Re: Malý provokatér

chápu, mám stejnou povahu (hádám( asi jako ty, tzn jsem celkem prudas. já bych taky řekla, že se to nedělá + vysvětlila bych PROČ (srozumitelně). Udělá znovu (a asi udělá, protože 3roky prostě jsou takový vymezovací období. On si prostě fakt ověřuje tu tvou důslednost.), tak zopakuju, udělá potřetí, SNAŽÍM SE ZACHOVAT KLID a trvám na svém, klidně odvedu do pokoje a zavřu dveře a vysvětlím proč (moje dcra by taky okamžitě přišla zpátky a to s řevem. Ale pak by si dala bacha.

Někldy se člověk udrží a koná s klidem, někdy prostě zařve, neb není stroj...ale myslím, že to dítě to přežije (a často má podobný naturel, takže to chápe). Chce to neujíždět moc často. Já mám děcko už pětileté, po mně výbušné, občas na sebe zařvem, ona se nyní dost často demonstrativně urazí, pak se poobjímáme, pak si to vyříkáme...a jede se dál.

Prostě to chce důslednost a maximálně se nenechat strhnout, ale to víš. Ono to děcko asi dost vycxhovává i rodiče.