Diskuze : Peníze a bydlení : Úklid domácnosti

Tak to je jasné, že čím víc místa, tím víc bordelu Nejsou tam třeba alespoň nějaké velké kusy, jejichž odtranění by viditelně zlepšilo situaci (jako třeba stará sedačka nebo nějaké vyřazené spotřebiče), případně něco, co je evidentní odpad, jen se to manželovi nechce řešit? A ten klavír nechceš na nějakém "veřejném" místě nebo děti ve svém pokoji? Jestli na něj nikdo nehraje, nepřichází v úvahu prodej, i když je to dárek?

Myslím, že chtít po manželovi, aby prozřel, je naprostá iluze. Já bych manželovi vymezila prostor, kde může schraňovat svoje věci, třeba tu stodolu a tam bych vůbec nechodila, ani se o ní nezajímala. Zakázala bych ovšem, aby bordelaril jinde, zvláště v obytném prostoru. Tam bych vyžadovala pořádek. A tam bych taky uklidila, všechny nepotřebné věci bych nemilosrdně vyházela, žádné to je škoda nebo to by se mohlo někdy hodit, případně to mi dala Maruška před 10 lety k svátku matek. Nic, všechno vyhodit! Já tedy musím přiznat, že nemám trpělivost brát každou jednotlivou věc do ruky a přemýšlet, co s ní, já to beru šmahem. A nikdy se mi nestalo, že bych něco, co jsem vyhodila, postrádala.

Garáž (kde moje auto parkovalo jednou jedinkrát), stodola, dílna.. všechno je plné. Pracovnu bych ráda uhájila, bohužel tady dost překáží klavír (dárek :) ), mívám často HO, v pracovně se můžu zavřít. Velká vestavná skříň tu už je, po celé délce, asi 3m. Jsou v ní sezonní věci atd., další už by se nevešla.
Ale já to tak dělám nějak podvědomě, že ty krámy, co snesou venkovní prostředí, nosím do stodoly nebo garáže, když to nechci doma. Akorát to tam pak leží, zabírá místo.. Kdybychom neměli tolik místa, asi bychom neměli ani tolik krámů.

Peppo, za těchto okolností bych se snažila manželovy věci umístit pokud možno všechny do stodoly a prostě tam nechodit, nevyhazovala bych mu to proti jeho vůli. Kdybych měla chuť a sílu, tak možná bych to nějak systematicky roztřídila a urovnala (ale jestli toho je plná stodola, tak to bych asi nedala).
S věcmi po dětech bych naložila podle svého. Nemohly by si to třeba zkusit prodat samy děti (jakože vyfotit, nachystat inzeráty atd) s tím, že jim ty peníze necháš (nebo třeba půlku)? Možná by jim to přišlo zajímavě
S tou pracovnou nevím, nejde nějak fyzicky rozdělit nebo přidat velkou skříň? Nebo pracovat jinde a na tento prostor rezignovat (max. také používat jen jako skladiště)?

Peppo,
hlavně začít. To je fuk, jak.
Já si vezmu jendumístnost. Nebo i kout. Všechno to vystěhuju, prostě mám pak úplně prázdnou místnost. Je sozřejmě dobrý mít to zatím kam strčit, ale někdy ti i vyhodím ven.
Pak všechno vytřu, utřu. Někdy i vymaluju. Koupím krabice, stejný.
A pak jedu. Nemilosrdně. Mám velký taška a pytle. Nějaký. pytel pro mamku, pro sestry, pro kamarádky. Další pytle do kontejneru. Další sběrný dvůr.
Nechám si jen to, co...nevim, no, co potřebuju, chci Myslím,že bych mohla ještě přitlačit, většinu vlastně nepotřebuju.
Dělám to rychle, klidně do noci, potřebuju ten pocit, že můžu dýchat, že je to čistý, hezký, vyklizený.