31.5.2014 12:20:05 Viola
Jak se má dítě bránit zlomyslnému otravování?
Vložila jsem téma do rubriky šikana, ačkoli přímo o šikanu, myslím, nejde, posuďte sami.
Představte si, že máte cca desetiletou dceru Janu, od přírody spíš introvert. Ta přijde ze školy s tím, že spolužačka Eva ji delší dobu zlobí drobnými zlomyslnostmi. Popichuje proti ní děti, aby se s ní nekamarádily (s partou holek za zády ji osloví a nabídne kamarádění, když Jana přijme, tak se jí vysměje, že dneska je den naruby/naopak). Vede hloupé ztrapňující řeči, že Jana je zamilovaná do kluka (Janě se ten kluk ani řeči vůbec nelíbí). Několikrát za den jí zablokuje cestu a možnost průchodu rukou, Jana ruku přetlačí a projde, za chvíli Eva blokuje znova. Ne že by Eva Janu přímo pronásledovala, ale když je poblíž, tak lehce zaškodí.
Jana to nepovažuje vyloženě za šikanu, ale za zlomyslnosti a obtěžování. Na slovní odmítání Eva nereaguje, fyzicky jí jednu fláknout si Jana netroufá (třeba u toho blokování cesty ji jen odtlačuje), Eva by si hned stěžovala a před učitelkou by jako agresor vypadala Jana.
Co byste Janě poradili, jak se má bránit? Problém je v tom, že nejde vyloženě o šikanu, tam je jasné to hlásit učitelce, ale jak se bránit jen takovému zlomyslnému otravování? (Dobrou kamarádku má ve třídě Jana jednu, ale to je taky takovej introvert, žádnej bojovník, s ostatníma dětma vychází bez problému, pouze partička okolo Evy je nepříjemná, ale vyloženě prudí jen Eva.)
Jak to řešit?
Odpovědět