Re: Jak se žilo "venku" před revolucí?

kruci, nechtěla jsem se už dál vyjadřovat, jednak je to mimo téma diskuze, jednak je to už otravné, ale nedá mi to (takže sorry za oboje)...
jednak v žádném případě neobhajuju režim, nijak netoužím po jeho návratu, jsem šťastná za svobodu a neměnila bych
jednak nejsem naivní a hloupé děcko - co píšu, jsou věci, o kterých jsme mnohokrát mluvili i s ostatními ať už z naší vsi nebo odjinud... nejsou to jen dětské vzpomínky, je v tom spousta faktů
jednak poměry ve vsi vycházeli z několika faktorů a podstatné asi bylo, jaké vedení ve vsi bylo, že vojáci tam nechodili za odměnu (spíše naopak) a systém až tak nežrali, o místních nemluvě...
co se týče zakázané kultury, opravdu jsme zpívali kryla, matušku, mišíka (u pionýrských táboráků), četli jsme škvoreckého, kohouta nebo vaculíka... o něčem z toho jsme věděli, že je to zakázané (obvykle u knížek, on se ten modrý cyklostyl dal jinak těžko vysvětlit), o něčem ne... po příchodu do prahy (už po revoluci) jsem byla překvapená, že ty knížky a písničky nikdo jiný moc neznal...
btw skoro každého vždycky překvapilo, že jsme se ve škole učili o osvobození plzně američany


mně prostě vadí, když někdo na věci (a historii) kouká černobíle, bez toho, že pochopíš i to bílé, ti totiž to černé nedává nikdy smysl... jen pokud si připustíme, že spoustě lidí se tenkrát žilo i relativně dobře, pochopíme, co všechno se dá vyměnit za relativní pocit míru, jak se pak stane, že tolik lidí drží hubu a krok, že to nemusí být jen o pokřiveném charakteru a jak je možné, že to tu lidé trpěli tak dlouho... a naopak nemám ráda to naivní pokukování po sousedovic trávníku...