Re: Hlášení známek nahlas

Je jen velmi málo prací, kde všichni dělají stejnou činnost (viz píšou stejnou písemku), její výsledky jsou jednoznačně porovnatelné a veřejně se porovnává, kdo práci splnil jak dobře...

Přemýšlím, jestli vůbec nějaká. Napadá mě snad jen to, co znám z USA filmů 50. let, a to různí ti prodejci (podomní, aut), kteří jsou hodnoceni podle toho, kolik toho prodali, ale i tam se myslím obvykle vyhlašoval jen "prodejce měsíce", tj. ten nejlepší, případně vyhodili toho nejhoršího...

U mě v práci, i když zaměstnanci dělají obdobnou činnost, tak ji samozřejmě každý dělá jinak - někdo umí třeba líp mluvit s lidma, ale není pečlivý při zpracovávání čísel, jiný zase třeba neumí formulovat dokumenty, někdo třeba naopak. Samozřejmě, když by svou práci nezvládal, tak taky odejde, ale jinak je to o tom, že i šéf by měl znát schopnosti a možnosti svých zaměstnanců a dát jim takovou práci, která jim sedí...

Jasně, že když jsi v práci nejschopnější, tak třeba povýšíš na funkci manažera, nebo ještě vyššího manažera nebo tak něco. Ale jsou i velmi schopní lidé, kteří nemají ale manažerské schopnosti nebo ani ambici.

Myslím, že ve škole úplně stačí vzájemné porovnání dětí v rámci právě přijímaček, kde to bez toho nejde.

I bez znalosti "cizích" známek či dokonce zcela bez známek (píšu poněkolikáté, že já mám dítě na neznámkovací škole, a to i na druhém stupni) je samozřejmě dětem jasné, jak jsou na tom oni sami i jejich spolužáci, ale odpadá to "nálepkování" - i my doma se bavíme o spolužácích, ale na úrovni, že tomu jde tohle, tomu spíš tohle. Mě, jako dospělákovi prošlém standardním vzdělávacím procesem, je vcelku jasné, které dítě by na normální základce bylo jedničkář, které dvojkař a které čtyřkař, ale je zjevné, že můj syn, který v tomhle klimatu nevyrostl, to vůbec netuší... Samozřejmě že ví, že on napsal test na 89% a jeho kamarád na 81, ale zase třeba "v němčině jsme dneska oba měli 92%". Ale určitě netuší, na kolik to napsaly třeba holky, se kterýma normálně nekamarádí (nesedí v lavici, nekecají spolu o přestávce...). A když by to učitel navíc prezentoval způsobem, všichni měli dobré známky, jen Novák s Kachňovou (jak je zvykem) za 3, tak to by mě teda sralo i jako rodiče.

Škola je strašně důležitá a mnohem důležitější je, aby se tam dítě cítilo dobře, než aby mělo takové či onaké známky. Napadá me, že ten učitel si snad myslí, že když to vyhlásí veřejně, tak se za to budou ti dva chudáci stydět a příště se "líp naučí". To, že to je motivace značně pochybná, asi netřeba vysvětlovat.