Re: Jak to je vlasně s pokřtěním?

Na náboženství jsem chodila od malička až do patnácti let. Moji rodiče jsou nevěřící (od otce máme židovský původ. Pouze původ, ne víru). Nechala jsem se pokřtít ve 13, později biřmovat. Pan farář mi polil hlavu olejem a vzhledem k tomu, že jsem měla náboženskou "praxi" jsem nemusela chodit na přípravu. Navzdory tomu jsem později otěhotněla a porušila přikázání. Navzdory tomuto stále chodím do kostela. I když tedy ne pravidelně , na zdi mám kříž, růženec. Syna k víře nevedu nijak zvláštním způsobem. Záměrně jsem ho pokřtít nenechala (a ani nevím jak by to vypadalo, s jeho otcem nežiji a vdaná za přítele nejsem). Až bude starší a bude chtít, může se nechat pokřtít sám. Jinak mí rodiče nesouhlasili, za kmotru mi šla má katechetka a v záloze byla babička.

Křtěné jméno mám Patricie a biřmovaná jsem Štěpánka.