nad druhými vzdát.

Těmto lékařům se obloukem vyhýbám....

- " reagovat na pacientův projev strachu z postupu a touhy mít kontrolu nebo alespoň vliv na celý proces zesměšňováním, otázkami, jejichž účelem je pacientovi ukázat, že vlastně nerozumí ani základním věcem, tak jak chce rozumět celku, to mi přijde pod úroveň lékaře i v internetové diskuzi."

To Vám tak jistě může přijít. Akorát to nemá s touto diskusí nic společného- jednak tu nejde zdravotní péči a jednak účelem položené otázky bylo něco úplně jiného.


- "Mám zkušenost, že zeptat se některého lékaře (neplatí samozřejmě plošně, mám i velmi kladné zkušenosti), jestli něco jde i jinak nebo jestli je postup nutný, je jak sebrat mu diplom a roztrhat ho, plivnout mu do tváře nebo ještě něco horšího."

Každý má nějaké zkušenosti, nic na tom zvláštního.