Re: odebrané děti v dalších souvislostech

Monty, no nevim...mam jeden velmi stary pripad v rodine, kdy se jedna osoba /privdana do rodiny/ nestarala o sve dite. Otce se matka zbavila, neb mela milence /poslala manzela na zapad s tim, ze za nim dorazi s dcerou, bylo to v 68 roce/ a se zbytkem rodiny se moc nestykala. Nikdo poradne nevedel co se tam deje, pri beznych navstevach /pokud nejake byly/ vse probihalo o.k. Az jednoho dne jsem se dozvedeli, ze je dite v DD. Bylo male. Matka ho nechala nekolik dni doma samotne, dite jedlo vajgly a logr od kafe co tam zustal v hrnickach a kdyz brecelo, a na klepani sousedu nikdo neotviral, dorazila socialka s policii a dite odvezlo.
Nasi hned zareagovalo a zacali jsme jezdit do DD a dite si na vikendy brat. Matka to zakazala /ac sama o dite nestala/, ale reditelka DD nam dite presto davala. Nasi ji chteli adoptovat, ale to se zase probrala matka a jelikoz ji jeji dalsi chlap rekl, ze ji bez ditete nechce, dite di vzala zpet.
Nasi i my jsme dite milovali. Prvni posledni, dosavala hodne lasky a myslim si, ze u nas byla stastna. Mam je typ, co dokaze milovat cizi stejne jako sve. Presto...jak videla mamu, rozzarili se ji oci a to jeji laskyplne mami, nikdy nezapomenu.
Az neskutecne. Nechapu. Ale mama je proste pro dite mama, at je jakakoliv. A to/jak jsme se dozvedeli pozdeji/, narez remenem bylo na beznem dennim poradku. Tehdy ji byly asi 3 roky. pro nas nepochopitelne