Re: Vliv rodiny na volbu VŠ

Já se obhajovat nepotřebuju.

Jasně jsem napsala, že pro chudou pražskou rodinu je jednoznačně výhodnější, když dítě i na VŠ bydlí doma...

Ale to nic nemění na tom, že mimo Prahu jsou mnohem chudší rodiny, které takovou volbu vůbec nemají a když jejich dítě má studovat VŠ, tak "musí" do univerzitního města a "musí" mu platit bydlení.

A že mimo Prahu je těch rodin násobně víc a mají to mnohem těžší.

Nikdy nikdo nedal rovnítko mezi "bydlím v Praze" = "jsem bohatý". Stejně jako neplatí, že "bydlím na vesnici daleko od Prahy" = "jsem chudý"... Jasně že v Praze žijí i chudší lidé, stejně jako extrémně bohatí, ale to všude v republice... A míra chudoby prostě JE v Praze nejmenší. Ale ta opravdová chudoba je prostě v naší republice jinde.

Ale i dítě z chudé pražské rodiny má právo mít chuť studovat mimo Prahu, ale musí samozřejmě zvážit i finanční stránku... (holt u toho bude muset pracovat, ale prostě je zcela legitimní, když dítě je ochotné snést "nepohodlí" a "těžší život", radši než zůstat "u rodičů v pokojíčku").

Projevem "Pražákismu" mimochodem je například i názor: "A proč proboha chceš jít na VŠ do jiného města, když žiješ od narození v Praze a tvoji rodiče (babička) tady bydlí, takže bys mohl bydlet doma? A jít tady na Karlovku..." (v kontextu - proč se z Prahy stěhuješ do nějaké díry a na nějakou "podřadnou" univerzitu). Já šla dobrovolně do Brna, i když jsem žila do 18 u Prahy a na UK udělala přijímačky taky. A bylo nás víc. A vůbec toho nelituju. (vyžrala jsem si tedy první rok, než jsem se toho pražského přízvuku zbavila...) Život mimo Prahu není "z nouze ctnost", protože do Prahy mě nevzali nebo na to nemám peníze nebo co... Je to prostě naprosto legitimní životní volba. A ano, mohou ji udělat i děti rodilých a celoživotních Pražáků. (stejně jako venkovské děti mohou jít na univerzitu do Prahy a můžou tam už zůstat na celý život a být tam šťastnější)

Uznávám životní styl a volby každého.

Vadí mi prostě jen to "fňukání" - jo, mám na Prahu podprůměrný plat, ale "musela" jsem si vzít hypotéku v Praze a teď mám málo peněz, takže moje dítě nemůže jít na VŠ.

Úplně o něčem jiném je - můžeme si dovolit na naše VŠ dítě vynaložit jen xxx tisíc Kč měsíčně (6000/8000/10 000), když bydlíme v Praze a budeš studovat v Praze a bydlet doma, tak to máš na jídlo,skripta a nějakou tu zábavu. Zůstaneš-li v Praze a půjdeš do studentského bytu za 6000 Kč, tak ti na útratu zbyde ... Kč (nebo holt 0) a na zbytek si musíš vydělat. Pokud půjdeš do OLM a najdeš si tam bydlení za 5 000 Kč, zbyde ti xxx Kč a na zbytek si musíš vydělat... Jedině takhle to má, podle mě znít. To "dítě" už je dospělé a má být schopné si stát za svým životním rozhodnutím, ale i si ho případně zaplatit. Musí chápat, jak si rodina na tom stojí. Ale co vím, tak ty děti z těch chudších rodin to většinou chápou velmi dobře, dobře vědí, co si maminka (rodiče) mohou dovolit, že musejí sami máknout... případně jak velkou "oběť" ta rodina přináší, aby oni mohli studovat...

TJ. NE, KAŽDÁ RODINA NENÍ SCHOPNÁ DÁT MĚSÍČNĚ 12-15-20 000 KČ MĚSÍČNĚ svému vysokoškolákovi, na pohodlný studentský život, ale to opravdu neznamená, že ty děti z chudších rodin nemohou studovat. A jo, budou to mít těžší. A jo, nebude to vždycky úplně sranda. Ale zvládnout se to dá a rozhodně bych talentovanému dítěti nerozmlouvala VŠ jen proto, že jsme chudí... A to píšu jako někdo, kdo si to sám zažil. Nepodceňujme ty děti, ony to zvládnou.