Diskuze : Hlavní : Otec u porodu

Kahlan, neumím si představit po sekci mít miminko u sebe. Když už jsem se teda probudila z narkózy. Nikdo mi vlastně ani pořádně neukázal kojení, soupli mi na 2.pokus kloboučky. A nazdar. Nebyla jsem schopná první 2 dny malou ani pořádně pochovat, v pololeze. Ta frustrace z vlastní nemohoucnosti a neschopnosti zcela převládla.

Otec u porodů nebyl, protože tenkrát ani nemoh. U porodu mi nikdo nechyběl, stačil mi doktor a sestry, stejně jich tam bylo až až, porody byly celkem krátké / 3 hodinky se vším všudy, stačila jsem si na ně sama. Jen po porodu bych si s někym pokecala, třeba o porodu, nudila jsem se a byla nabuzená.
Nevim, jaký to je mít u porodu rodinnou suitu. Ale zdá se mi, že se z porodu udělala nemístná estráda a zajímalo by mě, kolik těch otců k tomu porodu opravdu chce jít a kolik tam jde, aby se neřeklo. Když už se tam musí chodit. Inu, ale taková je doba - dělat z porodu všeobecnou událost, fotit, filmovat a tak. A ten přístup, "jen ať chlapi vidí, co způsobili, jak musíme trpět" a tak, je mi divnej. A párkrát jsem na Nově zahlédla "Malé lásky..." to je taky pokoukáníčko a výkvět rodiček i otců. U porodu.
Neříkám - třeba tam někdo jde rád, i když nemusí, třeba je to i hezký zážitek, koukat se, jak někdo rodí. Ale bohužel dnes musí jít všichni. Bez pardonu.

U nás taky vedlo třetí dítě k mnoha pozvednutým obočím a blbým otázkám. To si jako náhodní sousedé myslí, že bychom se jim svěřovali s tak osobními věcmi?

Ano, plánovaný byl, a pohoršilo to před mojí čtyřicítkou kdekoho, že nemáme rozum. Tchyně byla vyloženě zděšená a je vidět, že k tomuto dítěti bude mít jiný vztah než k ostatním (dnes školním) vnoučatům. S nějakým hlídáním samozřejmě nepočítáme.

Zažila jsem dva porody, oba s otcem u porodu a neměnila bych. pro mě to mělo samé výhody

Delete, musela jsi se cítit hrozně sama. Píšeš, že jinak je skvělý otec. Tak snad se potom brzy vzpamatoval. Ty jsi statečná holka. Což ale víme už dlouho.