Re:Tvrdohlavost a zarputilé ne

Dobrý den,

to co píšete jako váš styl přístupu ke vzdoru, s tím bych souhlasila. Sedět s ním u stolu při jídle, pokud někde křičí, vyjít s ním ven, ať nemá publikum, pokud nechce jíst, nenutit ho a příště mu nabídnout zase jídlo v židličce ...

Také častěji měnit situace - být chvilku doma, pak jít na zahradu, na hřiště, jít si hrát na vlak, pak krájet sýr ...

Obecně bych jeho "ne" jako slovo přijala - čili pokud on vám řekne, nepůjdu dolů - prvotně bych mu řekla, ano, říkáš mi, nepůjdu dolů. A vezneme si kalhoty, doneseme do kuchyně medvěda, aby ... Zkusila bych chvíli jeho tvrdohlavost nekomentovat. Až opadne trochu jeho negativismus, pak bych zareagovala.

Také bych se snažila mít pro něj méně pokynů, na nich si však trvat a být v nich důsledná. Může tam být časová proluka, měl by být však pokyn splněn.

To si myslím, že i děláte. Pak je dobré vnímat, zda potřebuje syn více fyzického vybití, bubnovat do polštáře, hodně běhat, skákat dle pokynu ...

Vnímejte, zda je vhodné mít i někoho na pravidlené hlídání (babička ...), abyste si vy trochu odpočinula.

S pozdravem Ilona Špaňhelová