Re: Povaha našich dětí

Já si ale myslím, že řada těch "očekávání" je jen ve Valkýřině hlavě a že je ti lidi kolem ní ani nemaj.

Nepřipadá mi reálný, aby VŠICHNI lidi, se kterejma se člověk za svůj život potká, byli psychopati napření tímto směrem a tak moc koncentrovaní na toho člověka, aby VŠICHNI trvali na tom, že má bejt takovej, jakej není, a neustále ho za to trestali.

Myslím, že Valkýra si to svoje peklíčko už delší dobu vytváří sama. Chápu, že třeba nepochopení v dětství od těch nejbližších je asi krušná věc, ale nechápu, když už si to takto inteligentní člověk uvědomuje, jak je možný celoživotně v tom "zamrznout" a nic s tím nedělat, jen pořád dokola léta a léta opakovat, jak mi ten svět nerozumí a jak se ke mně chová hnusně a jak může za všechno, co se mi nedaří.

A nejhorší na tom je, jak moc je to předvídatelný i do budoucna (už od začátku bylo vcelku jasný, že jí - aspoň v jejích očích - bude ubližovat dcera, zeťák, jakejkoli případnej další zeťák a i vnoučata, pokud nějaký budou). A jak moc velkej nepřítel je ten, kdo na její lví podíl na celý tý situaci poukáže.