Re: Bydlení s matkou

TaJ, 13 let jsem žila s našima v hospodářství kde se muselo makat.

Zatopit jsem uměla v kotli brzy. přiložit do kotle též.

Obstarat malé děti a uvařit polévku a dodělat oběd od 8let. Nebavilo mě to, nikdo se mě neptal a nezajímalo je to.

Takže jsem pro sebe měli celé patro. Ale babička a děda měli dost lidí na práci.

Stejně tak naši, přišli z práce a na každého čekala práce.

Takže do svých 13let, když jsem dorazila ze školy. První co jsem musela udělat bylo něco....voda zvěři. Od jara do podzima-husy, kachny, krůty, slepice a králíci.(Většinou po 20ks). Takže fakt nic malého po pár kusech.

Pak jsem si mohla milostivě napsat úkoly ty písemný. Básničky jsem si věštšinou opsala na kus papíru a učila se je u práce.
Ještě štěstí, že učit jsem se moc nemusela. Jinak bych max. vychodila Zš.

Jo mohla jsem na hasiče, do sokola a podobně, ale musela jsem mít hotovo.

Pak následovalo: okopat jahody. Pole 20-30mx2m. Jak který rok, to se měnilo. Okopat kytky. Obracet seno(já pilovou alergii, hraju komedii a nechce se mi nic dělat, nikdo to neřešil).

V létě se koupat pro mě absolutní sci-fi do 13let. Výlet po práci. V zimě když nás taťka vzal bruslit na stadion, když nemrzlo. Poslouchal 14dní jak se s námi ulejval.

A sám mi říkal, že lituje, že se neodstěhovali dřív, že tam zůstali tak dlouho. A kdyby jsme se neodstěhovali, že jsme skončili max. na učilišti, protože psaní úkolů se považovalo za flákání.

odstěhování to byla paráda. Chodilo se na běžky, bruslit, ne výlety, v létě jsme strávili u vody. Po škole jsem jen utřela prach a vysála a měla klid. četla jsem, šila, pletla, háčkovala.

A jak říkám, než s někým bydlet tak raději ve stanu.