Re: Nůž do srdce nebo jaká pomoc?

Risulko, tví rodiče spolu mají patologický vztah, s tím nic nenaděláš.
Mi rodiče se celý život hádali, táta se rád napil, taky měl bokovky, je to divné, ale z nich dvou byl slaboch spíš táta. Máma mu jeho výstřelky snášela, ale za cenu věcných hádek.
Nakonec to dopracovali tak daleko, že mne máma obviňovala, že kvůli mně je s ním, že tedy já jsem ta příčina, proč trpí. Žít s pocitem viny, že kvůli mně matka trpí, není nic moc.
Teprve v dospělosti jsem pochopila, že tata s mámou se patologický potřebovali.
O čemž svědčí i fakt, že ho sice nesnášela, ale když onemocněl a byl z něj ležák, tak přestože si něj neustále stěžovala, tak ho za žádnou cenu nechtěla dát do žádného sociálního zařízení.
Tak bacha, aby tvoje máma nedopadla podobné, protože to musí být chuťovka, starat se se vším všudy o někoho, koho v podstate nesnáším, mít výčitky svědomí kdyby mě napadlo dát ho někam do ústavu, a bacha pak by němohla se od něj hnout doopravdy.
Držím palce ať se tvoje máma víc osamostatní.