Re: vesnice

Myslím, že to ale docela funguje. Ne samozřejmě jen tak naslepo u libovolných dveří, ale začal bych třeba u nejbližších sousedů.
Nebo u těch pár přistěhovalců, kteří tam jsou.
Prostě si někoho vyhlédnout.
Možná je dotyčná vesnice opravdu hrozná a bez sociálních vztahů, ale možná taky ne, chce to jen někde začít. Na slova, že se jdu představit, málokdo zabouchne dveře před nosem (to spíš tak v bývalém pohraničním pásmu), samozřejmě, že to nemusí být trefa, že si ti dva lidi nesednou, že to bude chladné a že se zadavatelka rozloučí s tím, že to nebylo k ničemu... ale taky se může dost dobře stát, že bude příjemně překvapená.

V každém případě bych se neupínal programově na jiné maminky s dětmi. Jednak to hodně zužuje možný okruh na seznámení, druhak to úplně pomíjí běžný život a síť vzájemných vztahů - na vesnici, zvlášť na malé, se prostě lidé nesdružují podle věku, kdyby to tak někdo chtěl, nezapadne nikdy. Věkový průměr kolem 40 je na malou vesnici slušný průměr - je to běžný průměr populace.

A ještě bych dodal - prosím, nebrat osobně - jestli už není lepší něco dělat s dětmi sama, než jezdit na tu zumbu a s dvouletým dítětem to přečkával na chodbě... frustrované dítě rovná se frustrovaná matka... ale třeba se pletu a rozumuju o věcech, kterým nerozumím a do kterých mi nic není. Ale možná to čekání během kroužku, který je pro zadavatelku očividně takovým okénkem mimo tu vesnici, v konečném důsledku ještě víc deptá, a o to víc ji pak deptá i ta vesnice.