Re: Dceři je 17 a přestáváme si rozumět

Dovolím si přidat naši zkušenost. Dcera je sice mladší, ale situace podobná. Nechávali jsem ji být, jak tu někteří radí. Když si za námi nechodila povídat a byla spíš zalezlá v pokoji, říkali jsme si, že to snad časem přejde a zase o nás a o popovídání bude mít zájem. Až jsem jednou zjistili, že je dcera pořezaná a že to neudělala zdaleka jednou. Rozjel se kolotoč s odbornou pomocí a závěr je ten, že když nechce chodit za námi, chodíme my za ní. Posedím, poptám se, na co se dívá, o čem to je, na kamarádky ve škole, jak dopadla ve škole (nemyslím tím známky), snažím se ptát na její svět, ne na můj. Takže jsem se začala zajímat aspoň trochu i o nějakého toho youtubera, abych byla aspoň trochu v obraze a abychom mely další téma. Opravdu hledám, co je její téma, ne moje. Setkalo se to s úspěchem, ušly jsem spolu velký kus cesty, ale stále je na čem pracovat. Je taky moc fajn si občas někam vyjet -třeba aby si koupila něco málo na sebe.