24.1.2011 11:37:10 Blanče
Re: Hlídání dětí kamarádce nebo příbuzné
Dělala jsem to dva roky 3x týdně - ke svým dvěma (4 a 1) jsem měla jejich vrstevníky 3,5 a 2,5. Po půl roce šli starší do školky. Moje děti mají od té doby báječné kamarádky a já vlastně taky...
Pak u nás 2 měsíce v podtatě bydlela kamarádka s dvěma syny, teda spát chodili domů, ale vyzvedávala jsem kluky spolu s našimi ze školy a školky, dělali jsme úkoly, řešili jídlo, prádlo - ale tohle byla nouzovka po neštěstí v rodině.
No a naposled jsme na střídačku řešili hlídání už větších dětí - v týdny, kdy měl jejich otec ranní nebo noční odchytil moje dvě děti po návratu ze školy/školky - 5 a 8 let, dal jim svačinu a vytvořil dohled či program, do 17.30 kdy jsem jezdila z práce a já jsem na oplátku, když měl on odpolední a jeho žena byla ve škole (týden jedenkrát v měsíci) odchytila jejich děti (8 a 10) a dělala jim chůvu až do večera - úkoly, svačina, večeře, vykoupali se u nás a pak šli o patro výš spát. V 9.45 si je přebíral jejich otec.
Naopak já jsem takto "zneužívala" kamnarádku 2 roky - pokud jsem nestíhala konec školky, vzala syna s jejich mladým ze školky - to už není taková historie - cca 5 let, vlastně ten první rok byla ještě na mateřské, to pro něj chodili sólo a já si ho vyzvedla až jsem dorazila. Platit nechtěla nic - říkala, to, co si myslím taky, že když jsou 2, líp se zabaví, do protivky jsem brávala jejich mladýho s sebou v pátek na bazén, nebo na víkend k nám...
Teď už mám děti velké ale nějak mám pocit, že tohle se dřív míň řešilo jako "zátěž". Stejně tak jsme měli proorganizovaný systém odvozů do kroužků - na tomhle jsme byli jako majitelé auta trochu biti, ale ve své podstatě, je mi jedno, jestli vezu 1 dítě nebo 3. Dodneška, když si mladej jde hrát na sídliště, kde jsme tehdy bydleli, bez ostychu zazvoní, pokud něco potřebuje a pokud tam dlouho není "hlídací tety" se po něm ptají - kdyby jim to teď nebo dřív vadilo, asi by to nedělaly, ne?
Myslím, že záleží na vzájemných vztazích a nátuře toho kterého člověka - s dětmi jsem byla vždycky ráda, kdyby mne obtěžovaly, nebo bych nezvládala, asi bych se na to dívala jinak..
Odpovědět