Jak ovlivnit okolnosti, které šoupou mé dítě mimo rámec spec. třídy pro děti s pas a dysfázií?

Tak, už dlouho jsem nepsala, pořád čtu, ale nějak jsem podlehla klamu, že u nás je vše vyřešeno, nicméně s nástupem do školy se objeví samozřejmě nové věci a já si nějak nevím rady. Jak už víte neumím být stručná, ale budu se snažit :) prosím o náhled na situaci:
Prcek zvládá školu dobře, vlastně velmi dobře. Co mě trápí jsou "okolnosti". Je v normální škole na základě zpráv ze SPC umístěn ve speciální třídě pro děti s PAS a dysfázií (pas zmíněn poprvé v SPC, teprve absolvujeme vyš. u dr.). Třída má šest dětí, zkušenou učitelku a asistentku. O výuce a průběhu dne ve škole nic moc nevím, prcek mi moc neřekne - krom zlobení dvou chlapců, které až narušuje výuku, ale při tř. schůzkách bylo řečeno, že je to "v normě", myšleno jako velká změna, nové prostředí, zvykání atd. Snad se to tedy zlepší.. Mám potíže přijmout jiné dvě věci:
1/ Dle nějakých norem, tabulek apod. je počet dětí ve třídě mimo tento rámec a proto je PRÝ můj syn "papírově" uveden jako druhák.. Co na to říct? Kde se tyto "papíry" nacházejí, jak to mohu zjistit, mám na to právo? Pokud to tak opravdu je, mohu se bránit, jak a co tím získám? Argumentům o tabulkách rozumím a chápu, že pro ředitele je těžké bruslit mezi nařízeními a skutečností..
2/ Syn má od října začít chodit i do družiny. Děti z této třídy patřily k jedné vychovatelce a ta s nimi chodila i na obědy - včetně prcka, zatím jsem si ho vyzvedávala po obědě. Družinu začne zítra, ovšem s jinou vychovatelkou, jinou třídou a hlavně jinou dobou oběda - dosud chodily na oběd jako první, ihned po vyučování v 11.40, nyní s těmi ostatními budou obědvat o hodinu později. Autíci jsou po obědě v herně, mají tam madračky, asistentka chodí kolem nich a povídá jim pohádku, odpočinou si a pak mají družinový program. Ti druzí si po škole hrají, pak jdou na oběd, pak mají program, je jich dvacet a něco.
No, prcek se s novou vychovatelkou seznámil a k situaci řekl - jo - ano, budu tu chodit, ano chápu, že to tak musí být - ano, jo - on odkýve všechno, sama nevím, jak moc tomu rozumí.
Chci se zeptat, jestli má smysl nějak zasahovat. Mám z toho pocit, že mé dítě šoupou, kam se jim hodí a neumím posoudit, jak moc mu to bude vadit (nebo ne). On je přizpůsobivý a moc neumí vyjádřit, co chce/nechce. Nechci ale, aby si nesl do života dogma, že s ním může být nakládáno, jak se komu zachce, prostě tohle "šoupání" vyšlo na něj a mi se to nelíbí. Prosím, zkuste mi říct za sebe, jak se na to díváte vy.
Je to "banalita"? Třeba mu tam bude dobře.. Ale tento stav zřejmě nelze změnit, opět mi byly podány a vysvětleny argumenty, které chápu - jen nerozumím, proč je to zase on, kdo mám mít něco jinak (řečeno narovinu: je tam můj syn "navíc" a takto mi to dávají najevo? co s tím?)