Re: Výživa člověka po cmp, nějaký nutrigel ?
Cimbur, děkuji ti za informace.
k jednotlivým věcem
O bilanci tekutin jsem už přemýšlela . Všimla jsem si, že u dvou taťkových spolupacientů tekutiny sledují - chodí asi zapisovat, kolik moči se nashromáždilo . Jsou to muži,kteří mají zavedenu cévku. Otec je na plenách, takže u něj se asi bilance tekutin sledovat nedá. Snažíme se mu dávat pít během návštěvy, on ale pití spíš "pocucává" než aby se pořádně napil. Jogurty na návštěvu bereme, taky jeho oblíbené pribináčky, rozředěný tvaroh, to mu chutná - teda je ochoten to jíst. Ukazuje, že by to chtěl. Jeho krmení je ale velmi pomalé, dáme mu lžičku, a on dlouho má jídlo v puse, než ho trochu spolkne. Dáváme mu stříkačkou vždy trochu tekutiny na zapití, ale musí se jen trocha, jinak kašle a dáví se. Vlastně většinu návštěvy ( mezi 14. - 17. hod ) zabere právě pomalé krmení, snaha do něj něco dostat. Je dezorientovaný a nevydrží se na jídlo "soustředit "
Otec má po mrtvici postiženou krátkodobou paměť, takže i když ho nakrmíme jogurtem, tak pokud hned kelímek nevyhodíme, ukazuje a chce ho , nepamatuje si, že ho dojedl před pěti minutami.
Co otec jí v poledne, to nevíme. Personál nám tvrdí, že "on jí,on polyká ", konkrétní informaci ale nejsou schopni podat.
ale já po svých zkušenostech s pomalým krmením, kdy vidím, jak mu i ten jogurt zůstává v puse, prostě nevěřím, že v poledne snadno něco spolkne. Chleba, který dostává k večeři, i když asi dobrý, se sýrem nebo pomazánkou, šunkou, vracíme skoro nedotčený.
Navíc, když vidím, že k večeři takový nepolykající pacient dostane krajíc chleba, tak si říkám, co mu asi dávají k obědu ? A odnesou to potom stejně jako ten nesnědený chleba ?
Tedy , takhle to bylo až do min. pátku, kdy se u něj objevily ( asi, z mého laického pohledu , protože odborníci ho ještě neviděli, je málo lékařů a z neurologie nikdo neměl týden čas přijít, snad prý v pondělí )nějaké neurologické problémy, to začal velmi upadat, už ani nemluví, jen ukazuje, a už nemá o nic zájem. dostat do něj trochu jídla je problém.
Před týdnem se taťkovi pravá ruka, kterou měl dosud dobrou ( ochrnul na levou půlku těla při mrtvici ) najednou zavřela do pěsti a divně ohnula. Od té doby taky pořád dělá nevědomé pohyby , kdy se převrací na bok co půl minuty a snaží se tu pravou ruku nahmátnou levačkou ( od mrtvice vylepšenou ) . Od té doby tak vymizela řeč a už jen ukazuje. Lékařka nám ale tvrdila když jsme o tom informovali, že ruku má pořád ve stejném stavu a že ho viděla listovat si časopisem. . Ano, před více než týdnem si s naší pomocí opravdu prohlížel časopis, pak mu ale ruka přestala fungovat a sevřela se v pěst.
Tím chci říci, že personál změny nesleduje, a jejich tvrzení " polyká, listuje si časpoisem " je úplně nedůvěryhodné. Jsou to jen slova, která se neshodují s realitou.
Když jsme změnu pravé ruky hlásili sestře, , tak řekla, ať si to tedy sami nahlásíme doktorce , až tam bude. ( doktorka tam o víkendu a část týdne není, má částečný úvazek ) . Navíc doktorka nesnáší , když s ní chtějí příbuzní mluvit osobně, stojí ve dveřích tak, aby nepustila člověka do své místnosti, a má prý hodně papírové práce, takže nemá čas na rozhovor. Konzultace jsou možné jedině v některých dnech a jen telefonicky v určitou hodinu, např. v 13 h. Nebyli jsme sami, kdo tím byli zaskočeni. Dostala mě i odpověď lékařky - Co byste chtěla, jsou tu mladší v horším stavu.
Jde mi vlastně o to, abych teď zkusila nějak tátu lépe živit, možná je to už zbytečná snaha, když vidím, jak v posledních cca 10 dnech zeslábl, nemluví, není už možné ho posadit, nemá zájem o to , co předtím , hodně spí...tak je to už asi ztracené.
Je mi ho ale tak líto, tolik bojoval, přeložili ho v listopadu z Brna ve špatném stavu do naší nemocnice na jipku, kde ho ale nechali jen pár hodin , z jipky se stalo kovidové pracoviště. Tak šel na oddělení a primář nás sprdl, že tam takový případ nemá co dělat. Dostal zápal plic, mysleli jsme, že je už konec, ale překonal ho. Postiženou půlku těla trošku rozhýbal, a i když neměl polykací reflex a byl už úplně zesláblý k smrti, když ho přeložili z neurolgie na internu, přesto se nějak zvetil a bylo možné ho i posadit. Luštit s ním křížovku. V posledních deseti dnech ale je zase jen ležící mlčící, tak jako na počátku.
Odpovědět