Re: Jak se má dítě bránit?

Vidím, že diskuse je pestrá, pokusím se být stručná. Za 1. bych byla opatrná se slovem šikana, nerada bych vyráběla ještě větší problém, než zatím je. Zkusila bych pracovat s prosazováním se, hranicemi apod. Ocenila bych dívenku, že to chce řešit (nejprve) sama a hledá u mne pomoc, podporu. Tudíž bych přemýšlela, jak ji podpořit, aby se možná víc naštvala a více se vůči té druhé ohradila. Např. bych jí asi zkusila dát jasně najevo, že se může bránit, zkusila bych popřemýšlet, jaké koružky třeba má, zda jsou i více tělocvičné, ne jen "introvertní" a mírné. Přijde mi skvělé, že Jana nechce být v roli oběti, za kterou to řeší máma nebo jiní dospělí, že si to chce zvládnout sama, to mi přijde, že je dobrá výchozí pozice. Zkusila bych se v první řadě domluvit s ní, co vlastně by ode mne chtěla. V záloze bych si nechala např. ped. psych. poradnu nebo informování paní učitelky, zatím ale opravdu jen v záloze. Ty d+ti se taky musejí naučit spolu vycházet, tahle dívenka, zdá se, se to naučit chce, tak bych se asi držela zpátky, i kdžy úplně na ní bych to taky nenechala, hodně bych si s ní o všem povídala a vidělo by se...