Re: možná vhodná knížka

Tak se bohužel musím přidat k tomu, že nechápu, jak se některé můžete takto chovat takové rady a poučování jak by si měla Mili vážit života a toho co má. Ona si toho všeho váží a žije dál. Je i štastná v rámci možností. Ale ona už navždy bude tohle břemeno táhnout sebou, vždyť si vůbec nedovedete pžedstavit jaké to musí být najednou přijít o dítě, malé bezbranné dítko, které tak máma miluje. je to pravda, kdo nezažil nepochopí. Ji to srdce bude bolet celý život, i kdy zažije ještě spoustu radostí, už nikdy nemůže být tak šťastná jak byla, to srdce bude "sevřené" už navždy. a jak můžete vědět vy co jste to nezažily, že by vám taky to "rozdílné dítko" nepřípomínalo to o které jste přišly. Já myslím že je to normální reakce a bylo by spíš nenormální,kdyby tohle necítila. To ale vůbec neznamená,že by Tomíka nemilovala. mě by to trhalo srdce, kdyby má rodina semnou nikdy nevzpomínala a dělala by jakože se to nikdy nestalo (i když uvnitř i když o tom nemluví je to určitě hrozně moc bolí) tak jako u Mili doma. Já vůbec neskonale Mili obdivuju jak žije dál, jsou takoví , kteří to nedokážou a vy budete peskovat ji????

Mili, ty klidně piš až na tebe zase příjde ten strašný smutek, my , které nemáme potřebu poučovat a radit ti jak dál žít bez milovaného dítěte, tě rády podpoříme a vyslechneme