Diskuze : Hlavní : Žárlivost

Žiju s něčím podobným. Vůbec nepřistupuj na jeho hru. Nic si neudělala, tak to neřeš, netrap se tím, nepřemýšlej proč jak co...jeď si svoje a buď se odfoukne, nebo má smůlu. Já v těchto chvílích neberu ani případnou omluvu, protože k čemu mi je, že mi někdo udělá scénu a pak se mi omluví...to fakt jen kdyby to bylo jednorázově a chytl se pak za nos.

jak žárlivce přesvědčit, že problém má on?

Stačí jeho problém neřešit. Ani s kámoškama u kafe. Chceš žárlit, žárli, mě to nebere, je to tvoje věc.

poprvé to bohužel není, ale jak žárlivce přesvědčit, že problém má on?

zažila jsem žárlivce kdysi v dobách vážnějšího chození... při první scéně mě to zaskočilo a nedokázala jsem pochopit, omlouvala jsem se, vysvětlovala a v hlavě mi jen šrotovalo, jak si mohl něco takového vyfabulovat a jak to na něj mohlo takhle působit...
při druhé scéně jsem se naštvala a zaútočila já na něj, že kdo nemá čisté svědomí, hledá špínu u druhých... byl v šoku, omlouval se a zpytoval svědomí
ale to bylo dávno dávníčko, byli jsme mladí a ještě jsme se neznali úplně dobře a tak... v dlouhodobém vztahu si to představit neumím, vždycky jsem už pak byla opatrná na žárlivce

a jak se chorobné žárlení odnaučuje v tom článku taky psali, jestli má smysl ho hledat