Re: Jak velkou pomoc s vnoučaty jste ochotni/y svým dětem poskytnout?

Yuki,

obávám se, že si do mě zase promítáš něco, co tam není ani v náznaku.

Já přece netvrdím, že si ta maminka nemůže nebo nemá říct - myslím, že v ideálním případě a při dobrých vztazích to lze vnímat tak, že obě strany jsou DOSPĚLÍ lidé, kteří se mají v podstatě rádi, a že se jeden nemusí ostýchat poprosit o pomoc. Ale to ještě neznamená, že mu ten druhý musí vždycky vyhovět - záleží to i na jeho momentálních možnostech.

Vyčítání, že si někdo o pomoc řekl, jsem na mysli vůbec neměla (a vyčítání, že někdo pomoc nabídl, si neumím moc představit, ale ani to jsem nemyslela).

Myslela jsem vyčítání (i v duchu) v momentě, kdy mi požádaný nevyhoví.

Myslím, že vyčítání do rovnocenného vztahu dospělých lidí vůbec nepatří, a že se takový vztah pozná mimo jiné podle toho, že jeden může v klidu požádat a druhý může v klidu odmítnout, aniž bych na něj zanevřela nebo mu to měla za zlé.