Re: Puberťáci a četnost setkávání s prarodiči

Co se týče tchýně a tchána, tak k těm byly děti i na SŠ a později ochotní občas zajet, být s nimi, odvést je k doktorovi apod. Přijeli se i rozloučit s dědou v den úmrtí.

Co se týče mojí mamky, ta byla útočná a protivná na mne, víc na manželku. Syn ji ale měl rád, projezdila s ním celé střední Čechy, historie ho bavila, vedle politologie jeho hlavní obor, teď pracuje v muzeu. Nějaký čas jsme bydleli až moc blízko (4 patra), pak jsme se odstěhovali a koupili byt. Dcera zůstala v blízké ZŠ, ale nikdy, ani přes poledne tam jít nechtěla. Jednak babička kouřila jak daremná kamna (20-40 denně), jednak by jí určitě řekla něco ošklivého. (Ke konci života navíc byla na hromadě psychiatrických léků...) Takže jsme to dopytlíkovali v péči o ní na dálku 1x týdně + doktoři. Měla pečovatelku, ale jídlo nedokázala sníst. Vozili jsme ji dětské výživy, byla vděčná za cizokrajné chutě ze zahraničních projektů... Pak ji zjistili rakovinu a za 3 týdny umřela v hospicu. Tam už za ní děti chodily...