Re: Jak se rozloučit v práci

Nestresuj se tím, že jim něco dlužíte, nicméně jestli takovou hezkou tečku za společně strávenými 13lety chceš udělat, je to moc hezké. Není to "oslava na čerstvém hrobě". Prostě se uzavírá jedna etapa, a začíná nějaká jiná. Posedět a popít může být prima, tatínek buď přijde nebo ne.

Líbí se mi, jak se k tomu stavíš - nejdřív si chvíli odpočinout, nabrat sílu a motivaci a potom vzhůru do nových vod, plus že máš široký záběr toho, v čem by ses chtěla rekvalifikovat.
Jde se rekvalifikovat na asistentku pedagoga, lze to i formou samostudia a online kurzem. ÚP by ti to mohl celé proplatit, určitě se na to zeptej. Zmiňovala jsi práci se seniory, zeptej se na rekvalifikační kurz "pracovník v sociálních službách".

A genealogie je vysloveně návyková věc - já tomu kdysi úplně propadla a opravdu strávila v digi archivem desítky hodin. Když jsem to potom vložila na Heritage, zkontaktovalo mne několik příbuzných z celého světa, o kterých jsem nikdy neslyšela, ale prokazatelně máme společné předky. S několika prastrýci jsem dodnes v kontaktu a navštěvujeme se. Je legrace okopírovat si od nich staré fotky, nebo třeba palubní lístek pro celou rodinu z roku 1861, prodali tehdy veškerý majetek a chtěli se usídlit v USA. O několik dní to nevyšlo, ale palubní lístek zůstal. To jsou úžasné věci, které se o svých předcích dozvíš

Jestli máš ráda zvířátka, ta doba s rekvalifikací přímo láká věnovat se štěněti nebo kotěti, užít si opravdu bohaté vtiskávání se zvířátkem ještě než půjdeš do nové práce. Přeju hodně štěstí v nové etapě a ať se ti daří.