Re: Důležitost posledního rozloučení

To je moc hezký a pro něj důležitý. My teď měli s nemocnici hodně špatnou zkušenost. Tchán byl od července v nemocnici _předcházel tomu pád a naráz do hlavy.Po ledabylem vyšetření a dalším měsíci se zvětšující bolesti hlavy byl důkladně již vyšetřen a měl krvácení do mozku. Převezen do větší nemocnice na zákrok a zas zpět. Po pár dnech zavravoral a upadl cestou na WC, následkem toho mrtvice a ochrnuta pravá strana plus porucha mluvy. Začali rehabilitovat, ruka se hodně zlepšila noha horší a mluva trošičku lepší, jenže..... Zavřeli nemocnici pro návštěvy, objevil se covid a ubylo personálu. Rehabilitační přestali chodit, nikdo s ním necvicil. Nikdo k nemu nemohl. Od září jsme za ním nikdo nemohl a od konce října jsme ho už ani neslyšeli. Nemohli se dovolat. Jelikož byl odkázaný na personál, aby mu dali telefon do nabíječky ap. Tchyně tam často volala, aby to zkontrolovali, že se nemůže dovolat a mluvit s ním a slyšet ho. Sestry akorát říkaly, že nemají čas je obcházet a koukat, jestli mají nabito nebo ne. Nrktery řekli, že to zkontroluji. Ale nic se nedělo. Lékař do telefonu stále trvdil že jeho stav je stejný. Začátkem ledna jsrm tchyni řekla, ať tam prostě vlitne, že to takhle už nejde