Re: Co děláte pro své hlídací dědečky/babičky vy?

Source,
mno, mně je matky taky líto. A řekla bych, že syn je na tom hodně podobně. Sestra má dost její povahu, takže tam je to o něčem trochu jiném, ony navzájem bojují výčitkami, jedna má hroznou dceru a ta druhá hroznou matku.
Jenže s tím nic moc víc nenaděláš, ono se to dá vydržet 2x, 3x do roka, myslím jako "naživo", to je maximum. V kombinaci s přístupem sestry je to moc silné kafe. Příklad - letos o prázdninách jsme byly domluvené (všechny tři!), že se sejdeme na akci, kterou pořádal matčin kamarád. My se ten den vraceli z dovolené, takže jsme museli urazit 500 km, abychom se tam dostali, přičemž jsme měli za to, že kdyby se cokoli stalo - nějaká dopravní situace např. - odveze syna, který byl zrovna u babičky druhý den do Prahy sestra. Měli jsme tam totiž být přes noc. Chyba lávky, sestra se s matkou ten den dopoledne pohádala a nepřijela vůbec. Což jsem se dozvěděla víceméně náhodou, když mi volal syn, kdy už dorazíme, že se tam nudí. Neumí totiž německy a ta akce byla u německého kamaráda. Takže nakonec jsme my blbci přijeli, poslušně tam snědli grilovaný maso a vypili nějaký pití, odvezli pak matku a její kamarádku na nádraží a ještě museli dalších 100 km domů, protože "když nepřijela sestra, tak se tam spát nebude". Manžel měl vyloženě radost a už ho vidím, jak příště zase jede na nějakou matčinu akci, která je plánovaná půl roku předem a nakonec stejně nedopadne.