Diskuze : Hlavní : Otec u porodu

lexi, a to byly jeho jediné "úlety" a jinak je "normální"?
umím si představit, že porod zamává i s jinak fajn chlapem, ale pokud by to měla být norma jeho přístupu k tobě, tak to zní dost šíleně...
jinak se mnou byl manžel u všech tří porodů a vždycky byl poměrně užitečný - neumím rodit rychle, vždycky to bylo na dlouho a já pak už byla úplně vyčerpaná, při prvním jsem nakonec i mluvila z cesty (kontrakce začaly odpoledne, nespala jsem a dítě se narodilo až druhý den odpoledne), kdyby tam muž nebyl, neměl by ani kdo vzkřísit anestezioložku, co omdlela, místo aby mi píchla epidurál (ještě po 5 letech jsme se tomu smály s porodní asistentkou, která to prý považovala za fámu a byla překvapená, že jsem jí to potvrdila )

U prvního porodu jsem ho chtěla. On tedy moc nechtěl.
První porod dlouhý, těžký, komplikovaný, ukončený akutním císařským řezem. Zdravotníci protivní, nekomunikující, otec přítomen.
Druhý den mě navštívil na jip, hodil mi na břicho kytku a vynadal mi, že jsem si porodní komplikaci způsobila sama. Nedokázal ovšem vysvětlit, jak jsem to udělala, případně co jsem měla udělat jinak.
Takže jsem nebyla ráda, že tam byl.
Na druhou stranu, kdyby tam nebyl, litovala bych toho, protože bych si myslela, že by se ke mně v jeho přítomnosti zdravotníci chovali lepe, případně že by se mě zastal (což neudělal). Také bych si myslela, že bude mít pochopení pro to, jak se cítím, že je mi hrozně, což se tedy také nestalo, naopak mi ještě víc naložil.
Takže solidní poporodní trauma, o druhém dítěti jsem dlouho nechtěla ani slyšet, nezpracovala a neodpustil jsem mu to dodnes. On už o tom ani neví, nejspíš to dávno vypustil, i když jsme se o to docela dlouho hádali.

O jeho účasti při druhém porodu jsme během druhého těhotenství nikdy nemluvili. Nikdy na to nepřišla řeč. Já ho tam nechtěla a měla jsem za to, že když nejsme domluveni, že tam prostě nebude.
K mému překvapení se ovšem zcela samozřejmě nacpal na porodní sál. Nebyla jsem schopná ho vykázat. Porod proběhl rychle a bez komplikací. Zdravotníci byli super.

Až po druhém porodu manžel uznal, že zdravotníci u toho prvního, komplikovaného porodu byli hrozní.

Po druhém porodu mi nepřinesl kytku vůbec i když jsem si o ní řekla. Nedokázal zdůvodnit proč.

Takže asi tak.

Kat a kojila jsi nakonec? Jinak tento pristup sester je fakt naprd, dneska je to podle mne jiny. Dudliky a kloboucky jsou pomalu zakázány, viselo mi to vsude po pokoji, skoro jsem je schovávala Nebo jak se porad doporučuje odstrikavani, to je peklo. Kazdej je jinej a uplatňovat nejaka pravidla obecně na vsechny je absurdní.

kosatko, jo, taky jsem si užili spoustu zdvižených obočí, když jsem čekala naši třetí... proč, když už máme páreček? a navíc je mi UŽ skoro 35!!!
dneska zaznamenám spíš tázavé pohledy, když řeknu, že mé nejstarší je 20, než že mé nejmladší je 10

" táta, kterej si chodil v noci pro "něco na zub" otevřel ledničku - a kouká na něj želva"

nedá mi to, na želvu nereagovat...
když nejstarší chodila asi do druhé třídy, otevřu jednou takhle lednici a tam leze šnek... a hned vedle další... já se vyděsila a začala hystericky ječet, kde se vzali šneci v lednici, dcera přišla a že prý je přinesla ze školy, ječela jsem, kolik jich bylo? prý 4, jenže já našla jen 3! toho čtvrtého jsem nakonec našly na wc, kde jí vypadl z kapsy
nedokázala jsem z ní vydolovat proč je donesla, natož proč je strčila do lednice