Re: Psycholožka nebo psychiatrička domů?

Takový byl i dřív? Můj synek na mě zkoušel tyhle věci kolem tří let, dostal na zadek, řekla jsem mu, že takhle se prostě ke mě chovat nebude. Plivání, házení věcí - si nedovedu představit, že by dělal ted, kdy je mu pět. Nevšímat si - no nevím, na někoho to může fungovat, můj je takový povahy, že by se to spíš stupnovalo a dovoloval by si víc. Pokud je sprostý, odvedla bych ho do pokoje, že se s ním nebudu bavit, dokud se neomluví. Pak teprv bych si s ním po usmiřování popovídala, že to je ošklivý chování a že jsem z toho smutná. Možná bych za snaživé chování s ním domluvila i nějakou odměnu - že někam vyrazíte, zmrzka atd. To by ho mohlo motivovat.