Re: Studený ráj
Tante,
zase teoreticky, protože jak správně říkáš, "nemáme koho pozorovat" a u zprostředkovaných zpráv je riziko, že budou tendenční podle toho, komu autor zrovna "fandí":
lidé z filmu, jestli jsem to správně pochopila, se "přizpůsobili" a chovali se maximálně "správně" a vůči hostitelům slušně, ale hostitelé je přesto nepřijali.
Což se mi jeví jako blbé, analogicky bych to přirovnala třeba k Ukrajincům, kteří tady pracují, neporušují zákony, snaží se "chovat jako my", posílají svoje děti do škol a do lidušek... já osobně z člověka, u kterého vidím, že se snaží žít jako já, necítím žádné nebezpečí.
Ale u těch současných uprchlíků vlastně nevíme, jak tohle budou mít, a jak jich je hodně, tak se nabízejí otázky, jestli se uživí vlastní prací (a nebudeme je muset dotovat, když "sami máme málo"), a pokud ne, tak co budou dělat a zda se, pokud se jim nesplní to, co si představovali, budou dávat dohromady a nějak radikalizovat.
Jak píšeš, že přístup "z pozice migranta kontra z pozice domácího" je z principu chybný a hlavně implantovaný do veřejného mínění. Podle mého je správný přístup "z pozice člověka, který už to zažil". Nebo nezažil, ale řekněme má nějaký étos v sobě." - přemýšlím o tom, a podepsala bych to v případě, že bych věděla, že ten druhý má v sobě taky nějaký étos, ale má ho opravdu? (Netvrdím v žádném případě, že nemá, ale taky si netroufnu tvrdit, že má, a navíc je mi jasné, že to je individuální, tj. že někdo pravděpodobně má a někdo ne)
Je to asi jako když Ti uprostřed noci někdo zabouchá na dveře, že mu voda spláchla bydlení a že potřebuje střechu nad hlavou. Je na jednu stranu nelidské mu ji neposkytnout, ale na druhou stranu nevíš úplně s jistotou, jestli je to opravdu spoluobčan v nouzi, nebo někdo nečestný, který chce využít Tvého altruismu a něco získat na Tvůj úkor.
Odpovědět