Otázka
Odpověď
Náhlé poruchy spánku
5.5.2012 22:51:10 Berta
Dobrý den, moc prosím o odpověď, z nastalé situace jsem zoufalá!
Mám 2letou dceru. V 8 měsících jsme úspěšně nacvičily samostatné usínání a do teď nebyl nejmenší problém. V poslední době si dokonce sama začala říkat, že už chce jít spát, když byla unavená. Spávala většinou od 19 do 7 a hodinku přes den. Zhruba před 14 dny se začala budívat v 5, v postýlce si hned stoupla a plakala, dokud jsem za ní nepřišla. Už si odmítala lehnout a znovu usnout, i když byla viditelně nedospalá..Celý režim se jí tím pak rozhodil, po 9 ráno už chtěla zase spát, pak ještě odpoledne a pak po 8 večer.Vrchol všeho nastal před třemi dny, kdy si odmítla lehnout do postýlky, že tam prostě spát nechce. Další 2 noci jsem zkoušela opět zopakovat Estivillovu metodu, ale po 2 hodinách nešťastného pláče a volání "Terinka za maminkou"... ,jsem to vždycky vzdala, z postýlky ji vzala a ona mi naprosto vyčerpaná hned usnula v náručí. Poslední noc jsem si řekla, že to zkusím jinak. Lehla jsem si s ní v jejím pokojíčku na velkou postel s tím, že jí bude stačit má přítomnost při usínání a že ji pak přenesu k ní do postýlky. Jenomže malá vyváděla i u mně v náručí, nechtěla vůbec zůstat v pokojíčku, že chce spát v kuchyni na gauči. Trvalo půl hodiny, než se uklidnila a další půl hodiny, než usnula.
Nevím, jak to nejlépe řešit, jak moc jí ustupovat. Jak ji co nejrychleji vrátit do jejího bývalého režimu. Bojím se aby to ještě vůbec šlo...Může se jednat o separační krizi? Máme ještě 4letého syna , ten do teď spí s námi v ložnici a dcerka sama vedle v pokojíčku. Je možné, že si to začala uvědomovat a chce prostě za námi a to ji tak rozhodilo? A jak to řešit???
Moc prosím o radu!
Děkuji
Mám 2letou dceru. V 8 měsících jsme úspěšně nacvičily samostatné usínání a do teď nebyl nejmenší problém. V poslední době si dokonce sama začala říkat, že už chce jít spát, když byla unavená. Spávala většinou od 19 do 7 a hodinku přes den. Zhruba před 14 dny se začala budívat v 5, v postýlce si hned stoupla a plakala, dokud jsem za ní nepřišla. Už si odmítala lehnout a znovu usnout, i když byla viditelně nedospalá..Celý režim se jí tím pak rozhodil, po 9 ráno už chtěla zase spát, pak ještě odpoledne a pak po 8 večer.Vrchol všeho nastal před třemi dny, kdy si odmítla lehnout do postýlky, že tam prostě spát nechce. Další 2 noci jsem zkoušela opět zopakovat Estivillovu metodu, ale po 2 hodinách nešťastného pláče a volání "Terinka za maminkou"... ,jsem to vždycky vzdala, z postýlky ji vzala a ona mi naprosto vyčerpaná hned usnula v náručí. Poslední noc jsem si řekla, že to zkusím jinak. Lehla jsem si s ní v jejím pokojíčku na velkou postel s tím, že jí bude stačit má přítomnost při usínání a že ji pak přenesu k ní do postýlky. Jenomže malá vyváděla i u mně v náručí, nechtěla vůbec zůstat v pokojíčku, že chce spát v kuchyni na gauči. Trvalo půl hodiny, než se uklidnila a další půl hodiny, než usnula.
Nevím, jak to nejlépe řešit, jak moc jí ustupovat. Jak ji co nejrychleji vrátit do jejího bývalého režimu. Bojím se aby to ještě vůbec šlo...Může se jednat o separační krizi? Máme ještě 4letého syna , ten do teď spí s námi v ložnici a dcerka sama vedle v pokojíčku. Je možné, že si to začala uvědomovat a chce prostě za námi a to ji tak rozhodilo? A jak to řešit???
Moc prosím o radu!
Děkuji
V její náručí
