Re:Změna chování po narození sourozence

Zdravím Vás Martino,
z vašeho mailu vnímám, že je někde něco špatně. Sama píšete, že doma všichni žárlí na všechny a to není dobře. Žárlení často pramení z nejistoty. Zkuste zapřemýšlet, zda nějaká nejistota může pro děti i pro manžela u vás doma být.
Předně - vy s manželem máte být ti, kteří mají k sobě nejblíž, mají nejbližší vztah a mají ho takto vnímat i děti. Sedněte si spolu a nastavte spolu nové mantinely pro děti. Je to pro vás a také pro ně velmi důležité, aby věděly, kam až mohou zajít. Tento mantinel jim ukazujete vy rodiče. Tedy pokud se vás dotkne manžel, pohlaďte ho a dejte mu pusu. Když začne malý křičet, pohlaďte stejně i ho a řekněte mu, že máte velmi ráda tatínka a máte velmi ráda i jeho. Nebuďte ve slovní opozici. Někdy běžte jen s malým ven, na brusle, do cukrárny a zároveň přijďte pak domů a doneste něco i tatínkovi, ségře. Chtějte jim vyprávět, jaké to bylo. Tak by se mohlo jeho srdce rozšiřovat i pro ségru a tátu. I oni ať doma udělají něco pro vás - nachystají hostinu z jablek a čaje, něco vám postaví z kostek ...
Pokud budete moct, hrejte si spolu s tatínkem a s dětmi. Spolu všichni čtyři, aby děti nabyly jistotu, že k sobě jasně všichni patříte.
Pokud byste chtěli všechno víc do podrobna probrat, zkuste navštívit dětského psychologa, kde by vám také něco víc poradili.

Držím moc palce, pusťte se do toho Ilona Špaňhelová