Re: ADHD jako falešná diagnóza

Commer, to je přesně opět velmi častá reakce laické veřejnosti, další v řadě po tom, co psal tuším Filip. To není o tom, že "ne-ADHD" dítě vždy poslouchá, nikdy nic nezapomene, nevzteká se, není živé. Je to o té míře. A navíc je tam spousta dalších, ne tolik profláklých charakteristik. Ale to fakt nemá cenu vysvětlovat, jak jsem psala výš, kdo to nezažil, ten to prostě nepochopí. A ano, určitě se za tu diagnózu může schovat i spousta dětí, které jsou pouze nevychované, špatně vedené, případně méně chytré či co já vím... to už nedokážu posoudit, jak velké procento diagnóz to je. Ale jakožto matky dítěte, které tu diagnózu neurologicky má a je to opravdu velmi náročné, se mě prostě dotýkají takové laické názory někoho, kdo o tom - pardon - ale prd ví (tím nemyslím tebe, netuším, co ty o ADHD víš, mluvím teď obecně).
A k tvé větě s velkým údivem o tom, že matky často i samy tu diagnózu svému okolí "vesele" sdělují - ono možná je k tomu vede i zoufalství, protože ony opravdu za chování toho dítěte NEMOHOU! Nejsou to špatné matky, které děcko nevychovávají a ono pak takhle vyvádí. Jsou to kolikrát i velmi inteligentní matky velmi inteligentních dětí, kterým holt někde bylo dáno - a někde vzáno.
Ale chápu, že je - a možná tedy i bohužel docela velká - skupina těch "jakoby" diagnóz, diskutabilních, a to pak vrhá na celou problematiku úplně jiné světlo.