kudla to vystihla

pro mě naprosto pregnantně. Je blbost setrvávat v jakémsi "asymetrickém" vztahu. Bud tj patrtner se vším všudy, nebo se staví do role jakési nadřazené autority.

Taky bych-jak píše myslím pam-pela nějak zvlášt nebojovala, protože bojovat přece nemá cenu. Bud přítel ví, že stojí o tebe, nebo prostě půjde dál...a s tím noic nenaděláš. Slečnu bych třeba já osobně obhlédla, i když třeba ona organizuje schůzku proto, aby obhlédla Zase ona tebe, ale možná jen chce udělat kamarásdství s tvým přítelem transparentní, neb fakt chce s ním kamarádit a tvoje pocity si uvědomuje a chce to uvést na pravou míru....ale třeba fakt přítele balí a tebe chce odhadnout-jaké má šance na tvoje vyřazení. Já bych je třeba ráda viděla pospolu, neb to by mi asi hodně napovědělo, ale maximum co bych dělala by bylo chovat se dle možností mile. A když by on dával najevo, že ona je víc než já, odešla bych středem. I za cenu, že bych vztah musela pustit a trápit se. Povinnost máš hlavně k sobě, tzn neztratit svou důstojnost, chránit sebe. Bojovat o chlapa, kterej mě nechce NEMÁ CENU. Je-li ten vztah na houby, slečna posloužila coby katalyzátor a urychlila konec, který by stejně nastal.