Re: Opičí matka

Asi to píšu špatně.
To jak jsem se jich zeptal nebudu dál rozebírat.
Psycholog mi, to co jsem si myslel potvrdil a já je k němu musím nějak dostat. Prý pomůže a to i malé s tou stolici, že je to vše úzkost v rodině.
Je to nejtěžší úkol v mém životě.
Teď půjdu ještě na nějaké vyšetření a pak to musím nějak zvládnout.
Nechci v tom nechat své děti, vztah je asi mrtvý.
Vzpomněl jsem si že i když jsem ji žádal o ruku tak se první podívala na mámu. Mám, nemám?
Přišlo mi to divné vždyť sem žádal ji a ne mamku, ale nějak jsem to přešel. Protože nakonec řekla ano. Teď už to chápu ale je to případ pro doktory.
Díky všem za odpovědi .
Teď je to asi jen na mě.