Otázka
Odpověď
Re:Mladší dcera bije starší
4.1.2011 7:04:31 Ilona Špaňhelová
Dobrý den, vyjádřím se k vašim otázkám:
ad 1. V některých případech děti v tomto věku něco vyjadřují plácnutím - čili vyjadřují to, že chtějí pozornost, zájem, chtějí si s druhým hrát, něco se jim nelíbí a neumějí to ještě dobře vyjádřit slovně. Prvotně vždy navigujte dceru, aby řekla, ne aby bila. Navigujte ale i starší dceru, aby jasně a striktně mladší sestře dala najevo, že nesmí bít. Má zvednout hlas a nenechat se. Má mít přísný výraz ve tváři - ukažte jí, jak na to. Zahrajte si třeba divadýlko o podobné situaci - třeba to bude pro mladší srozumitelnější. U některých dětí - které si dělají legraci a bijí dál a nereagují na pokyny slovní, jsem i pro, abychom zkusili dát jim na prdelku nebo po ruce, pokud na ně nezabírá slovní instrukce. Prdelka má i štípnout, aby dítě vědělo, že jeho chování není v pořádku. Pokud to nepomůže, není to dobrá cesta a je potřeba hledat dál co a jak.
ad 2. Zřejmě nemáte jinou možnost - myslím tím další pokojík pro jednu z dcer. Mladší je už ve věku, kdy se pomaloučku může učit větší citlivosti a empatii k druhému. Učte ji přes den, aby něco v tomto smyslu udělala. Třeba si vy běžte na chvilku lehnout a chtějte po ní, aby vám zpívala, ale potichoučku, protože budete u toho odpočívat. Pochvalte ji za to, když to zvládne. Změňte si pak role, běžte jí i vy zpívat, ale potichoučku, abyste nerušily ostatní. Takto bych to mladší učila. Nebo ať zpívá panenkám - ale potichoučku, chtějí už spinkat. Pokud se vám zdá, že chcete po nějakou dobu - než to bude mladší umět - dávat usínat starší dceru k vám do ložnice, udělejte to a pak ji přeneste. Spíše ale učte mladší empatii. Může to být i tím způsobem, že něco připraví starší dceři, když přijde ze školky...
ad 3. Pokud je to možné, děti mají dostávat stejnou míru pozornosti od rodičů. Pokud máte pocit, že večer to nejde, řekněte starší dceři, že večer bude probíhat tak jak probíhá - mladší do toho bude pořád něco říkat. Jednou nebo dvakrát v týdnu - jak vám to vyjde - se rozdělte a vy čtěte té starší a tatínek ať vede diskuse s mladší. Řekněte to starší dceři a vysvětlete jí to, jak to bude. Někdy si také holky jen rozdělte - např. dvakrát za měsíc a prožijte naplno 2 - 3 hodiny jen s jednou z nich a tatínek zase s druhou a příště se vyměňte a pak si vyprávějte zážitky o tom, co jste spolu dělali.
Držím palce Ilona Špaňhelová
ad 1. V některých případech děti v tomto věku něco vyjadřují plácnutím - čili vyjadřují to, že chtějí pozornost, zájem, chtějí si s druhým hrát, něco se jim nelíbí a neumějí to ještě dobře vyjádřit slovně. Prvotně vždy navigujte dceru, aby řekla, ne aby bila. Navigujte ale i starší dceru, aby jasně a striktně mladší sestře dala najevo, že nesmí bít. Má zvednout hlas a nenechat se. Má mít přísný výraz ve tváři - ukažte jí, jak na to. Zahrajte si třeba divadýlko o podobné situaci - třeba to bude pro mladší srozumitelnější. U některých dětí - které si dělají legraci a bijí dál a nereagují na pokyny slovní, jsem i pro, abychom zkusili dát jim na prdelku nebo po ruce, pokud na ně nezabírá slovní instrukce. Prdelka má i štípnout, aby dítě vědělo, že jeho chování není v pořádku. Pokud to nepomůže, není to dobrá cesta a je potřeba hledat dál co a jak.
ad 2. Zřejmě nemáte jinou možnost - myslím tím další pokojík pro jednu z dcer. Mladší je už ve věku, kdy se pomaloučku může učit větší citlivosti a empatii k druhému. Učte ji přes den, aby něco v tomto smyslu udělala. Třeba si vy běžte na chvilku lehnout a chtějte po ní, aby vám zpívala, ale potichoučku, protože budete u toho odpočívat. Pochvalte ji za to, když to zvládne. Změňte si pak role, běžte jí i vy zpívat, ale potichoučku, abyste nerušily ostatní. Takto bych to mladší učila. Nebo ať zpívá panenkám - ale potichoučku, chtějí už spinkat. Pokud se vám zdá, že chcete po nějakou dobu - než to bude mladší umět - dávat usínat starší dceru k vám do ložnice, udělejte to a pak ji přeneste. Spíše ale učte mladší empatii. Může to být i tím způsobem, že něco připraví starší dceři, když přijde ze školky...
ad 3. Pokud je to možné, děti mají dostávat stejnou míru pozornosti od rodičů. Pokud máte pocit, že večer to nejde, řekněte starší dceři, že večer bude probíhat tak jak probíhá - mladší do toho bude pořád něco říkat. Jednou nebo dvakrát v týdnu - jak vám to vyjde - se rozdělte a vy čtěte té starší a tatínek ať vede diskuse s mladší. Řekněte to starší dceři a vysvětlete jí to, jak to bude. Někdy si také holky jen rozdělte - např. dvakrát za měsíc a prožijte naplno 2 - 3 hodiny jen s jednou z nich a tatínek zase s druhou a příště se vyměňte a pak si vyprávějte zážitky o tom, co jste spolu dělali.
Držím palce Ilona Špaňhelová
V její náručí
