Re: Divný sen...

Čurat jsem nepotřebovala. Zvláštní je, já většinou přes den potřebuju hodně na malou, když musím hodně přemýšlet nebo se učím. Prostě když vstřebávám nějaké informace, tak část zase musím někde "upustit". Na přednáškách ostatní spořádaně sedí, zato já věčně vyrušuju, buď courám jak beruška nebo se na něco ptám.

Mám pocit, že se teď svobodně ani neuprdnu a to doslova, mám Drahého věčně za patama, ať vyrazím s kýmkoli na jakékoli i nepravděpodobné místo, je tam buď on nebo někdo z jeho kamarádíčků. Nedělám nic, co bych před ním musela skrývat, víceméně pořád jsem jak prádlo ve veřejné prádelně, ale příjemné mi to není.